Slánská hora spolu s Řípem a nedalekou Vinařickou horou je pozůstatkem bouřlivé sopečné činnosti třetihorních horotvorných procesů. Převažující horninou je olivinický nefelinit, patřící mezi výlevné horniny skupiny čedičů. Uplatňují se zde i tufy a tufity. Vlivem otřesů hornin po utuhnutí nefelinitu vznikly v kupě hory četné dutiny. Výsledkem sopečné činnosti je v minulosti výskyt pramenů slané vody a to i značné intenzity (vedl k pojmenování hory i města). Tyto prameny mizely v období středověku a to díky zemětřesením, které tuto oblast tehdy postihovalo. Poslední ránu jim a i celé Slánské hoře zasadila intenzivní těžba čediče na sklonku 19. století. Tato těžba zlikvidovala více jak třetinu celé hory a pokud by trvala ještě několik dalších let zmizela by zřejmě zcela. Tehdy byl zacpán i hlavní sopouch, kterým kdysi vystupovala žhavá láva a v pozdějích dobách teplé páry.Slánská hora byla využita v minulosti i jako sídliště. Jihovýchodní svah byl osídlen v několika vlnách již od počátku pozdní doby kamenné, přes dobu bronzovou, železnou až do doby slovanské. Osdílení nebylo plynulé, ale s různě dlouhými přestávkami, dohromady by tak dalo přibližně 5.000 let. Pokud bylo osídlení delší, zanechalo po sobě kulturní vrstvu (vrstvu s památkami po lidské činnosti). Několik takových vrstev nad sebou vytváří souvrství. Za celou tuto dobu se zde vytvořilo souvrství mocné až 3 metry, což znamená velký archeologický význam.

Starý tachovský židovský hřbitov se nachází při ulici Chodská nedaleko jejího vyústění do ulice Plzeňská. Založen byl v roce 1615. V průběhu jeho existence byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1869. Za války byl zdevastován nacisty a ani po válce to s ním nebylo lepší. Po roce 1977 byla část náhrobků zlikvidována a mezi nimi také náhrobek Nachuma Sofera jehož hrob byl poutním místem. Na zlikvidované části hřbitova vyrostl objekt Pozemních staveb. V letech 1991-1992 byla zbylá část hřbitova rekonstruována. Z původní velikosti 2.536 m2 se jeho rozloha zmenšila na dnešních 1.343 m2. Do dnešní doby se dochovalo přibližně 190 náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Hřbitov je v současné době v udržovaném stavu a volně přístupný. Asi 900 m jihovýchodně od tohoto hřbitova v sousedství městského hřbitova se nachází nový židovský hřbitov, založený roku 1933. Zachovalo se obvodové zdivo a pár náhrobků z let 1933-1938. Nachází se zde i hromadný hrob obětí z transportu smrti (z vlaku z Buchenwaldu). Většina plochy slouží jako urnový háj.

Nedaleko centra města Tábora stojí v městské části Měšice barokní zámek, zdejší dominanta. Historie zámku V Měšicích stávala kdysi původní vesnice založená roku 1296 Zdislavem z Měšic. V letech 1352-1371 ves náležela Oldřichovi Sezimovi z Ústí. Roku 1545 koupil Měšice Prokop z Hejlovce a postavil zde renesanční tvrz, kterou nechal Jan Josef Carreto, hrabě z Millesima, přestavět roku 1699 na barokní zámek. Zámek i obec poté vystřídaly řadu majitelů. V roce 1750 koupil panství Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu, prapředek současného majitele zámku. V roce 1792 opatřil sídlo Jan Hannygar z Eberka originálními zalévacími toaletami, které jsou dodnes funkční. Majitel Jan Schmidtgräber z Lusteneggu roku 1817 upravil barokní zámek v empírovém stylu. Mezi lety 1877 - 1945 patřily Měšice baronům Nádherným z Borutína. Poté přešel do vlastnictví státu. Od roku 1997 je barokní sídlo opět v soukromých rukou Dr. Jana Nepomuka Alberta Berwid-Buquoy z Elgutu, který zde započal rozsáhlou rekonstrukci a zpřístupnil památku veřejnosti. V roce 2000 založil majitel na zámku Český institut mezinárodního setkání, který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Zničená kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.   Zámecké expozice        Zámek nabízí prohlídku prostor, která se nese v duchu hesla „Bydlení, život a práce na zámku v současnosti“, jedná se o nahlédnutí do problémů současného vlastnictví kulturní památky. Na zámku je instalována výstava "Konrad Adenauer – Člověk, politik a Evropan", "Přepadení Československa sovětskou armádou – 21. srpen 1968", "John F. Kennedy a jeho doba" a výstava amerických historických akcií, které patřily významným osobnostem USA. Expozice dále zahrnuje výjimečné nábytkové exponáty z pozůstalosti slavných historických osobností. Můžeme zde vidět jídelní stůl a pohovku Reinharda Heydricha, psací stůl, koženou pohovku a jídelní stůl s židlemi Clementine Churchillové, secesní postele po Janu Masarykovi, komodu se zrcadlem po Clausi Stauffenbergovi (hlavní organizátor atentátu na Hitlera), secesní ložnice po francouzském ministru zahraničí Aristidu Briandovi nebo šatník a prádelník patřící Ing. Janu Bervidovi (který se zasloužil o rozvoj československého civilního letectví). Dispozice zámku Zámek Měšice je trojkřídlá jednopatrová stavba s arkádami na nádvorní straně. V ose dlouhého průčelí je v poschodí zasazen balkón, nad ním je trojúhelníkový štít. Zámecká fasáda je členěna plochými pilastry, na levém konci stojí bývalá kaple. Malý dvůr v pozadí zavírají dvě krátká křídla, z nichž v pravém je vstupní prostor s nikami. V přízemí a v patře je vidět vzácné křížové hřebínkové klenby. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete zříceninu hradu Kozí hrádek. V Sezimově Ústí si můžete prohlédnout Památník Edvarda Beneše. Nedaleko od Tábora najdete klasicistní zámek Chotoviny. Širokou nabídku ubytování najdete v Táboře.

Most přes Rokytku v Praze 9 Libni. Ulice Podvinný mlýn.