Babí lom je skalnatý hřeben, zvedající se nad obcí Lelekovice. Má dva vrcholy, jižní (521 m) a severní (562 m). Oba byly v minulosti využity pro vyhlídkové stavby. Všemu předcházela romantická úprava celého hřebenu, který rádi navštěvovali obyvatelé z Brna. Rozhlednu na jižní straně i vyhlídkový altán, tzv. Ripkovu vyhlídku, na severní, nechal postavit v roce 1882 Rakouský turistický klub. Rozhledna jenž dostala jméno podle brněnského starosty Rohrera, byla dřevěná trámová stavba. Obě stavby se staly velkou atrakcí okolí a velmi si je oblíbil i Petr Bezruč. Rozhledna s altánkem zanikly někdy v průběhu druhé světové války. V šedesátých letech 20.století se zrodila myšlenka vyhlídkovou stavbu na Babím Lomu obnovit. Nápad vznikl na půdě tehdejší ČSTV a realizován byl členy TJ Sokol Lelekovice. Pro stavbu byl zvolen jižní vrchol a stavba rozhledny na Babím Lomu se stala jednou z mála vyhlídkových staveb které byly vybudovány během normalizace. Je vysoká 15 metrů, slavnostně byla otevřena 15. května 1961 a je dodnes volně přístupná. S vyhlídkové plošiny, jež je ve výšce 12 metrů, je kruhový výhled, který omezují stromy jen na severní straně.

Gerontologie - lůžkové oddělení.

Barokní zámek Skalka se nachází ve stejnojmenné obci ležící mezi Dobruškou a Solnicí. Dnešní podobu získal zámek v první polovině 18. století, kdy byl postaven na místě staršího středověkého sídla, které bylo spojeno s rody Ostrovských ze Skalky a Mladotů ze Solopysk. Historie zámku Původní tvrz se v pramenech poprvé připomíná roku 1360. Vlastní ji Ješek a Půta ze Skalky. Tvrz je postavená ve velmi příhodném místě, na skalním ostrohu nad Zlatým potokem. Od roku 1440 až do poloviny 17. století zde sídlil rod Ostrovských ze Skalky. Koncem 16. stol. za Viléma Ostrovského ze Skalky byla tvrz přestavěna na renesanční zámek s mazhauzem, velkou síní, palácem a dvěma věžemi. Zámek stál na jižním konci skalnatého ostrohu, podle nějž získal své jméno. Když r. 1647 rod Ostrovských ze Skalky vymřel po meči Jiříkem mladším, zdědila Skalku jeho sestra Anna Kateřina, manželka Jana Mladoty ze Solopysk. Za jejich vlastnictví byl zámek od základů přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18. stol. v rokokovém stylu. Do tohoto prostředí je situován děj Jiráskova Temna, odehrávající se v l. 1724 - 25. V průběhu 20. století bylo na Skalce zřízeno muzeum Jiráskova Temna. V roce 1800 zámek koupil Gundakar Colloredo-Mansfeld, připojil jej k opočenskému panství a stal se pouze sídlem správce dvora a později různých nájemců. Po pozemkové reformě v roce 1925 získali zámek Skalka manželé Martincovi, kteří jej vlastnili do roku 1948, kdy připadl československému státu. V letech 1959 - 1963 prošel objekt generální rekonstrukcí a byl zpřístupněn veřejnosti. V roce 1992 byl zámek Skalka v restituci vrácen potomkům posledních majitelů a o několik let později prodán soukromé firmě, která má zde své sídlo. Zámek je pro veřejnost uzavřen. Areál zámku doplňuje myslivna z počátku 18. století, jedno z hlavních dějišť Jiráskova románu Temno, sídlo myslivce Machovce, zámecký park a za ním židovský hřbitov ze 17. století. Tipy na výlet Vystoupit v okolí můžete na rozhlednu Skuhrov nad Bělou. Dále můžete navštívit mariánské poutní místo Rokle, Vlastivědné muzeum v Dobrušce, zříceninu hradu Klečkov nebo Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou. Ubytovat se můžete v Rychnově nad Kněžnou.

Ke špitálu a kostelu Stětí sv. Jana Křtitele se vztahují nejstarší zprávy o městě. Raně gotický kostel byl roku 1421 poškozen a roku 1452 obnoven. Následně byl restaurován po požárech roku 1635, 1742, 1744 a 1813. Na klenbách kostela byly v roce 1845 obnoveny fresky s výjevy ze života Jana Křtitele pocházející z roku 1744. Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě, ale v období komunistického režimu stavba rychle zchátrala. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století slouží převážně ke koncertům a jiným kulturním účelům. Jednolodní kostel obdélného půdorysu se čtvercovým kněžištěm doposud ve své hmotě obsahuje velkou část původního románského kostela.