Ostrov Štvanice leží mezi Holešovicemi, Karlínem a Novým Městem. V minulosti tudy vedl brod přes Vltavu. Ve 14. století zde byly zahrady. Ostrov se nazýval také Veliký neb bybo Velké Benátky. Současný název dostal od štvanic na zvěř, které se zde pořádaly v amfiteátru až do roku 1802. V 18. a 19. století byl oblíbeným výletním místem Pražanů. Byly zde divadelní scény, hostince a sportoviště. Ostrov je přemostěn Hlávkovým mostem, který ho spojuje jak s holešovickým, tak s karlínským břehem. Vede přes něj také Negrelliho viadukt umožňující železniční dopravu mezi Karlínem a Bubny. V západní části, na hrotu ostrova, je vodní elektrárna. V roce 1934 zde byl postaven zimní stadion, v letech 1983 – 1986 tenisový areál. V jižní části ostrova je koupaliště. Mezi karlínským břehem a ostrovem je zdymadlo umožňující plavbu lodí k Holešovickému přístavu a dále k Labi. V současnosti je ostrov využíván především pro rekreační a sportovní účely.

Venušina sopka je vyhaslá čtvrtohorní sopka nacházející se nad obcí Mezina. Je charakteristická stratovulkanickou stavbou tvořenou převážně čedičem pokrytým sopečnými vyvrženinami. Současná podoba vulkánu má mírně kupovitý tvar, jehož vrchol poznamenala v minulosti těžba. Najdeme zde několik lomů, které odkrývají rezavé, hnědočervené nebo narudlé tufy s velkým množstvím sopečných pum (části hruškového či slzovitého tvaru často stočené či zkroucené). Také se zde hojně nachází zelený nerost olivín. Od vrcholu vybíhá směrem k severu až severovýchodu lávový proud, jenž je výsledkem několika erupcí v době před více jak 1,9 miliony lety. Tento proud se pak stočil východním směrem a dostal se až do údolí Černého potoka. Zde je také jeho část k vidění, označovaná jako Přírodní památka - lávový proud u Meziny. Přírodní památka je volně přístupná po turisticky značené cestě. Z některých míst je také dobrý rozhled do blízkého okolí, daleké výhledy vrchol neposkytuje.

Starý tachovský židovský hřbitov se nachází při ulici Chodská nedaleko jejího vyústění do ulice Plzeňská. Založen byl v roce 1615. V průběhu jeho existence byl několikrát rozšiřován, naposledy v roce 1869. Za války byl zdevastován nacisty a ani po válce to s ním nebylo lepší. Po roce 1977 byla část náhrobků zlikvidována a mezi nimi také náhrobek Nachuma Sofera jehož hrob byl poutním místem. Na zlikvidované části hřbitova vyrostl objekt Pozemních staveb. V letech 1991-1992 byla zbylá část hřbitova rekonstruována. Z původní velikosti 2.536 m2 se jeho rozloha zmenšila na dnešních 1.343 m2. Do dnešní doby se dochovalo přibližně 190 náhrobků, nejstarší z počátku 18. století. Hřbitov je v současné době v udržovaném stavu a volně přístupný. Asi 900 m jihovýchodně od tohoto hřbitova v sousedství městského hřbitova se nachází nový židovský hřbitov, založený roku 1933. Zachovalo se obvodové zdivo a pár náhrobků z let 1933-1938. Nachází se zde i hromadný hrob obětí z transportu smrti (z vlaku z Buchenwaldu). Většina plochy slouží jako urnový háj.

Muzeum Šumperk je součástí a zároveň největším zařízení Vlastivědného muzea v Šumperku. Muzeum využívá budovy areálu Pavlínina dvora v Šumperku, objektu v parku v centru města. Muzeum v Šumperku bylo založeno jako soukromé v roce 1896 a po vzniku muzejního spolku po roce 19l0 bylo chápáno jako německé městské muzeum. První výstavní prostory nalezlo v bývalém dominikánském klášteře. Současné prostory v Pavlínině dvoře byly muzeu přiděleny na začátku 50. let. Budovy prošly rekonstrukcí, díky které získalo muzeum kvalitní výstavní a koncertní síň, reprezentativní prostory pro stálou expozici, výstavní kabinet, řadu kanceláří pro odborné a správní pracovníky, aranžovnu, konzervátorskou a preparátorskou dílnu i menší provozní prostory pro řemesla. Na počátku 80. let bylo jižní křídlo dvora nahrazeno novostavbou určenou pro potřeby šumperského Domu kultury. V době nedávno minulé byla v bývalých stájích vybudována Městská galerie, nové informační centrum a přednáškový sál. Stálá expozice Příroda Šumperska a Jesenicka - typické horniny regionu, horské rostliny, z živočichů pak lastury perlorodek a ve dvou akváriích živé ryby. Dominantním exponátem je vlk. Dějiny šumperského regionu - archeologické nálezy z regionu včetně části pokladu středověkých mincí z Postřelmova, kopie kamenné křtitelnice ze 13. století a třeba ukázky loštických pohárů vás zavedou do života našich předků. Řemesla. Pod Vlastivědné muzeum v Šumperku patří Galerie Šumperska Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Lovecko-lesnické muzeum v Úsově Muzeum Zábřeh Muzeum Mohelnice Památní Adolfa Kašpara v Lošticích