Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 … 184 185 186 Další Poslední
Muzeum Větrný mlýn - Rudice čp. 90
Stálá expozice:Třípatrový větrný mlýn holandského typu. Expozice tradičního bydlení z 20. let 20. století - Větrné mlýny na Moravě - Mineralogie Moravského krasu - Olomučanská keramika - Historie a vývoj železářství a hornictví - Historie obce Rudice - Jeskynní systém Rudického propadání - Archeologické výzkumy rudického propadání a středověké osady Bystřec v Rakoveckém údolí. Rudická galerie (kulturní dům Rudice). Geopark.
Celý článekMuzeum voskových figurín - Melantrichova
Oblíbené návštěvní místo (založeno 1997), které přibližuje návštěvníkům osobnosti kulturního, politického a sportovního života 20. století.
Celý článekMuzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum východních Čech v Hradci Králové patří k jedním z největších regionálních vlastivědných muzeí ve východních Čechách. Muzeum shromažďuje, spravuje, odborně využívá a zpřístupňuje archeologické, historické a přírodovědecké sbírky. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti organizuje odborné konference, kromě expozic a výstav pořádá i další kulturní a společenské akce.
Celý článekMuzeum Vysočiny Jihlava
Muzeum Vysočiny Jihlava sídlí od roku 1953 ve třech historických budovách na Masarykově náměstí. Se svými pobočkami v Telči, Třešti a hradem Roštejnem je největším muzeem v kraji.Stálá expozice se nachází v renesančních domech čp. 58 a 57. A to v měšťanském domě s unikátní dvoupatrovou dvoranou s dvojkřídlým arkádovým ochozem na toskánských sloupech a „Domě mistrů“, který byl dříve majetkem nejbohatšího městského cechu-soukeníků. Za návštěvu stojí originální expozice dolování stříbra a mincování Jihlavy v podzemních prostorách středověkého sklepení, či moderně pojatá historie Jihlavy od renesance až po průmyslovou revoluci. Kromě již zmíněných výstav se v budovách nachází například expozice nerostných surovin, zoologie a botaniky Českomoravské vrchoviny. Stálou expozici každoročně doplňují krátkodobé tématické výstavy a přednášky pro veřejnost. Správní budova Muzea Vysočiny - sídlo ředitelství, ekonomického oddělení, přírodovědného oddělení, společenskovědného oddělení a knihovny.
Celý článekMuzeum Vysočiny Třebíč
Stálá expozice:Třebíčské betlemářství - Dýmky a kuřácké potřeby - Moravské vltavíny - Lidové umění Podhorácka - Minerály a horniny - Pravěk, středověk a novověk regionu - Chráněná území Třebíčska.
Celý článekMuzeum Zábřeh
Dům Pod Podloubím,kde sídlí Muzeum Zábřeh, je cenným dokladem vývoje měšťanského domu na severní Moravě. Mezi jeho majitele patřili většinou přední zábřežští měšťané. Jedním z nich byl i rentmistr na Žerotínově panství Burian Vizovský, jehož dcera Magdalena byla první ženou J. A. Komenského. Jedná se o dům mázhausového typu s gotickými sklepy, který byl ve druhé polovině 16. století renesančně přestavěn. Tehdy byla přistavěna věž s podloubím. Období baroka připomínají stropy v přízemí a prvním poschodí. Na začátku šedesátých let byla budova upravena pro potřeby muzea, které v něm sídlilo až do roku 1981. Pro havarijní stav objektu muselo dům Pod Podloubím opustit a vrátilo se do něho až za 17 let. Stálá expozice Historie Zábřeha od středověku do roku 1945 Z pokladů zábřežského muzea Polární cestovatel Jan Eskymo Welzl Muzeum v Zábřehu patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku.
Celý článekMuzeum zlata Nový Knín – Muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku
Muzeum v historické budově tzv. Mincovny z 15. století, někdejším sídle perkmistrovského úřadu v královském horním městě Nový Knín na březích zlatonosné říčky Kocáby. Expozice umístěné v prvním patře objektu seznamují s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku od nejstarších dob až do 20. století, s dějinami města, místními řemesly a průmyslem a s historií mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí. Vystaven je též tzv. Vikinský náramek z Nového Knína - unikátní šperk z 11. století. V okolí Nového Knína jsou pro turisty k dispozici naučné stezky s geologicko hornickou tematikou. Muzeum je pobočkou Hornického muzea Příbram. Stálá expozice Z historie těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historie města Nový Knín. Mistrovství světa v rýžování zlata. Vývoj řemesel a průmyslu na Novoknínsku.
Celý článekMužský
Nevýrazné pískovcové návrší s čedičovým vrcholem Mužský (463 m.n.m.) poskytuje krásný kruhový výhled. Na vrchu se nachází pamětní kámen připomínající boje prusko-rakouské války z roku 1866. V blízkosti vrchu se nacházelo stanoviště rakouských dělostřelců. Vrchol byl v minulosti poničen těžbou čediče. Na západním úbočí nad vesnicí Dneboh zhruba 1,5 km od vrcholu roste tzv. Tančící les, stromy zde ve svahu rostou šikmo. Vznikl po velkém sesuvu půdy 27.6.1926. Tehdy tento sesuv zničil na 11 domů osady Kavčiny.
Celý článekMydlářovský dům - Chrudim
Mydlářovský dům najdeme v Břetislavově ulici, má čp. 74. Původně gotický dům byl přestavěn v letech 1573-1577 na vznosný renesanční objekt s arkádovým průčelím s alegorickými výjevy. V současné době se v objektu nachází loutkářské muzeum (od roku 1972).
Celý článek
Mže
Délka toku: 107,7 km.Mže vzniká v Českém lese ve výšce přibližně 700 metrů nad mořem ze soutoku potoků Sklářského, Lužního, Reichenbachu (pramení v Německu) a Bělé. Na Tachovsku protéká mělkým a širokým údolím až ke Klíčovu, kde se do ní zleva vlévají potoky Hammerský a Kosí, zprava pak říčka suchá. Koryto řeky se zde začíná zahlubovat do hlubokého a zalesněného údolí. Místy se vyhýbá překážkám v podobě skal. U Stříbra vtéká do Hracholuské přehradní nádrže, kam také ústí Úterský potok. Pod přehradou voda vytéká do úzkého údolí a pokračuje mezi meandry k Plzni, kde se stéká s řekou Radbůzou a společní zde vytváří počátek řeky Berounky.
Celý článekNa Františku
Území, které bývalo centrem chudiny, se nachází na katastru Starého Města při Dvořákově nábřeží u nemocnice Na Františku. Název je odvozen od bývalého kostela sv.Františka.
Celý článekNa Skalách - Rabštejnská Lhota
Přírodní památka Na Skalách se nachází na východním okraji obce Rabštejnská Lhota. Vede přes ní značená cesta směrem do Slatiňan. Na rozloze 3,9 ha jsou chráněny ukázky transgrese, nástupu křídového moře přes ordovické křemence. Nepatrný terénní rozdíl v podobě přechodu mezi těmito horninami představuje 410 milionů let. Mořské pískovcové usazeniny jsou dvojího stáří. Ordovické mají složení šedých celistvých křemenců, ve kterých jsou místy zachovány chodbičky červů. Křídové pískovce cenomanského stáří jsou žlutozelené, porézní a málo zpevněné. V určité době byla křemencová skalka mořským pobřežím. Na severním okraji lomu a v severní části území jsou zachovány valouny, vzniklé mořským příbojem.
Celý článeknábřeží Edvarda Beneše
Nábřeží Edvarda Beneše spojuje na levém břehu Vltavy Klárov s nábřežím kapitána Jaroše. Vzniklo na místě staré cesty pod Letnou, která vedla od Klárova do Holešovic. Jeho délka je cca 1300 m. Cesta byla postupně přebudována na silnici a pak nábřeží, které bylo pojmenováno Kramářovo. V roce 1948 bylo přejmenováno na nábřeží kapitána Jaroše. V roce 1991 byla část mezi Štefánkovým mostem a Klárovem oddělena a pojmenována po Edvardu Benešovi. Paradoxní je, že v úseku od Klárova po ulici U plovárny lemují břeh Vltavy souběžně dvě nábřeží. Komárkovo nábřeží a nábřeží Edvarda Beneše.
Celý článeknábřeží Kapitána Jaroše
Nábřeží kpt. Jaroše lemuje levý břeh Vltavy mezi nábřežím Edvarda Beneše a Bubenským nábřežím. Je dlouhé cca 1000 m. Nábřeží je pojmenováno od roku 1948 po kpt. Otakaru Jarošovi. Bylo i součástí dnešního nábřeží Edvarda Beneše. V letech 1896 -1920 se zde říkalo Stanice pod Letnou, v letech 1920 – 1937 nábřeží pod Letnou, v letech 1938 – 1948 Kramářovo nábřeží. Nábřeží kpt. Jaroše je rušnou dopravní tepnou. Proudí tudy automobilová doprava, část slouží i tramvajové dopravě. V severní části je stanice metra Vltavská.
Celý článekNádraží Praha Braník
Nádraží Praha Braník bylo uvedeno do provozu v roce 1882 jako stanice na trase Praha – Modřany. Své uplatnění a jakýsi věhlas mezi pražskými vlakovými nádražími, našlo v rekreační dopravě. Právě odtud začal vyjíždět „Posázavský pacifik“ na Čerčany a „expres“ na Dobříš. Vlaky vezoucí těmito směry každý víkend spoustu chatařů, výletníků a trampů.
Celý článekNádraží Praha Bubeneč
Nádraží Bubeneč bylo uvedeno do provozu v roce 1850. Původní nádražní budova byla přestavěna v roce 1878. Díky své poloze, leží na západní hranici Královské obory, bylo hojně využíváno výletníky, kteří tudy mohli projít přes Královskou oboru a Stromovku na Výstaviště, čí na Císařský ostrov a Troju.
Celý článekNádraží Praha Bubny
Nádraží Bubny je první zastávkou za Negrelliho viaduktem. Do provozu vylo uvedeno již v roce 1868. Sloužilo také jako seřaďovací nádraží.
Celý článekNádraží Praha Dejvice
Železniční stanice byla uvedena do provozu v roce 1863 jako jedna ze stanic bývalé Buštěhradské dráhy a současná nádražní budova byla postavena v letech 1871 – 1875. Před ní zde byla stanice koněspřežné dráhy Bruska – Lány. Její původní název byl Praha – Písecká brána, později byl změněn na Praha – Bruska.Trať, u které budova nádraží stojí, měla původně spojit Prahu s Plzní, do té doby měla především sloužit k dopravě dřeva z křivoklátských lesů. Dne 21.5.1830 byl zahájen provoz na úseku z Prahy do Kladna, 25.10. pak dál z Kladna do Lán. Nádraží tehdy koněspřežné dráhy bylo jižněji než je dnešní. Tvořily ho dvě skromné nádražní budovy, provozní a obytná, stáj pro koně, kovárna a dva vykládací jeřáby. Dobře myšlený projekt se ale nikdy neuskutečnil, dráha uvízla v údolí Klíčavy uprostřed křivoklátských lesů, a Praha získala spojení s Plzní zcela jiným směrem. Dne 24.8.1853 byla dráha prodána společnosti Buštěhradské železnice, aby o deset let později zanikla a byla přestavěna na dráhu s parním provozem. Tomuto provozu však nevyhovovala trať velkou částí náhlých zatáček a ostrých obklouků. Dosavadní trať tak byla při přestavbě opuštěna, a z drážního tělesa bývalé koněspřežné dráhy byla použita asi jen její polovina. V roce 1873 bylo rozšířeno dejvické nádraží. V této souvislosti byla vystavěna i nová provozní, přijímací a obytná budova, která slouží svému účelu dodnes. Sem na toto nádraží také v roce 1925 doputoval 112 tun těžký žulový kvádr, který dnes tvoří jednu z dominant III. nádvoří Pražského hradu. Vzhledem k zimním mrazům zde přečkal až do přelomu počátku května 1926 kdy potom byl transportován na hrad. Součástí hlavní budovy je prezidentský salonek se samostatným příjezdem a vstupem z ulice. Byl zřízen v roce 1937 a měl sloužit k uvítání význačných osobností při jejich příjezdu. Vybavení bylo jednoduché. U stropu lustr, dále stolek s jedním křeslem a další stolek, u kterého byly křesla dvě. Salonek byl obložen dubovým dřevem, zlacenými tapetami a nechyběl ani krb dekorovaný mramorem. Z uvedeného mobiliáře se dochovalo pouze těleso krbu. V současné době se zvažuje využití dráhy do Kladna a její přeměna na rychlodráhu. Dejvické nádraží si zatím uchovává svůj historický ráz, jen v polovině 90. let bylo rekonstruováno ke spokojenosti nejen zaměstnanců, ale především cestujících.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 … 184 185 186 Další Poslední
