Rabštejnu nad Střelou, historicky nejmenšímu městu v České republice, dnes však součástí města Manětín, vévodí zámek, bývalý hrad ze 14. století.             Historie zámku Krajina kolem hradu Rabštejna patřila potomkům Milhosta, který založil roku 1193 klášter v Mašťově. Po roku 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Oldřich získal od plaského kláštera ještě některé vsi a vystavěl si na počátku 30. let 14. století na nepřístupném ostrohu řeky Střely pevné sídlo a pod ním založil městečko Rabštejn nad Střelou. Hrad i městečko byly spojeny v jeden celek hradbami, z nichž dosud zbyly některé části a dvě okrouhlé věže. Král Karel IV. si byl vědom významu hradu pro okolní krajinu a chtěl jej mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, kolem něhož Karel IV. vytvořil manský systém. Roku 1464 se hradu neoprávněně ujal Burian mladší z Gutštejna. Spor o správu Rabštejna byl také jednou z příčin, proč se Burian stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. V těsné blízkosti hradu dal roku 1483 vystavět klášter karmelitánů, který byl při bouři nekatolických měšťanů roku 1532 spálen. Rabštejn držel 9 let sám král Vladislav II., jeho syn Ludvík jej roku 1518 zastavil Šlikům. Lorenc Šlik hrad opravil a po požáru roku 1532 postavil nové hradní stavení. Některé části nové stavby jsou dosud viditelné za zámkem na konci ostrohu. Rabštejn však byl pořád majetkem krále a Šlikové je měli pouze v zástavě.  Po roce 1578 prodal Rudolf II. se svolením stavů zdejší zboží Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat a Jiříkovi Kokořovcovi. Tím se Rabštejn stal opět svobodným panstvím. Roku 1665 jej koupil Jan Šebestián z Pöttingu, který v blízkosti hradu postavil roku 1666 klášter servitů, a to na místě kláštera karmelitánů. Janův syn František Karel si zde, na místě starého hradu, postavil roku 1705 zámek, neboť hrad byl již sešlý a nepohodlný. Po roce 1714 sídlili na zámku Černínové, Kolovratové a posledními majiteli Rabštejnu byli od roku v 1748 Lažanští, kterým náleželo panství až do roku 1945. Poté zámek sloužil rekreačním účelům a složí jím dodnes.     Dispozice zámku                                   Zámek Rabštejn je obdélná barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem. Prostou fasádu zdobí barokně zalamované římsoví nad okny pater, v polopatře kolem oken nesou jednoduché, konzolovitě zakončené pilastry rovnou římsu nad okny. Na jižní straně zámeckého areálu stojí kostel v dnešní podobě postavený v letech 1766 – 1767 pravděpodobně podle návrhu architekta A. Luraga, k němuž přiléhá bývalý klášter servitů, zrušený roku 1767. Tipy na výlet V Rabštejně nad Střelou je k vidění také zřícenina hradu. Výlet můžete podniknout k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

Původní Malostranská vodárenská věž byla postavena v roce 1502. Stávající věž byla na jejím místě postavena v roce 1562. Stojí na Petržílkovském ostrově. V místě, kde stávaly mlýny mlynáře Petržílka. Proto se také někdy nazývala Petržílkovská. Je vysoká 30 m, její nádrž v horním patře má obsah 10,5 hektolitrů a rozváděla vodu do 57 kašen. V roce 1620 byla vybavena čerpadlem od Albrechta z Valdštejna a v roce 1940 modernizována a nově vybavena zařízením. Při obléhání Prahy Švédy, v roce 1648, byla věž poškozena. V roce 1808 prodělala generální přestavbu. Další rekonstrukce následovala až v osmdesátých letech 20. století.

Zřícenina hradu Starý Herštejn se nachází na kopci stejného jména (877 m.n.m.) zhruba 8 km jihozápadním směrem od Poběžovic. Historie hradu Hrad byl postaven k ochraně jedné z větví tzv. Řezenské obchodní stezky. Název je odvozen z německého jména Hirchstein což znamená Jelení kámen. První písemné zmínky pochází z období vlády Přemysla Otakara II. V roce 1266 nechal Přemysl přebudovat již existující hrad a získal tak pevný opěrný bod v pohraničí. Prvním feudálem, který se psal z Hirštejna, byl rytíř Protivec. Hrad vystřídal několik majitelů. V roce 1421 byl dobyt domažlickými husity, kteří zde upálili 17 osob. Opravený hrad je od roku 1437 nazýván Starým Herštejnem. V roce 1484 zažil překvapivý útok ozbrojenců falckého kurfiřta Filipa. V krvavé řeži byly vražděny ženy i děti. Zavražděni byly i majitelé hradu spolu se svými manželkami i potomky. Přežil pouze čtyřletý Petr, syn Hanse Elsenberka. Na počátku 16. století se hrad stává útulkem pro loupeživou chasu, kterou vede sám majitel hradu Zdeněk Dobrohost z Ronšperka. V roce 1510 vytáhl proti hradu Zdeněk Lev z Rožmitálu. Hrad dobyl, vypálil a pobořil. Poté již nebyl plně obnoven. V 17. století se okolí hradu stalo vyhledáváným místem hledačů drahokamů. Patrně zde nacházeli vzácné akvamaríny a chrysoberyly, které se ještě dnes v okolí Poběžovic vyskytují. V polovině 19. století zamýšlel hrabě Ferdinand Trauttmannsdorf opravit hradní věž a využít ji pro vyhlídku, to se však neuskutečnilo. Podoba hradu Hrad se skládal ze dvou válcových věží spojených hradbou. Střední prostor vyplňoval dlouhý, ale úzký palác. Ten byl rozdělen na dvě části, z nichž severní byla podsklepena. Od obou věží byl palác oddělen uzavřenými dvorky jimiž procházely průchody opatřené padacími můstky. Hrad dnes Do dnešní doby se zachovaly zbytky obou válcových věží a drobné zbytky hradební zdi. Z palácové stavby se nedochovalo téměř nic. Ze skálnaté části, kde se nacházel palác a západní věž, je částečná vyhlídka hlavně jihozápadním a severním směrem. Areál hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet Odsud se můžete vydat na výlet třeba do Pivoně, kde najdete bývalý augustiniánský klášter. Nedaleko odsud se nachází také zřícenina zámku Dianin dvůr. Ve Štiboři si můžete prohlédnout ruiny kostela sv. Mikuláše a v Poběžovicích raně barokní zámek. Ubytovat se můžete v Horšovském Týně nebo v Klenčí pod Čerchovem.

Rotunda sv. Petra - Starý Plzenec, okres Plzeň - město.