Vyhlídkový vrch Koruna (769 m.n.m.) je přístupný odbočkou z turistické značky. Nachází se nadelako Božanovského špičáku, přibližně 2 km západním směrem od obce Božanov, která je zároveň nejbližší přístupnou obcí (po značce cca 5 km) Na vrcholu kopce se nachází vyhlídka, která poskytuje půlkruhový výhled zejména východním a severním směrem na Broumov, Martínkovice, Javoří hory, Božanovský špičák a dál do Polska.

Nejmodernějším muzejním objektem, patřícím pod Moravské zemské muzeum, je Pavilon Anthropos. V době nedávno minulé prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes tak nabízí návštěvníkům kvalitnější zázemí a rozsáhlejší výstavní prostory. Pavilon,který můžeme navštívit v Pisáreckém parku, navazuje na práci prof. Karla Absolona z období I. republiky. Jemu se podařilo v rámci pavilonu na brněnském výstavišti „Člověk a jeho rod“ soustředit roku 1928 nebývalé množství nálezů z nejranějších období lidských dějin. Výstava nesla název Anthropos. Na tuto tradici bylo navázáno stavbou Pavilonu Anthropos, jež byla dokončena roku 1962. V současnosti zrekonstruovaný výstavní prostor nabízí expozice o nejstarších dějinách osídlení Moravy i celého evropského kontinentu. Expozice nenabízí pouze současné poznatky z výzkumů archeologie, antropologie, genetiky apod., ale přináší i interaktivní prezentace díky moderní audiovizuální technice a je obohacena řadou dioramat a rekonstrukcí prostředí i života paleolitických lovců a sběračů. Návštěvníci pochopitelně nepřijdou ani o oblíbenou rekonstrukci mamuta, který je nyní navíc obklopen přirozeným přírodním prostředím. Dále jsou zde dva sály určené pro dočasné výstavy, moderní přednáškový sál i kavárna. Stálá expozice Příběh lidského rodu Morava lovců a sběračů Nejstarší umění Evropy Genetika a vývoj člověka Primáti: naše rodina Technologie ve starší a střední době kamenné   Pavilon Anthropos patří pod Moravské zemské muzeum.

Kousek od centrálního náměstí stojí děkanský kostel sv. Václava, který je starý jako město samo. Jeho původní podoba není známa a patrně byl dřevěný, zakrátko ho však vystřídala stavba kamenná. V letech 1709-1724 proběhla barokní přestavba podle plánů Mikuláše Rossiho. Pod kostelem se nachází stará krypta, kde jsou pozůstatky pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy. Druhá krypta pak byla určena pro duchovní. Vedle kostela stojí zvonice, která byla postavena kolem roku 1693 na místě dřevěné. Pro kostel i zvonici nastala pohroma v podobě požáru dne 9.5.1806. Zvonice přišla o svoji nádhernou pozlacenou cibulovitou báň a dostala tu dnešní jehlancovou střechu. Kostel byl také obnoven, ale přišel o svoji veškerou bohatou výzdobu a byl obnoven s použitím klasicistních prvků. Při požáru uhořelo v kostele i několik lidí, kteří zde hledali před ním ochranu. Z té doby se dochovala jen cínová křtitelnice z roku 1507.  V interiéru se nachází oltář s obrazem sv. Václava z roku 1720, obraz sv. Jeronýma, barokní sochy sv. Jana Křtitele a sv. Josefa, kazatelna a varhany. Konají se zde ekumenické bohoslužby, na kterých se podílí pět různých církví působících v Dobrušce a také četné kulturní akce, hlavně koncerty vážné hudby.

Karlovarský anglikánský kostel sv. Lukáše se nachází při Zámeckém vrchu v ulici Petra Velikého. Byl vystavěn v roce 1877 v pseudogotickém stylu z režného zdiva podle plánů Josefa Mothese. Na výstavbu kostela přispěli velkou měrou angličtí lázeňští hosté.