Židovský hřbitov se nachází asi 500 m jihovýchodně od obce, při silnici na Netolice nedaleko Otmíčské hory. Ze silnice k němu vede malá polní cesta. Hřbitov byl založen roku 1863. Na počátku 20. století byl postaven hrobnický domek, zbořený v 80. letech téhož století. Na dnešní ploše 928 m2 se nachází přibližně 94 náhrobků pocházejících z doby od založení až do roku 1950. Hřbitov má místy pobořenou ohradní zeď, některé náhrobky jsou povalené. Hřbitov je volně přístupný.

Muzeum v Mohelnici je situováno na bývalou faru. Základy fary spadají zřejmě do 13. století a byly součástí mohelnického hradu. V roce 1957 byla budova zakoupena pro potřeby mohelnického muzea. Rannou historii domu připomínají gotické sklepy. Na období renesance dají vzpomenout vzácné fresky, z nichž nejpůsobivější je tzv. Hostina bohatcova zobrazující podobenství o boháči a Lazarovi z evangelia sv. Lukáše.  Objekt byl několikrát přestavován. Současnou podobu získal po ničivém požáru z roku 1841, kdy byla vystavěna čelní fronta budovy s průjezdem a spojena s již zmiňovaným starším domem děkanství. V jedné z místností nového křídla se dochovala původní výmalba z druhé poloviny 19. století. Stálé expozice Z dějin Mohelnicka - keramické nádoby a železné předměty, kopie listin, archeologické nálezy, kolekce loštické keramiky,mohelnický poklad pražských grošů, gotická socha Krista Vítězného a meč, mohelnická řemesla, obchod a správa města, život měšťanů 19. století, průmysl v Mohelnic. Malá galerie výtvarného umění – díla F. J. Schimek, W. Sekanina, F. Hoplíček, J. Přílezský, H. Šilberský, J. Štipl, J. Podolský, E. Jeřábková-Štiplová, V. Urbánková a V. Opravil. Siemens - největší výrobce motorů v Evropě, Hella - výrobce světlometů. Muzeum v Mohelnici patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.  

Park je ohraničen ulicemi Černokostelecká, Révová, Na palouku a Na výsluní. Svažuje se k jihu. Najdeme zde dětské hřiště, několik plastik, pomník občanům Strašnic, kteří zahynuly při německé okupaci. Park je slunný, svažuje se od severu k jihu.

Osada Kbely prošla jednou z největších tragédií 18. století. Byla zasažena morovou epidemií a téměř všichni její obyvatelé této nemoci podlehly. Zmínky o její existenci pocházejí již z roku 1130, kdy zde stávalo popluží vyšehradského kostela. Nového rozmachu nabyla až na přelomu 19. a 20. století. Zejména jí oživila výstavba letiště a s ním spojené průmyslové a vojenské činnosti. Za zmínku stojí to, že zdejší letiště patří mezi chráněná území na němž žije kdysi hojný a dnes ohrožený hlodavec sysel. K Praze byly Kbely připojeny v roce 1968. Název obce Kbel je odvozen od stavidla rybníka, vědra, kbelíku, či škopku.