Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla se nachází na dnešním náměstí Republiky. Kostel sv. Petra a Pavla vznikl pravděpodobně již v době založení města, kdy zde také probíhala výstavba biskupského hradu. Poprvé je zmiňován v osmdesátých letech 13. století. Raně gotická stavba byla přestavěna ve stylu pozdní gotiky v 15. století, dnešní vzhled kostela je ovšem výsledkem barokní přestavby z roku 1708, kdy se při požáru města zřítila klenba hlavní lodi. Z této doby pochází i výzdoba interiéru kostela, dochovaný mobiliář a varhany s třídílným korpusem. Obrazy hlavního oltáře a postraních oltářů pochází převážně z dílny chebského mistra Melchiora Ditricha. Jeden z bočních oltářů je ozdoben obrazem malířky 19. století Paulíny Bäuml. V kostele je pohřben Jan z Lobkovic, první majitel Horšovského Týna z rodu Lobkoviců, a v předsíni jsou do stěn zasazeny další náhrobky významných měšťanů a církevních hodnostářů. Kostelní věž o výšce 38 metrů je přístupná samostatně v otvíracích hodinách a nabízí pěkný rozhled do širokého okolí. Návštěvník si zde navíc může prohlédnout dva zvony, z nichž menší, darovaný Norbertem z Trauttmansdorffu, je datován do roku 1727. Věž je zpřístupněna veřejnosti v červenci a srpnu, každý den kromě pondělí, vždy od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. V červnu a září je věž zpřístupněna v sobotu a neděli, od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.   L.R.

Pozoruhodné technické dílo se nachází zhruba 3 km jihozápadním směrem od Stráže pod Ralskem. Průrva Ploučnice je vlastně podzemním náhonem bývalého hamru. Do průrvy je svedena říčka Ploučnice, která nejprve protéká asi 50 m mezi vysokými pískovcovými stěnami a potom se vnořuje do tunelu, krátce nato se vynořuje v otevřené propadlině aby se pak opět vnořila do dlkouhého tunelu vysokého cca 6 m. Celková délka náhonu je cca 150 m. V 19. století zde místní mlynář vozil průrvou zájemce o tuto památku za svitu louče.

Expozice v barokním špýcharu, založeném roku 1770 Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou, seznamuje prostřednictvím dobových exponátů - především zemědělských strojů a nářadí, náčiní podomácké a řemeslné výroby a také vybavením interiéru lidového obydlí, se životem venkovského obyvatelstva středního Povltaví v 19. až 20. století. Archeologická část expozice představuje nejstarší dějiny regionu spjaté s těžbou a zpracováním zlata. Významnou součástí je prezentace výsledků archeologického výzkumu keltského oppida Hrazany. V rozsáhlých prostorách špýcharu jsou umístěny další zajímavé expozice, například o působení Řádu křížovníků ve středních Čechách nebo o tradici motocyklových závodů s ukázkou historických strojů zdejších rodáků. Nabídku doplňují výstavy současného výtvarného umění. Památník je pobočkou Hornického muzea Příbram

Chvalkovický zámek, postaven na místě bývalé tvrze, se vyjímá na skalnatém ostrohu nad koupalištěm v obci Chvalkovice.     Historie zámku                            Zdejší tvrz se připomíná již ve 14. století a byla v majetku pánů z Chvalkovic, v 15. století  ji převzali páni z Hustířan, pak přešla do rukou Jana staršího Dobřenského z Dobřeni, který ji koupil v roce 1600. Za vlády Dobřenských, někdy před rokem 1768, byl na místě tvrze postaven Ferdinandem Rudolfem Dobřenským zámek s vysokou střechou a věží. V roce 1825 při opravách sídla nechala Kateřina Zaháňská strhnout a odstranit poslední zbytky tvrze. Z této doby pochází též pověst o tajné chodbě, kterou bylo možno opustit zámek v případě nebezpečí. V letech 1830 – 1833 pobývala na zámku Barunka Panklová v rodině správce Hocha. Při dalších opravách byla věž, která původně stála u zámku, zbořena, a vzácný hodinový stroj byl uložen na půdě Ratibořického zámku. Od roku 1842 vlastnil zámek šlechtický rod ze Schamburg - Lippe, který v roce 1918, v důsledku pozemkové reformy, o Chvalkovice přišel. Roku 1926 koupil zámecké sídlo továrník Vilém Dlabola, který roku 1932 začal s jeho opravou. Zámek byl podle návrhu architekta Karla Karolínka rozšířen o východní křídlo a opatřen novou, jednotnou fasádou v barokním slohu. Trojkřídlý, jednopatrový zámek byl zastřešen novou mansardovou střechou s vikýři. Právě poslední výraznější úpravy objektu byly provedeny v letech 1928 – 1936, kdy vznikla romantická nádvorní arkáda. Jelikož se ve zdi nad skálou k rybníku objevily trhliny a hrozilo sesutí budovy zámku, započalo se s výstavbou mohutné opěrné zdi. Zbořená věž zámku měla být nahrazena dvěma věžemi na obou koncích opěrných zdí, k jejich dokončení však nedošlo. Roku 1945 byl zámek znárodněn a sloužil státnímu statku, poté národnímu výboru a zemědělskému družstvu. Dnes je Chvalkovický zámek v rukou soukromého majitele a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Tipy na výlet Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. V České Skalici se nachází pobočka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Zavítat můžete také do Babiččina údolí. Ubytovat se můžete v České Skalici.