Autobusová zastávka MHD Zlíchov v ulici Nad Zlíchovem.

Dne 20.6.2009 byla na vrchu Pastvisko (m.n.m.) otevřena nová rozhledna podle návrhu Antonína Olšiny. Z centra Moravské Třebové je to cca 3-4km po značené cestě. Dřevěná rozhledna s ocelovým vřetenovým schodištěm (220 schodů) je vysoká 27 m, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 m. Rozhledna poskytuje kruhový výhled do okolí. Za dobré viditelnosti jsou odsud vidět Orlické hory, Jeseníky nebo i Kralický Sněžník. Vstup na rozhlednu je na vlastní nebezpečí – volný. Už předtím 19. srpna roku 1906 zde byla otevřena její předchůdkyně, 23 m vysoká dřevěná rozhledna. Za vstup na ni se platilo 20 haléřů. V roce 1908 byla pojmenována podle knížete Johanna z Liechtensteina, ku příležitosti 50. výročí jeho vlády. Bohužel 5.7.1916 postihla Moravskou Třebovou a okolí velmi prudká bouře, která poškodila mnoho staveb. Za oběť jí padla i tato rozhledna. Bohužel se při jejím zřícení v ní nacházeli zrovna mladí lidé (ve věku od 9 do 21 let), které vichřice zaskočila zrovna zde na výletě. Někteří byly zrovna ve chvíli zřícení rozhledny v jejích vyšších patrech. Ti také utrpěli těžká zranění. Bohužel nejmladší devítiletá žákyně dívčí národní školy Anna Matisová byla s diagnózou otřesu mozku svěřena do domácího péče. V noci z 5. na 6. července zemřela. Dne 11.7. se v reakci na toto neštěstí sešla valná hromada místní sekce Sudetského horského spolku. Bylo zde konstatováno, že o rozhlednu bylo pečováno, dobře postavená a za její zřícení tak mohla mimořádná povětrnostní situace. O obnovení stavby pod dojmem neštěstí a uprostřed první světové války se vůbec neuvažovalo. Materiál ze zřícené stavby získal 19.7. v dražbě místní pokrývač a obchodním se stavebninami Franz Koldas.

Rozhledna Johanka stojí na úpatí vrchu Johanka (310 m.n.m.) u severního okraje obce Hýsly. Rozhledna dřevěné konstrukce vysoké 11 m byla vybudována v roce 2006. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 8 m vede 39 schodů. Stavba přišla na půl milionu korun. I když rozhledna není příliš vysoká je z ní dobrý výhled na Buchlovské vrchy s hradem Buchlov, Chřiby, Ždánický les, Pálavu a při ideálním počasí i slovenské a rakouské hory. U rozhledny je příjemné posezení a unikátní malé muzeum ticha. K volně přístupné rozhledně vede cesta od vjezdu do zemědělského družstva. Tady je možno také krátkodobě zaparkovat.

Staroměstská mostecká věž, je podle mnohých jednou z nejkrásnějších staveb evropské vrcholné gotiky. Stojí na prvním pilíři Karlova mostu u Křížovnického náměstí. Průchod věží na Karlův most zajišťovala brána a padající mříž. Pod věží jsou sklepy, užívané původně jako vězení, stejně jako místnosti ve věži. Věž je proslulá především ojedinělou výzdobou. S výstavbou bylo započato současně s budováním mostu, tedy roku 1357, a dokončena byla patrně kolem roku 1380. Byla postavena podle návrhu stavitele mostu Petra Parléře. V minulosti byla věž často poničena během několika válek. Značné škody utrpěla na konci Třicetileté války, kdy její západní část ostřelovalo švédské vojsko, které se neúspěšně pokoušelo probít z Pražského hradu do Starého Města. Věž byla poškozena i později, během revolučních bouří roku 1848, a tak musela v letech 1874 až 1878 projít velkou rekonstrukcí pod vedením Josefa Mockera. Dnes je Staroměstská mostecká věž jednou z nejvyhledávanějších turistických atrakcí. Je využívána jako vyhlídka na Karlův most, Malou stranu, Hradčany s Pražským hradem a část Vltavy.Věž má tvar dvoupatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou, břidlicí krytou, střechou. Sochařská výzdoba se dochovala zejména na východní stěně, tedy směrem od vody. Přízemí nad vchodem je zdobeno pásem znaků zemí Koruny české a Měst pražských. Jsou mezi nimi i Zhořelce a Dolní Lužice, ale už roku 1379 se tyto země od Koruny české oddělily. Také se tu nachází i motiv ledňáčka v kruhu závoje, symbolu Václava IV. V prvním patře jsou sochy budovatelů věže, králů Karla IV. a jeho syna Václava IV. Obě postavy mají na hlavě císařskou korunu, proto musely vzniknout až po smrti Karla IV. Obě sochy jsou autentickými portréty od Petra Parléře a představují tím světový unikát. Uprostřed, mezi oběma postavami, je umístěna socha svatého Víta, patrona mostu, po jehož obou stranách jsou znaky Svaté říše římské a Českého království. Nad touto trojicí se nachází štít se svatováclavskou orlicí a socha lva. Ještě výše jsou sochy sv. Prokopa, patrona země české, a Zikmunda, patrona Lucemburků. Na vrcholu schodiště na ochozu věže je umístěna jedna z nejzáhadnějších gotických soch v Praze, lidově nazývaná „Klíčník“ nebo „Věžník“. Podobným způsobem byla zdobena i západní strana, tedy směrem k mostu, ale v roce 1648 švédské dělostřelectvo při útoku na Staré Město pražské tuto výzdobu tak poničilo, že bylo nutno ji odstranit. Dnes je tu jen deska od Jana Křtitele Spinettiho z let 1650 - 1653 s nápisem oslavujícím hrdinství pražských měšťanů při obléhání města švédskými vojsky. V roce 1621 byla Staroměstská mostecká věž opatřena další výzdobou, ovšem velmi hrůznou. Tvořilo ji dvanáct hlav pánů, popravených za účast ve stavovském povstání proti Habsburkům v letech 1618 - 1620. Šest jich bylo umístěno na západním a šest na východním ochozu věže. Odstraněny byly v roce 1631 a pohřbeny na neznámém místě. Výzdoba věže je plná symbolů a mystérií, které platily v době svého vzniku. Je jisté. že impozantní stavba a její bohaté zdobení sloužila k demonstraci panovnické moci a plnila roli triumfálního oblouku císaře Karla IV. a jeho následníka Václava IV. Při jedné z oprav byly také na věži objeveny dva záhadné nápisy. Nemají mezery mezi slovy a mají stejný text ať už se čtou zepředu či pozpátku. Signate, signate, mere me tangis et angis a Roma, tibi subito motibus ibit amor (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen; Říme, tobě náhle převraty bude obětována láska). Tyto věty nedávají hlubší smysl, ale je prý v nich ukryta magická formule síly a moci. Podobné nápisy bývaly obvyklé na sakrálních stavbách v Itálii.