Grafická sbírka Národní galerie obsahuje na 320 000 listů z období středověku až po současnost. Jejich kvalitou a množstvím s řadí mezi přední grafické kabinety v Evropě. Těžištěm staré grafiky jsou soubory německých, nizozemských, francouzských a italských rytců 16.-18. století.

Vinohradské železniční tunely spojují Hlavní nádraží s nádražím Praha Vršovice a s nádražím Praha Smíchov.První dvojkolejný tunel byl vybudován v letech 1869 – 1871 jako součást tehdejší dráhy Františka Josefa. V letech 1945 – 1948 prodělal rozsáhlou rekonstrukci.Druhý tunel byl vybudován v letech 1940 – 1944.Stavba třetího tunelu byla zahájena rovněž v roce 1940. V roce 1944, po vyražení cca 290 m, bylo jeho budování zataveno. Dokončovací práce byly zahájeny až v roce 1982.Každý z tunelů má délku cca 1150 m.S pracemi na tunelu se začalo pod vedením inženýra Krouského na podzim roku 1869. Nebyly snadné. Tuneláři v té době neměli ani strojní vrtačky ani pneumatická kladiva a o razicích štítech se jim ani nesnilo. Pevné horniny trhali dynamitem, nejběžnějším nářadím byla obyčejná palice, sekáč, krumpáč a lopata. Při ražení byl nový tunel postupně vyzdíván pískovcovými kvádry a stoka hloubená mezi kolejemi odváděla prosakující vodu. Počátkem září 1871 byl tunel hotov a 19. září jím slavnostně projel první parostroj. Brzy se však ukázalo, že vinohradský tunel má řadu nedostatků, ale k jeho zásadní opravě došlo až po druhé světové válce, kdy byl v provozu druhý souběžný tunel dokončený v roce 1944.

Moravskoslezské městečko Štramberk leží 30 km od Ostravy v těsném sousedství města Kopřivnice. Městečko, ve kterém žije asi 3 500 obyvatel a patří do okresu Nový Jičín, leží v centru Štramberské vrchoviny na svazích Zámeckého kopce, Kotouče, Bílé hory a Libotínských vrchů v předhůří Beskyd. Městečko, které je v krajině pěkně usazené je pro svou malebnost a zachovalou architekturu přezdíváno „Moravský Betlém“. Štramberk je unikátní díky svému středověkému členění. Zachovalo se zde typické rozdělení města na hrad, město a předměstí. Ve městě je ještě zachovalý soubor roubených i pevných staveb podbeskydské architektury. Právě proto byl Štramberk vyhlášen roku 1969 Městskou památkovou rezervací. Území města bylo osídleno již v době prehistorické. Svědčí o tom nálezy v jeskyni Šipka. Ve středověku bylo osídlení spojeno se stavbou hradu Strallenbergu, který je dnes zříceninou a je starší než městečko pod ním. Byl vystavěn pravděpodobně na konci první poloviny 13.století a jeho počátky jsou obestřeny tajemstvím, nejasnostmi a také legendou, že jeho prvními majiteli byli Templáři. Roku 1359 moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, syn krále Jana Lucemburského a mladší bratr císaře Karla IV., povyšuje Štramberk na město a udílí mu řadu privilegií. Město obdrželo právo mílové, právo várečné, které mu zajišťovalo možnost vařit pivo, právo prodávat maso a péci chleba. Každé úterý byl povolen týdenní trh. Od 15. století zde zapustila kořeny českobratrská víra k níž se hlásila většina obyvatelstva včetně vrchnosti. Po Bílé hoře se stal nekatolický Štramberk majetkem olomouckých jezuitů, kteří si městečko vybrali jako základnu pro protireformační úsilí v regionu. Právě z této doby pocházejí dva městské kostely a také poutní místa Křížová cesta na Kotouč a Boží hrob v jeskyni Čertova díra, které jim v tomto úsilí měly pomoci a měly přispět k hospodářskému růstu. Osvícenské reformy císaře Josefa II. však obě pouti zrušily a Štramberk postihl odliv obyvatel a uvadal. K jeho obnově došlo přílivem valašských osadníků. V průběhu 19. století se začíná stavět i mimo městské hradby. Nově postavené domy byly dřevěné roubenky na zděné podezdívce, které Štramberku vtiskly charakteristický a jedinečný ráz. Obživo zajišťovalo městu převážně zemědělství. Město má velkou tradici ve spolcích, které byly jedny z prvních v českých zemích. V roce 1895 tak vznikla ve Štramberku odbočka Klubu českých turistů, který později odkoupil zříceninu hradu a rekonstrukcí ji zachránil. Větší hospodářský rozvoj města začal až koncem 19. století založením vápencového lomu na hoře Kotouči. V důsledku tohoto byla přivedena v roce 1881 do města železnice, dráha vedla ze Štramberku do Studénky. Poválečná doba přinesla Štramberku nový rozvoj těžby vápence na Kotouči, spojené s výrobou cementu a vápna. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina gotického hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Komplex doplňuje kostel a zachovalý úsek hradeb. Dalším turistickým lákadlem jsou roubené maloměstské domy, povětšinou terasovitě nakupené na skalnaté stráně. Jsou zde k vidění dva typy staveb, dvoudílné se síní, jizbou a komorou a rozměrnější s větší komorou, chlévem a třemi okny v průčelí. Samotnou kapitolou je štramberské náměstí se souborem 22 barokních měšťanských šenkovních domů. Barvitost města je doplněna řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí domů a vzácnými sedlovými střechami. Štramberk proslavil voňavý cukrářský výrobek tzv. perníkové Štramberské uši, které zde pečou již dlouhá staletí v upomínku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad mongolským vojskem 8. května 1241.

Dobře zachovalá věžovitá tvrz Dráchov se nachází poblíž areálu zemědělského družstva na severním okraji stejnojmenné obce, ležící 3 km jižně od Soběslavi. Tvrz není přístupná. Dráchovskou tvrz postavili vladykové z Dráchova v průběhu 14. století. V roce 1353 se zde připomíná Oldřich z Dráchova a po něm Přibík. Jejich potomci zde sídlili s krátkými přestávkami až do roku 1505. V tomto roce prodali bratři Ctibor, Hynek a Václav z Dráchova ves s tvrzí Kateřině z Minsterberka. Kateřinina dcera pak Dráchov přinesla věnem svému manželovi Adamovi z Hradce, který jej přičlenil ke svému řečickému panství. Tvrz později sloužila jako sýpka. Věž tvrze je téměř pravidelného čtvercového půdorysu s novou střešní krytinou. Tipy na výlet V nedaleké Soběslavi najdete Blatské muzeum s národopisnými expozicemi. západně od Soběslavi u obce Záluží stojí za návštěvu skanzen. Tamtéž můžete navštívit také Blatskou kovárnu a loutkářské muzeum. Zajímavá jsou také rašeliniště  Borkovická Blata. Ubytování najdete v Soběslavi. M.K.