Hradčany byly založeny nejvyšším purkrabím Hynkem Berkou z Dubé kolem roku 1320 jako samostatné poddané město. Tvořila ho v podstatě zástavba kolem dnešního Hradčanského náměstí, které sahalo až k dnešní ulici U kasáren a které bylo tržištěm. V roce 1375 město rozšířil o dnešní Újezd, Pohořelec a Nový Svět místopurkrabí Aleš z Malkovic. V roce 1420, v době husitských válek, Hradčany zničil požár. Zástavba byla obnovena ve 40. letech téhož století. Zástavbu tvořily především šlechtické paláce a kanovnické domy. V roce 1598 byly Hradčany povýšeny na královské město. 1.6.1784 byly připojeny k Praze. Hradčany dnes de facto tvoří soubor cenných historických a kulturních památek, z nichž nejvýznamnější je Pražský hrad. Sídlo králů, císařů od roku 1918 sídlo prezidentů. Patří mezi nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější lokality Prahy.Když král Jindřich Korutanský utekl do Bavorska a na uvolněný trůn nastoupil Jan Lucemburský, vzniklo z iniciativy hradního purkrabího pana Hynka z Dubé malé poddanské městečko jménem Hradčany. Rozložilo se na táhlém hřbetu, vymezeném z jižní strany svahem nad Malou Stranou a na severu Jelením příkopem s potokem Brusnicí. Karel IV. území Hradčan rozšířil připojením Pohořelce, Loretánského náměstí a Nového Světa a celé toto město dal opevnit. Do nového opevnění byl začleněn i Strahovský klášter a část Petřína. Přesto zůstaly nejmenším pražským městem. Za obležení tábority v roce 1420 Hradčany téměř lehly popelem. Největší tragédii přitom zažily při požáru v roce 1541, kdy vyhořely skoro celé. Zůstala stát jen radnice a šest domů. Nová výstavba vyhořelých část pak prosadila renesanční sloh. Od 60. let 16. století tady začíná stavět šlechta své paláce a význam Hradčan, povýšených císařem Rudolfem II. na královské město, začala stoupat. Po bitvě na Bílé hoře se hradčanští měšťané postupně stěhovali do postranních ulic a všechny nejdražší stavební místa obsadili pobělohorští zbohatlíci a katolická církev. V letech 1653-1720 byly Hradčany začleněny do nových barokních hradeb, obepínající celou Prahu. Po barokní výstavbě se pak už charakter Hradčan příliš neměnil, ani ho významně nezasáhla pozdější asanace.

Budova Státní opery Praha (Smetanova divadla) má novorenesanční sloh a bylo postaveno v letech 1886 – 1887 architektem Wertmüllerem podle projektu F. Felnera a H. Helmera. Průčelí divadla je vyzdobené bustami od O. Mentzela a plastikami skupinami vozů Dionýsova a Thálie od T. Friedla.

Trojlodní gotický kostel sv. Gotharda stojí při Vinařického ulici na jihovýchodním okraji historického centra. Původně zde byla v letech 1131-1150 vystavěna trojlodní románská bazilika. Fragmenty této stavby se střílnovým okénkem můžeme najít na severní straně kostela. Ve 14. století pak na jejím místě dnešní gotická stavba kostela sv. Gotharda. Stál v těsném sousedství městských hradeb, částečně tak byl začleněn do této fortifikace. Trojlodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií na jižní straně je osvětlen hrotitými okny s pozdně gotickými kružbami. Do předsíně se vstupuje nádherně profilovaným portálem s pozdně gotickou plamínkovou dekorací. Na severní venkovní straně presbytáře je zazděn náhrobek vladyků ze Šimberka. Presbytář je zaklenut dvěma poli paprskovité, hvězdovité klenby rozdělené žebrovými pruty na kosodélníky a trojúhelníky. Východní pole má na svorníku plastiku tváře Krista. V roce 1890 zde byly objeveny v polech klenby fresky z počátku 16. století. Hlavní loď je od bočních oddělena třemi páry pilířů, z toho první pár nese kruchtu. Hlavní loď se směrem k západu mírně rozšiřuje. Na několika místech můžeme vidět na konzoly ve tvaru lidských obličejů. Hlavní oltář nacházející se na rozměrném kamenném obětním stole má obraz sv. Gotharda. V hlavní lodi se u pilířů nachází dalších šest bočních oltářů (sv. Anny, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Barbory, sv. Máří Magdalény a sv. Floriána). Všechny oltáře pocházejí z druhé poloviny 18. století. Kromě toho se v severní lodi nachází oltář sv. Kříže a křížová cesta, v jižní lodi pak barokní oltář Panny Marie. Na kruchtě jsou varhany z pražské rodiny Jiřího Reise. Další pozorností nesmí ujít pozoruhodná cínová křtitelnice z roku 1511. Kostel je během dne vesměs přístupný veřejnosti.

Český herec.