Had je dalším reliéfem, který vytesal do paty skalního bloku Václav Levý, autor dalších plastik v okolí. Zhruba devět metrů dlouhý had je vejpůl přeseknutý sekyrou. V současné době se stále více podepisuje na těchto reliéfech nejen příroda, ale i vandalismus.

Znojemský hrad je jedním ze stálých expozičních prostor Jihomoravského muzea. Původní sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat založil v 1. pol. 11. století kníže Břetislav. Na základech středověkého zeměpanského hradu byl na počátku 18. stol. vybudován barokní zámek. Nyní je zde instalována stálá expozice "Z dějin Znojemska", která prezentuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní, ostrostřeleckých terčů. Součástí je i lapidárium a hradní podzemí. Více o hradu zde. V letech 1994 - 1995 Jihomoravské muzeum ve Znojmě vybudovalo v prostorách znojemského hradu novou historickou expozici "Z dějin Znojemska". Popis expozice Přízemí Archeologie Znojemska. Bohatý dokumentační materiál ke všem pravěkým kulturám dokládá dávné osídlení znojemského regionu. Exponáty a historie Rotundy Panny Marie a sv. Kateřiny. Exponáty přibližují unikátní památku přemyslovského hradu a symbol naší státnosti. Doba Přemyslovců a Lucemburků seznamuje s podobou středověkého města a vývojem znojemského hradu. Od Jiřího z Poděbrad po Jagellonce, je věnován době pozdní gotiky a renesance, která významně poznamenala Znojmo, jak mj. připomíná model radniční věže, stavěné od roku 1447 Mikulášem ze Sedlešovic. Deblínská kaple. Sakrální prostor půdorysně shodný s původní středověkou hradní kaplí slouží prezentaci umění znojemských chrámů. Neklidná doba připomíná období třicetileté války portrétem Raduita de Souches, úspěšného obránce města Brna před švédskými vojsky a pozdějšího majitele panství Jevišovice u Znojma, i následnou rekatolizaci českých zemí, symbolizovanou portrétem znojemského jezuity Edera od Františka Kautského z roku 1735. Doba řemesel. Exponáty dokumentují dovednost znojemských řemeslníků. Doba reforem evokuje v náznaku interiéru životní styl rokoka a klasicismu. Vznik občanské společnosti. Historickým mezníkem tohoto procesu je revoluce roku 1848, zde mj. dokumentovaná předměty znojemské Národní gardy. Doba spolků je věnován činnosti české Znojemské besedy a Německého občanského spolku, připomíná stavební rozmach města, jeho divadelní a hudební život.  Uniforma ve službách mocnářství je umístěn v prostorách původní gotické hradní věže a připomíná vojenskou éru louckého kláštera, především dobu, kdy zde byla umístěna c. k. ženijní akademie. Sály v 1. patře Znojemská keramika. Zde je vystavována reprezentativní kolekce z produkce znojemských keramických dílen K. Sitka, M. Slowaka, A. Klammertha, R. Ditmara i c. k. Znojemští ostrostřelci. Ostrostřelecké terče s významnou ikonografickou hodnotou, pušky - terčovnice, z nichž některé jsou výrobky znojemských puškařů, prapor ostrostřeleckého spolku a další exponáty dokumentují tradici ostrostřelců, která ve Znojmě sahá hluboko do středověku. Pokoj s iluzivní malbou, která byla zhotovena při příležitosti konání Zemské a jubilejní krajinské výstavy ve Znojmě v roce 1927, jejíž část byla umístěna v interiérech hradu. Salonek s iluzivní malbou. Při téže příležitosti vznikly iluzivní malby znojemských památek - radniční věže, rotundy, hradu i blízkého hradu Hardegg na rakousko-české hranici. Napoleon ve Znojmě. V předsálí dominuje basreliéf "Návrat domů", raná práce znojemského rodáka a profesora berlínské Akademie, sochaře Hugo Lederera, symbolizující ústup Napoleonovy armády z Ruska v roce 1812. Plukovník Karel Kopal. Zde jsou soustředěny památky na jednoho z tvůrců vítězství maršála Radeckého v bitvách roku 1848 u Santa Lucie a Vicenzy na Monte Berico v Itálii, který pocházel z nedalekých Ctidružic. Lovecké zbraně s vynikajícími ukázkami řemeslné a umělecké práce puškařů, doplněné prachovnicemi, loveckými tesáky, kleštemi na lití střel a obrazy Ferdinanda Bieglera. Sály v  levém křídle přízemí Znojemská kamenina - rozšíření expozice v prvním patře. Císařský sál obsahuje portrétní galerii habsburských panovníků, která do konce 19. století zdobila velký sněmovní sál znojemské radnice. Nádvoří hradu Lapidárium. Expozice v bývalé hradní konírně obsahuje výběr fragmentů kamenické výzdoby ze zrušených znojemských staveb církevního i světského charakteru.Podzemí se nachází v místech zbouraného gotického paláce. Schodištěm v gotické věži se sestupuje do třech klenutých sálů, odkud pokračuje chodba k románské cisterně na vodu.

Historie hradu Pravděpodobnými zakladateli hradu byli páni z Dubé a jeho stavba na ostrohu při vtoku říčky Mnichovky do Sázavy časově spadá do první poloviny 14.století. Ondřej z Dubé, nejvyšší královský sudí, zemřel na Zlenicích roku 1412 bez dědiců. Po málo známém rodu vladyků z Konojed, který obýval Zlenice v dobách husitských válek, se roku 1444 o hrad přeli věřitelé Kuneš Rozkoš z Dubé a Zdeněk Kostka z Postupic. Kostkové nakonec dlouhý spor vyhráli, avšak dlouho se z tohoto vítězství netěšili. Hrad byl zničen v následných bojích krále Jiřího se zelenohorskou jednotou. Kostkové stojící věrně při králi, byli patrně na Zlenicích obleženi a dobyti Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Kdy se tak stalo a za jakých okolností, však není známo. Roku 1465 se Zlenice uvádějí jako hrad zbořený. Podoba hradu Hrad se jako obvvykle skládal ze dvou částí. Před hlavním hradním jádrem se nacházelo předhradí s hospodářskou zástavbou, do kterého se vcházelo věžovitou bránou. Následoval most přes čelní příkop a vstup do prvního nádvoří hradního jádra zajišťovala subtilní věžovitá brána. Součástí ohrazení prvního nádvoří byla i okrouhlá nejspíše studniční věž. Do vnitřního hradu se pak vstupovalo další branou mezi obytnou věží a čelem palácového křídla. Palác zaujímal zřejmě tři strany vnitřního hradu. Jižní křídlo bylo zřejmě srostlé s obytnou věží. Věž patrně obsahovala i valeně zaklenutou místnost s hrotitým oknem (zřejmě kaple) a v předposledním podlaží i roubenou komoru. Jihovýchodní stranu jádra a patrně i předhradí obíhal ještě parkán. Dnes zde najdete Z původního hradu jsou dnes nejnápadnější trosky právě velké obytné věže, zvané Hláska. Nejvíce se dochovalo také z druhé vstupní subtilní brány. Dále pak je možné vidět zbytky hradeb, dvou bašt a základy palácových křídel. Areál hradní zříceniny Zlenice je volně přístupný. Ubytování naleznete v nedalekých Senohrabech nebo Čerčanech.

Domek medvědáře se nachází v západní části Jelení příkopu. Název získal v době úřadování prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Legionáři ho obdarovali medvědy z Ruska. Bylo třeba je někam umístit. Bylo vybráno místo u tohoto domku.