Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 … 184 185 186 Další Poslední
Černolické skály
Přírodní památka se nachází na kraji obce Černolice zhruba 6 km severovýchodním směrem od Mníšku pod Brdy. Jde o skalní zdi budované prvohorními usazeninami. Jedná se o řevnické křemence ordovického stáří, které se ukládaly v prostředí mělkého prvohorního moře a obsahují tzv. ichnofosilie – stopy po pohybu organismů po dně nebo zbytky chodbiček po jejich vrtání v sedimentu. Dále se zde vyskytují úlomkovité zbytky trilobitů, ramenonožců a konulárií. Skála tvořená křemencem více odolává zvětrávání než horniny v okolí. Tomuto jevu se říká selektivní eroze. Skalní stěna je rozčleněna příčnými tektonickými liniemi do tří větších a několika menších segmentů. Z některých partií Černolických skal je dobrý výhled do okolí zejména pak východním a jižním směrem.
Celý článekČerný Most
Název katastru Černý most je odvozen od mostu nad železniční tratí mezi Vysočany a Horními Počernicemi. Čerň mostu daly parní lokomotivy, které pod mostem projížděly. V současnosti je území v povědomí známo především jako sídliště s rozsáhlým nákupním centrem a jako konečná merta B.
Celý článekČertova kanapíčka u Níkovic
Severně od obce Níkovice se v malém zalesněném návrší ukrývá skupina poměrně velkých, ale spíše plochých balvanů s několika nepříliš hlubokými prohlubeninami. Podle legendy jde o otisky čertových kopyt, který zde odpočíval, proto také název čertova kanapíčka. Na vrcholu návrší stojí malá kaplička.
Celý článekČertova skála
Kousek západně od Přelouče se v poli skrývá malá skalka nazývaná Čertova skála. Místo kde kdysi odpočívali místní obyvatelé při práci na poli při studánce s průzračnou vodou je dnes zarostlé stromy a křovinami. Zůstává tak opomíjeno, neboť sem nevede ani žádná turisticky značená cesta. Zhruba ze středu obce Škudly je potřeba se vydat severním směrem polní cestou a nebo z místní komunikace mezi obcí Škudly a Spytovice to vzít přímo k lesnímu hájku po remízku mezi poli. Ke vzniku tohoto místa se váže pověst u sedláku, který za bohatství upsal svoji duši ďáblu pod podmínku, že čert do zakokrhání přinese polovinu Kunětické hory svázanou jako slaměné povříslo ke chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. Málem se mu to podařilo, ale v těchto místech kohout zakokrhal, povříslo prasklo, skála se rozlomila a kus se zde zabořil do země.
Celý článekČertova skluzavka u Kamenného Malíkova
Asi 700 m západně od centra obce v údolí toku Žirovnice se nachází zajímavý skalní útvar opředený pověstmi. Šedohnědá skála s kolmo padající stěnou protíná načervenalý pruh přírodního původu. Podle pověsti tento pruh způsobil čert, který prohrál sázku s chytrým ševcem a ve zlosti pak sjel tuto skálu.
Celý článekČertova stěna
Vyhlídka z malého skalnatého výběžku vrchu Čertova stěna (1074 m.n.m.), 4 km severovýchodně od Klepáčova. Na vrchol vede turisticky značená cesta a odtud pak malá odbočka přímo na vyhlídku, která poskytuje téměř půlkruhový výhled především severním směrem do údolí, na vrcholy, kde se nachází horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně a vrch Praděd. Nejbližší cesta je sem přes Ztracené kameny a Pecný od motorestu Skřítek, u kterého lze zaparkovat a je zde i zastávka autobusu.
Celý článekČertova stěna - Luč
Jedna z nejznámějších a nejnavštěvovanějších přírodních lokalit na jihu Čech. Stěna je tvořena dvojslídnou žulou, rozpukanou do kvádrů bizarních tvarů. Mrazovým zvětráváním a samovolným rozpadem žuly hlavně v době ledových a poledových se některé kvádry uvolnily a sesypaly, tím vznikla rozsáhlá suťoviska. Pod Čertovou stěnou v divokém řečišti Vltavy leží mohutné balvany. Toto místo se nazývá Čertovy proudy a v minulosti bylo ještě více nezkrotnější a divočejší. To se změnilo v roce 1959 po výstavbě tunelu mezi nádržemi Lipno I. a Lipno II. kudy teď odtéká větší množství vody. Podle staré legendy přišel pan Vok z Rožmberka při brodění Vltavy málem o život. V posledním okamžiku však jeho kůň našel pevnou půdu pod nohama. Poblíž toho místa pak nechal Vok vystavět z vděčnosti klášter, dnes Vyšší Brod. Takové počínání se však nelíbilo pekelníkům a vymysleli ďábelský plán, že nad klášterem vybudují hráz, která zadrží vltavskou vodu, a až bude jezero plné, vypustí ji na rozestavěný klášter. Pekelník, který byl tímto úkolem pověřen, však nestihl za jednu noc stavbu dokončit a hráz se s ranním kuropěním rozpadla a zůstaly z ní jen mohutné balvany.
Celý článekČertovo břemeno
Tvoří výrazný žulový útes. Na horní ploše skály jsou miskovité prohlubně, podle pověsti jsou to otisky zad a kopyt čerta.
Celý článekČertovy hrady
Přibližně 4 km západně od Dvora Králové nad Labem se nachází krásná přírodní památka geologického charakteru - Čertovy hrady. Na ploše 1,89 ha jsou chráněny svrchnokřídové pískovcové skalní útvary, skalní výchozy a rozsáhlé balvanové moře se smíšeným porostem a ojedinělými starými buky. K památce vede turistická značená cesta z Dvora Králové nad Labem.
Celý článekČertovy kameny
Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2,5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části. Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu, turistickou atrakcí.Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. „Čertovy sloupy“ a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví. Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2,5 tuny.
Celý článekČertovy kameny
Romantický skalní ostroh (693 m.n.m.) se nachází na severním úpatí vrchu Zlatý chlum asi 3 km od Jeseníku. Jeho vrcholová plošina byla upravena jako volně přístupná vyhlídka, opatřená zábradlím a řetězy. I tak je sem přístup pro méně pohyblivé osoby trochu obtížný. Jinak plošina poskytuje dobrý kruhový rozhled do okolí na Jeseník, Českou Ves, část Rychlebských hor, část Zlatohorské pahorkatiny a na blízký vrchol Zlatý chlum.
Celý článekČertovy kazatelny
Vyhlídka Čertovy kazatelny se nachází 3 km jihozápadně od Javorníku. Výrazný skalní ostroh vystupující nad Račím údolím poskytuje trochu více jak půlkruhový výhled do Račího údolí a na protější vrchol. Volně přístupná vyhlídka je opatřena pro větší bezpečnost zábradlím.
Celý článekČertovy stěny u Lidečka
Čertovy skály u Lidečka se nacházejí na severním okraji obce Lidečko, jen kousek od silnice č. 57 Čertovy skály jsou příkladem erozí narušeného tzv. strukturního svahu označovaného jako skalní zeď či hradba. Pískovcová lavice je rozčleněna příčnými puklinami. Nachází se zde množství skalních útvarů vzniklých zvětráváním a odnosem měkčích partií hornin. Na skalách je možno provozovat horolezeckou činnost, ale je nepovoleno zvyšovat počet skob, aby se více skalní hradba nenarušovala. K přírodní památce vede turisticky značená cesta, parkování je možné u turistické odbočky od silnice ke skalám. K nim je to pak jen cca 50 m.
Celý článekČertův kámen
Čertův kámen se nachází na modré turistické značce nedaleko hradní zříceniny Pravda. Spolu s menším nenápadným kamenem (čertice) na druhé straně cesty měli posloužit stejnému účelu. Čert a čertice jimi chtěli zavalit jedinou studnu v Pnětlukách a umořit tak místní žízní. Ale nepovedlo se, kohout jim svým zakokrháním jejich záměr zmařil. Na kameni byly kdysi prý vidět i stopy čertova kopyt a řetězu. Postupně však zmizely pod vyrytými nápisy a kresbami. Nedaleko Čertova kamene při cestě na hrad Pravda se nachází skalnatý úvoz s názvem Kočičí díra. A zde pak reliéf postavy s ohněm v dlani a další mystické figury a tváře. Ty zde měl před lety vytvořit jeden brigádník při sklizně chleme. Kdo však ví?
Celý článekČertův most - Dobříš
V zahradě proslulého dobříšského zámku se nachází most z roku 1864, jenž se také názývá čertův. Tento název zřejmě kromě pověsti dostal také podle materiálu ze kterého je zhotoven. Most dlouhý 36 metrů a široký 6 metrů byl postaven ze strusky, neboli odpadu při zpracování železné rudy v nedaleké Staré Huti. Je velmi černý a povrch díky jedinečně použitému materiálu vytváří dojem jako by nebyl ani z tohoto světa. Svojí výškou 7,1 metru překonává terénní nerovnost s absencí vodního toku což přidává na jeho tajemnosti. Stojí údajně na místě, kde kdysi dávno pomohl čert místnímu ševci. Nechal přes údolí padnout obrovský kmen stromu a umožnil tak ševci přejít na druhou stranu přes rozvodněný potok.
Celý článekČertův odpočinek
Čertův odpočinek je geologická pozoruhodnost nacházející se na hlavní vrcholové skále Černé hory (1085 m.n.m.) v Jizerských horách.Nazývá se tak skalní útvar s bohatým výskytem skalních hrnců a rýh. Podle legendy vznikl když zbožní lidé s kříži vyháněli pekelné síly z hor. Některé kameny čerti upravili tím, že si na ně sedli (tak vznikly skalní hrnce) a zanechali i při tom otisky svých ocasů (což jsou odtokové rýhy skalních hrnců).
Celý článekČertův stolek
Geomorfologický útvar – skalní věž s názvem Čertův stolek se nachází v údolí Doubravy naproti skále kde se nacházel hrad Sokolohrad. Podle jedné pověsti tu holdoval s ďáblem jeden chytrý sedlák a sázku nad ním vyhrál. Čert pak odtud s divokým chechotem skočil do tůně. Od těch dob zde voda nabývá krvavého zbarvení. Podle jiné verze tu žil poustevník v jehož svatém rozjímání ho rušil ďábel. Když už si nevěděl rady, obrátil se na kněze. Ten mu poradil aby na stolku, na němž ďábel sedával, nakreslil svěcenou křídou tři velké kříže. Když se pekelník zjevil a uviděl ty posvátné znaky, navždy zmizel.
Celý článekČervená brána - Horažďovice
Stojí v blízkosti kulturního domu severně od náměstí. Pochází z roku 1252 a je považována za druhou nejstarší v republice. V pozdní gotice ji zesílil pětiboký barbakán zbořený před polovinou 19. století. Zároveň koncem tohoto století byla brána využívána jako sýpka. Zvnějšku ji chránilo předbraní do něhož vedl padací most. Věž čtvercového půdorysu má čtyři patra a původně valbovou střechu. Severní portál byl zesílen plochými pilíři v nichž se dochovaly drážky pro spouštění mříže. Vstup pro pěší byl vyražen dodatečně.
Celý článekČervená hora
Vrch Červená hora (1337 m.n.m.) se nachází asi 10 km jihozápadně od Jeseníku. Vrch je porostlý jen nízkou klečí s menšími skalkami a poskytuje tak krásný kruhový rozhled. Jen pár metrů od vrcholu směrem do Bělé se nachází vpravo od cesty kamenné okno. Místo není označeno a lze jej tedy snadno zaměnit za volně stojící skalku.
Celý článekČervená Lhota
Vodní zámek Červená Lhota je jedním z nejznámějších a nejromantičtějších renesančních zámků v Čechách. Je postaven na skalnatém ostrůvku v rybníčku ve stejnojmenné vsi 8 km severně od Kardašovy Řečice. Vypadá jako z pohádky. Také zde bylo několik pohádek natočeno. Pohádkový zámek Zámek stojí na ostrůvku, který je ze všech stran obklopen vodami rybníka a s okolním světem je spojen kamenným obloukovým mostem z roku 1622. Původně zde byl ovšem pouze most dřevěný, padací, to ale zámek ještě nebyl zámkem, nýbrž tvrzí a jmenoval se pouze Lhota. Někdy ve 13. století totiž postavil neznámý stavebník v lesnaté krajině s četnými rybníky na skalnatém ostrohu tvrz, která byla v 16. století přestavěna do dnešní zámecké podoby. V 17. století byl zámek upraven barokně. Z tohoto období pochází také jeho název, Červená Lhota, dříve Nová. Své nové jméno získal zámek zřejmě podle barvy zámeckého zdiva či nové střešní krytiny. V průběhu staletí se zde vystřídala celá řada majitelů. Posledními majiteli zámku se stali Schönburgové, kteří změnili vnější i vnitřní podobu budovy do novogotického stylu. Úpravy v letech 1903 až 1912 ji však znovu přiblížily původní renesanci. Zámek dostal novorenesanční obloučkovité štíty, které zdobily všechna boční průčelí, a které jsou tak charakteristické pro jeho dnešní vzhled. Stavebníci tvrze, později zámku, využili doslova každý metr plochy, který měli k dispozici. Čtyři patrová zámecká křídla, která obklopují malé nádvoří, zabírají prakticky celý skalnatý ostrůvek, jedno z nároží dokonce vyrůstá přímo z vody. Bohaté jsou i zámecké interiéry. V malém parku, který se nachází na břehu rybníka stojí kaple s panskou hrobkou posledních majitelů. Zámek Červená Lhota si můžeme prohlédnout ze všech stran. Kolem rybníka, ve kterém stojí, totiž vede asi kilometr dlouhý vycházkový okruh po parkově upraveném břehu. Milovníci romantiky jistě využijí možnost zapůjčení lodiček k projížďce po zámeckém rybníku. A jak už bylo řečeno v úvodu, Červená Lhota drží prim v počtu pohádek a filmů zde natočených, jako např. Zlatovláska, O zatoulané princezně, O kráse a štěstí či Princezna na hrášku. V nedalekém okolí můžete navštívit hned další dva zámky - barokní zámek Dírná a barokní zámek Pluhův Žďár. Ubytovat se můžete přímo v Kardašově Řečici.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 … 184 185 186 Další Poslední
