Jádrem skanzenu jsou historické stavby zachované na původním místě - hrázděný Haslerův (památkově chráněný) dům z konce 18.st (příslušenstvím domu mladší stodola z režného zdiva) a kovárna z roku 1893. Součástí je expozice života na vesnici, řemeslnické a zemědělské náčiní, dále ukázky tradičních zvyků a řemesel - vaření v černé kuchyni a pečení chleba, kovářské práce, dále běžné činnosti spojené s životem na vesnici, i méně známá řemesla např. rodinná více než 100let stará tradice výroby a oprav žesťových nástrojů. Pro zájemce je možno zpřístupnit i části dalších zajímavých objektů v obci - aktuálně objekty sloužící k bydlení a to vesnická usedlost s krovem a částmi patra z poloviny 17.století - dle dendrochronologie krovu 1656/57, polopatrové stavení s původním krovem a stavebními detaily z druhé poloviny 18.stol. Sdružení Lidové stavby provozuje skanzen v obci Pertoltice u Frýdlantu. Skanzen je přístupný duben až říjen, Pá – Ne, 9.00 – 16.00, prohlídku raději zajistit předem emailem, popř. na telefonu 737056464, 723464461.

Až do 17. století měla ves jméno Žepy a znamenalo to jméno rodiny Žepových. Někdejší Žepy patřily v první polovině 13. století břevnovskému klášteru. V roce 1421 ji zabrali Pražané a poté se dostaly do soukromých rukou. V roce 1448 vlastnila jednu část Johanka ze Žep a po ní Prokop ze Šárky. V roce 1758 jej získalo nejvyšší purkrabství. Druhou část vlastnili v 16. století Údrčtí z Údrče, asi koncem 17. století se stala součástí tachlovického panství Karla Jáchyma Bredy. Koncem 18. století byly obě části spojeny. V polovině 19. století se již Řepy staly samostatnou obcí. V roce 1968 se staly Řepy součástí Prahy. V letech 1977-1985 zde bylo postaveno sídliště Řepy I. a v letech 1979-1987 sídliště Řepy II. Severozápadně od sídliště se uchavalo jádro starých Řep. Z památek tu nalezneme zejména původně románský kostelík sv. Martina a bývalý ústav pro nalezence, zřízený kongregací milosrdných sester v roce 1856 (dnes domov sv. Karla Boromejského). V roce 1865 v něm byla zřízena první ženská trestnice v Čechách. Mnoho let zde pracoval jako zahradník proslulý lupič Babinský. Ten má i u zdejšího řepského hřbitova pamětní náhrobek.

Zámek Radnice, okres Rokycany.

Dřevěná stavba kostela sv. Jana Křtitele stojí na vršku při jižním okraji Hradce Králové. Dřevěná svatyně zde byla postavena hradeckými měsťany v letech 1521-1530 na místě původně středověké kaple. Stavba byla postavena na paměť mistra Jana Husa a původně tak měla i jiné zasvěcení. To dnešní pochází někdy první poloviny 17. století. Za třicetileté války kostel utrpěl velké škody a roku 1675 musel být pro zchátralost stržen. Nová dřevěná stavba byla postavena v letech 1680-1692, později doznal ještě úprav.Na kostelní v podstatě čtvercovou loď navazuje trojboce zakončené kněžiště. Roubené stěny pokrývá rákosová omítka. Interiér má dřevěný trámový strop, podlaha je kamenná. Na západní straně se nachází hudební kruchta a v lodi arkádový ochoz.  Čelní část kostela tvoří ochoz krytý pultovou střechou z roku 1836.Najdeme zde raně barokní oltář z roku 1691 s obrazem sv. Jana Křtitele a sv. Václava. Dále pak dva boční barokní portálové oltáře sv. Vojtěcha (1859) a sv. Jana Nepomuckého (první pol. 19. století) a kazatelnu (70-80. léta 17. století).