

Kalendář akcí

Tip na výlet
Doporučujeme
Zámek Přerov nad Labem Renesanční zámek Přerov nad Labem nalezneme přibližně uprostřed stejnojmenné obce na mírném návrší, v těsné blízkosti skanzenu lidových staveb.
Historie zámku
Přerovský zámeček vznikl přestavbou původní vodní tvrze ze 13. století. Po roce 1437 byla tvrz částečně rozšířena a goticky přestavěna. Roku 1524 je již Přerov uváděn jako zámek. Koncem 14. století byla tvrz rozšířena na honosné zámecké sídlo. To bylo zkonfiskováno po roce 1547 pražským měšťanům a přešlo do majetku krále. Král Ferdinand I. dal objekt přestavět podle návrhu M. Borgorelliho. Proběhla tak v letech 1560 – 1585 rozsáhlá přestavba, která změnila zámek v nádherně vyzdobené renesanční sídlo. Po dostavbě zámku se pozornost stavebních plánů zaměřila na výstavbu a rekonstrukce hospodářských budov – pivovaru, starého mlýna, nového mlýna s pilou, dvora, vinice, chmelnice a rybníků.
Během 30leté války byl přerovský zámek značně poničen, došlo jenom k opravám východního a jižního křídla, které se společně s částí zřícenin císařských pokojů dochovaly dodnes. V roce 1671 provedl opravu zdevastovaného zámku stavitel Santino de Bossi. Obec Přerov nad Labem společně se zámkem ožila po roce 1860, kdy panství koupil toskánský velkovévoda Leopold II. Po jeho smrti zdědil zámek jeho syn Ludvík Salvátor Toskánský, který byl známým spisovatelem, cestovatelem a milovníkem přírody. Jeho zásluhou bylo značně zanedbané panství v letech 1872–1873 obnoveno do původní podoby ze 16. století. Po smrti Ludvíka Salvátora koupil panství císař František Josef I., po něm jej zdědil poslední rakousko-uherský císař Karel I. Po roce 1918 byl zámek vyvlastněn československým státem, během druhé světové války jej koupil německý lékař Faifar. Po osvobození v roce 1945 připadl přerovský zámek Fondu národní obnovy. Od roku 1958 zámek využíval Československý rozhlas, který jej v roce 1982 koupil. V nedávné době byl v zámku umístěn archiv Českého rozhlasu. Dnes je bez využití a veřejnosti nepřístupný.
Podoba zámku
Zámek v Přerově je dvoupatrová renesanční stavba o půdorysu pravidelného čtyřúhelníku. Dodnes se nám zachovalo jižní a východní křídlo, nad jihovýchodním schodištěm je nevysoká osmiboká věž se stanovou střechou, zakončenou makovicí. Uvnitř zámecké budovy jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. V přízemí je bývalá kaple sv. Salvátora, nad ní rytířský sál s velkým krbem a zbytky loveckých trofejí. Zámek je nádherně vyzdoben renesančními figurálními sgrafity a rustikou.
Kolem objektu je vyzděný příkop s kamenným mostem a části původních renesančních valů s nárožními baštami. Na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil původní padací. V přerovském zámku, skanzenu a okolních lesích byla filmována řada televizních pohádek. V místní škole ve skutečnosti proběhl závěr slavného lovu na divočáka, který později popsal Bohumil Hrabal ve své knize Slavnosti sněženek.
V nedalekém okolí můžete navštívit například městské muzeum v Čelákovicích a expozici košíkářství.
Ubytovat se můžete v Lysé nad Labem.
Doporučujeme
Sv. Kryštof Původně zde stávala vojenská strážnice, která se roku 1784 i s vojáky zřítila do vody. Zpráva o této události je vysekána do Staroměstské mostecké věže. Místo vojenské strážnice si vyhlédl roku 1720 hrabě Špork k postavení oslavné sochy císaře Karla VI., kterou si objednal od sochaře Brauna. Ovšem pro nesouhlas úředníků a nezájem císaře k jejímu zhotovení nedošlo. Proto tu stojí socha od Emanuela Maxe z roku 1857. Silák Kryštof pocházel z Kanánu. Sloužil Bohu tím, že přenášel na ramenou pocestné na druhý břeh divoké říčky. Jednou takto přenesl samotného Krista, který na sebe vzal podobu malého dítěte, právě tento výjev zobrazuje sousoší. Sv. Kryštof je patronem cestujících, lodníků, plavců, ochránce proti bouřím a vodě.
Doporučujeme
Radnice - Stará Boleslav Radnice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Doporučujeme
Kandelábr na Hradčanském náměstí Kandelábr na Hradčanském náměstí s figurální výzdobou je zhotoven z litiny a je technickou památkou. Autoři: E.Veselý a A.Linsbauer, 1876.