Na pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla nacházejícího se v ulici Krále Jiřího zase přispěli velkou měrou ruští lázeňští hosté. Pětikopulová stavba byla vystavěna v letech 1893-97 podle vzoru byzantského staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy. Architektem byl G. Wiedermann. Kostel dodnes užívá Pravoslavná církev.

Modřanský jez se nachází mezi Lahvicemi a Modřany. Byl vybudován v letech 1978 – 1984 a je součástí Modřanského zdymadla. Důvodem jeho stavby bylo zkvalitnění plavby v Komořanské a Modřanské úžině a zajištění provozu přístavu Radotín. Jez je 81 m dlouhý, plocha zdrže je 74,2 ha a objem zadržené vody činí 1 729 440 m3. Vytváří rozdíl hladin 2,4 m. Při pravém břehu na jez navazuje plavební komora. Je zde také umístěna vodní elektrárna se třemi přímoproudými kolenovými turbínami. Hltnost každé turbíny je 30 m3/s a výkon 1,62 MW.

O Plavečské rotundě stojí na okraji areálu zámku je zmínka z roku 1234, soudí se však, že byla vystavěna možná již ve 12. století. Často se také o ni hovoří jako o mladší sestře znojemské rotundy sv. Kateřiny. Tato plavečská je však větší a také vyšší. Objekt má zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie a sv. Františka Xaverského. Dlouhou dobu fungovala rotunda jako soukromá kaple sloužící tvrzi. Zpřístupněna ostatním lidem byla až po husitských válkách. V druhé polovině 15. století byly provedeny některé přístavby. Vybudována gotická předsíň a oratoř. Později byla dlouhou dobu rotunda opuštěná a prázdná. To se změnilo až s příchodem nových majitelů zdejšího panství, rodu Widmannů. V roce 1868 byla pod rotundou zbudována krypta pro tento rod. Je zde pochováno sedm členů, poslední z nich v roce 1945. Rotunda je kruhová stavba s půlkruhovou apsidou vystavěná z lomového neomítnutého kamene. Loď kryje kuželovitá kopule s pískovcou lucernou se čtyřmi sdruženými okénky znázorňující čtyři obličeje. Na vršku lucerny je pak ještě umístěna pískovcová soška Boha v podobě zvířete. Nachází se tu i zvon z roku 1487, patřící mezi čtyři nejstarší na Znojemsku.

Historie hradu Vznik hradu je podle archeologických nálezů možno klást do doby okolo přelomu 12. a 13. století. Karlem IV. byl hrad jako sídlo lupežníků rozbořen, ale jeho majitelé jej záhy obnovili. V roce 1395 přechází do majetku Cedviců. V roce 1610 již zchátralý hrad vyhořel a následně zpustl. Někdy na přelomu 16. a 17. století vznikl v blízkosti již opuštěné zříceniny hradu renesanční zámek, dnes označován jako horní. Na konci 17. století byl přestavěn do podoby velké obdélné budovy. V roce 1902 tento zámek zachvátil požár a již nebyl obnoven. Dodnes se z něj zachovaly poměrně velké zbytky obvodových zdí a vnitřní členění přízemí. V polovině 18. století pak nechali postavit Zedwitzové na terase pod horním zámkem nové sídlo dnes označované jako dolní zámek. Šlo o patrovou obdélnou budovu, jejíž patro bylo hrázděné. Později byla ještě přistavěna dvě menší křídla. Tento zámek přežil bez úhony až do 50. let 20. století, pak ale velmi rychle zchátral téměř k nepoznání a na přelomu let 1965/66 byl zbourán. Dispozice hradu Hrad měl dvojdílnou dispozici. Na místě předhradí byl vystavěn později zámek. Vlastní hrad zaujal místo na výrazné skále. Malému hradu dominoval dodnes zachovalý okrouhlý bergfrit o průměru 6 metrů. Původně byl vysoký zřejmě 30 m, dnes je jeho výška 22 m. Obsahoval čtyři podlaží a vstupovalo se do něj po žebříku vchodem umístěným zhruba 8 m nad zemí. Věž byla ukončena galerií se stříškou po níž obcházely stráže a okrouhlou místností s pěti vyhlídkovými okny. Kromě této věže pak zde byla ještě obytná stavba. Další stavba vznikla v polovině 14. století a celé hradní jádro tak bylo postupně zastavěno. Areál hradní zříceniny a také zříceniny přilehlého zámku jsou volně přístupné. Tipy na výlet U obce Podhradí najdete také kostel Dobrého pastýře, vystoupit můžete na rozhlednu Háj u Aše nebo navštívit v Aši muzeum s textilní expozicí. U obce Hazlov najdete přírodní památky Goethovu skalku a Goethův kámen. Za návštěvu jistě stojí hrad Ostroh, hrad Libá nebo hrad Vildštejn. Ubytovat se můžete v Aši.