Kapucínský klášter v Horšovském Týně stojí na severovýchodním konci města a je veřejnosti nepřístupný. Snahy o založení kapucínského kláštera lze vysledovat již v roce 1646. Ovšem jeho základní kámen byl položen až roku 1650 a celý klášter byl dokončen o dva roky později, vyjma kostela, který byl vysvěcen až roku 1654. Donátorem kláštera se stal majitel panství Maxmilián z Trautmannsdorfu, jehož rod měl v klášterním kostele po několik generací využívané rodinné mauzoleum. Okolo roku 1702 byla v kostele vybudována panská oratoř a nová kazatelna. Koncem 18. století byl klášter rozšířen o kapli nemocných a knihovnu. Další velká přestavba konventu započala roku 1864 a o dvě léta později byla dokončena. Definitivní zánik klášterního života přinesl rok 1950 a klášterní areál byl posléze využíván jako skladiště potravin. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce. Klášterní areál je obdélného tvaru, v jehož čele vystupuje jednoduchý jednolodní kostel s dvěma bočními kaplemi a za ním se nacházejí konventní prostory s vnitřním dvorem. Věžovitá stavba lavatoria (umývárny) byla od konventu oddělená a přístupná po dřevěném můstku. M.K.

Zříceniny hradu na vysokém kopci u obce Kdyně v okrese Domažlice. Historie hradu Hrad vznikl ve 2. pol. 13. století. V písemných pramenech se poprvé připomíná k roku 1279 jako majetek Děpolta, zakladetele významného rodu Švihovských z Rýzmberka. Hrad byl přestavován v 1. pol. 15. stol., kdy již byl majetkem pánů z Janovic, a především po roce 1508, kdy ho koupil Břetislav Švihovský z Rýzmberka. Za třicetileté války byl bez poškození dobyt v roce 1620 Marradasem. Zánik mu přineslo až nařízení císaře Ferdinanda III. z roku 1655 o boření hradů, které by se mohly díky svým vojenským kvalitám stát oporou případných povstalců. Dispozice hradu V jihozápadním nároží stával okrouhlý bergfrit, na protilehlé straně pak stával původní palác. V první polovině 14. století získalo předhradí kamennou hradbu. V této době vznikl zřejmě i druhý palác. V prvé polovině 15. století byla k hradu přihrazena další část se čtvrhrannou věží. Další velká přestavba proběhla na počátku 16. století a týkala se hlavně obrany. Byla při ní vybudována kuriózní úzká dlouhá bašta s polookrouhlým čelem. Dále pak byly na parkáně vybudovány dvě dělostřelecké polookrouhlé bašty. Hrad dnes Do dnešní doby se z hradu dochovaly převážně právě zbytky hradeb a bašt. Na místě původního paláce vyrostla v letech 1846-47 novodobá kamenná věž, která slouží jako rozhledna. Hradní areál je volně přístupný, vež je pak otevřena v letní sezoně. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat třeba na zříceninu hradu Pušperk, zříceninu hradu Ruchomperk, zříceninu hradu Nový Herštejn nebo vystoupit na rozhlednu Koráb u Kdyně. V Domažlicích je k vidění Chodský hrad nebo Muzeum Chodska. Za návštěvu stojí i starobylý kostelík sv. Václava - Brůdek. Ubytování najdete v Domažlicích.

Sv. Jan Nepomucký je vyobrazen jako stojící postava světce v kanovnickém hávu. V levé ruce drží kříž, v pravé zlacenou ratolest. U nohou má dva puti. Socha je umístěna na vysokém zdobeném podstavci a je orientovaná na východ. Byla sem přemístěna z Hradčanského náměstí v roce 1752. Autorem sochy je J. A. Quittainer, který jí zhotovil v roce 1752.

Ratibořice jsou městská část České Skalice, ležící v okresu Náchod. Ratibořice, ležící v údolí řeky Úpy, proslavila spisovatelka Božena Němcová, která zde prožila své dětství a na místní zámek zasadila děj Babičky, svého nejznámějšího díla. Vedle samotného zámku je tak pro turisty lákavé Babiččino údolí se Starým bělidlem, Viktorčiným splavem a Ludrovým mlýnem. Historie zámku Prvním panským sídlem v Ratibořicích byla středověká tvrz, poprvé zmíněna již roku 1388. Jejím majitelem byl jakýsi Vaněk ze Žampachu. Malé Ratibořické panství se později stalo součástí většího panství Rýzmburského a roku 1582 byly obě državy koupeny rodem Smiřických a připojeny k jejich Náchodskému dominiu. Od té doby patřily Ratibořice definitivně k Náchodu a tvrz, která ztratila svou správní úlohu postupně chátrala. Po bitvě na Bílé Hoře bylo Náchodské panství Smiřickým zkonfiskováno a novými majiteli se stali Trčkové z Lípy. Poslední český majitel, Adam Erdman Trčka z Lípy, byl zavražděn spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634. Panství věnoval císař za věrné služby šlechtici italského původu Ottaviu Piccolominimu. Zájem Piccolominiů se soustředil na náchodský zámek a teprve Vavřinec Piccolomini dal v letech 1702 - 1712 postavit jednopatrový barokní zámeček s kaplí a přízemním lokajským křídlem. Stavba byla vybudována podle vzoru italských letohrádků, jako takzvané „casino“. Zámeček měl sloužit jako letní a lovecké sídlo. Po Lorenzově smrti se stal vdovským sídlem kněžen z rodu Piccolomini, zatímco hlavním sídlem rodu zůstal Náchod. Zámek za kněžny Zaháňské V roce 1792 koupil zadlužené náchodské panství vévoda kuronský a zaháňský Petr Biron. Na začátku 19. století zdědila náchodské panství jeho dcera Kateřina Vilemína Zaháňská, která si zámek v Ratibořicích oblíbila a zvolila si jej za letní sídlo, zatímco zimní měsíce trávila ve Vídni. Zámek nechala v létech 1825 - 1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. V okolí zámku byl založen v duchu romantismu park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Nechala postavit lovecký pavilon a palmový skleník. Interiéry byly nově vyřešeny, vytapetovány a přepychově vybaveny, V přízemí zámku byla zřízena bohatá knihovna, kam měla v dívčím věku přístup také Barunka Panklová, budoucí spisovatelka Božena Němcová. Vévodkyně je samozřejmě ta „paní kněžna“ z knihy Babička. Za života vévodkyně bylo jejími hosty několik významných osobností. Například rakouský kancléř, kníže Klemens Metternich, ruský car Alexandr I. a v roce 1813 propůjčila ratibořický zámek k tajným jednáním o protinapoleonské koalici diplomatům Pruska, Ruska a Rakouska. Po smrtí vévodkyně zakoupil roku 1842 velké panství se 114 vesnicemi a městečky, řadou průmyslových závodů a zámky v Náchodě, Chvalkovicích a Ratibořicích Jiří Vilém, říšský kníže ze Schaumburg – Lippe. V držení rodu Schaumburg - Lippe zůstal zámek, který byl ještě přestavěn do dnešní pseudorenesanční podoby, až do zestátnění v roce 1945. Zámecká prohlídka Součástí prohlídky jsou původní obytné místnosti a to jak reprezentační, tak i soukromé. Jsou zde k vidění unikátní exempláře pozdně empírového nábytku v Salonu tří císařů, nebo různé hudební nástroje, biedermeierovský pánský pokoj s částí knihovny, ložnice, toaletní pokoj a další prostory, které přiblíží život šlechty v tomto období. Tipy na výlet V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo také Muzeum Boženy Němcové. Vydat se můžete na zříceninu hradu Vízmburk, zámek Chvalkovice, rozhlednu Žaltman nebo Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. Ubytovat se můžete v České Skalici.