Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 … 184 185 186 Další Poslední
Brána Cihelná (Chotkova)
Cihelná nebo také Nová, či Chotkova brána, je součástí vyšehradského opevnění. Umožňoval přístup na Vyšehrad z Nového Města. Bránu v empírovém slohu nechal postavit K. Chotek podle projektu J. Weisse v letech 1841 – 1842. Brána umožňuje také vstup do kasemat vybudovaných v hradbách.Poslední stavbou kterou projdeme při prohlídce Vyšehradem je severní brána zvaná „Cihelná“ je nejmladší dochovanou z vyšehradských bran. Je z roku 1841 a vznikla podle návrhu Jiřího Weisse na popud pražského místodržitele Karla Chotka a náleží k nejpěknějším empírovým stavbám v Praze. Středověkou předchůdkyní Cihelné brány bývala ve středověku Jeruzalémská brána, stojící pravděpodobně vlevo ( při pohledu z pevnosti ) od brány stávající. Z Cihelné brány je také vchod a začátek prohlídky vyšehradských kasemat jejichž prohlídka se vřele doporučuje.
Celý článekBrána Koňská
Koňská brána stávala v místech, kde dnes stojí Národní muzeum. Postavena byla v polovině 14. století při založení Nového Města Karlem IV: V roce 1836 prodělala empírovou přestavbu. Zbořena byla v roce 1875.
Celý článekBrána Leopoldova
Leopoldova brána byla postavena v letech 1676 – 1678 podle projektu C. Luraga. Plastiky zdobící bránu jsou dílem G. B. Allia. Umožňuje přístup do pevnosti z jižní strany a je druhou, vnitřní branou. První je brána Táborská.Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna. Jak celý Vyšehrad je i Leopoldova brána obestřena pověstmi. Vždy, když byl měsíc v úplňku, obcházel ji duch nějakého francouzského majora, který tady v době, kdy Vyšehrad okupovala francouzská armáda, tragicky zahynul. Navíc tu měl rdousit vojáky stojící na stráži a kulky na něho vystřelované prolétaly jeho tělem jako mlhou. Vojáci tak na stráž u Leopoldovy brány nastupovali plni hrůzy.
Celý článekBrána Matky Boží - Jihlava
Jediná dochováná brána jihlavského městského opevnění se nachází na západním okraji historického centra. Brána byla vybudována současně s městským opevněním ve druhé polovině 13. století. V letech 1508-1509 byla původní věž snesena a vystavěna nová gotická brána s vyšším průjezdem a spouštěcí mříží. Na konci téhož století byla ještě zvýšena o dvě patra na dnešní výšku 24 m. V roce 1853 byla renovována a opatřena hodinami. Součástí brány bylo i předbraní, které se skládalo z mohutného barbakánu, padacího mostu a několika bašt. Toto předbraní zaniklo v roce 1862. Od roku 1999 je koruna brány přístupná, v zimním období ve všední dny, v sezoně pak navíc o víkendech. Současně se v bráně nachází expozice věnovaná jihlavskému městskému opevnění a výstava reprodukce obrazů Gustava Kruma „Z historie Jihlavy“.
Celý článekBrána Pražského hradu - hlavní
Vstupní brána na Pražský hrad z hradčanského náměstí je součástí rokokového mřížový z dob Marie Terezie. Nad vraty je kovaný oblouk, částečně zlacený, s královskou korunou. Po stranách jsou pilíře se sochami gigantů. U každého z pilířů po stranách brány stojí příslušník Hradní stráže.
Celý článekBrána Pražského hradu - severní
Severní brána Pražského hradu spojuje II. nádvoří s Prašným mostem. Jsou v ní zachovány zbytky bosované brány z počátku 16. století, kterou pravděpodobně projektoval architekt V. Scamozzi. Jsou zde rovněž zachovány zbytky bývalých koníren, které byly postaveny v době vlády Rudolfa II., v roce 1569 a lze tudy projít do takzvané slévárny, která byla postavena v roce 1569. Brána umožňuje také přístup do zahrady Na baště a do Jeleního příkopu.
Celý článekBrána Špička
Z brány, která pochází z dob Karla IV., dnes najdeme pouze část. Leží mezi Táborskou a Leopoldovou bránou. Byla součástí středověkého opevnění Vyšehradu. Okolo roku 1700 bylo zbouráno patro brány a okolo roku 1860 byla odstraněna i přízemní část. Dochovala se pouze západní část.
Celý článekBrána u Prašného mostu
Renesanční brána, která uzavírala Prašný most, byla postavena v roce 1595. Zbořena byla ve druhé polovině 18. století.
Celý článekBrána Zlatá
Zlatou bránu, umožňující vstup do chrámu sv. Víta, tvoří tři arkády. Název Zlatá dostala od mozaiky z let 1370 - 1371, která zobrazuje Poslední soud s Kristem v mandorle a české patrony Karla IV. a jeho manželku Elišku Pomořanskou. V portiku brány jsou novější mozaiky Adam a Eva a Ukřižování. Bránu ze III. nádvoří uzavírá kovová mříž zdobená plastickými alegoriemi měsíců od Jaroslava Horejce.
Celý článekBranické divadlo
Branické divadlo patří ke stálé pražské scéně. Budova divadla díky svému pojetí a plastické výzdobě vyniká mezi ostatními budovami Branické ulice.
Celý článekBranický most
Branický most přes Vltavu spojuje Malou Chuchli s Hodkovičkami. Byl postaven v letech 1952 – 1955 podle projektu J. Klimeše. Je železobetonový, má patnáct oblouků o rozpětí 53,5 m a je 19 m vysoký. Most je určen pro železniční dopravu a pro pěší. Pojmenování Branický most nese od roku 1969. Lidově byl nazýván jako Most inteligence. To proto, že se na jeho výstavbě v padesátých letech z donucení podíleli i příslušníci inteligence. Svému účelu, tj. železniční dopravě, sloužil v omezeném rozdsahu. Stejně tomu je i v současnosti.
Celý článekBraník
Obec vlastnila od roku 1088 vyšehradská kapitula, které ji věnoval Vratislav II. Od té doby se vystřídalo několik majitelů. Církevních i světských. V roce 1420 Braník získala pražská obec. Nejrozšířenějším způsobem obživy obyvatelstva v té době byl rybolov a obchod se dřevem. V pozdější době zde vznikl jediný průmyslový podnik a to těžba vápence a jeho zpracování v palírně vápna. K Praze byl Braník připojen v roce 1922. Název je odvozen od obraného vrchu ležícím nad Braníkem.Braník, dnes část Prahy 4, leží při ústí Kunratického potoka na svahu branické skály, svažující se jihozápadně k břehu Vltavy. Skála je z devonského vápence. Místy dodávají krajině typický krasový ráz, takže Braníku a Podolí by se dalo hovořit jako Malém pražském krasu. Předpokládá se, že v nejstarších dobách sahala Branická skála až k samotné Vltavě a uzavírala tak přístup do pražské kotliny. S levým břehem spojoval Braník brod. Teprve odlámáním skály byla ve středověku uvolněna cesta z Prahy přes Podolí a Dvorce do Bráníka. První historickou zmínku o Braníku nacházíme už v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088. Ta je však odborníky považována za padělek, a proto větší jistotu o době založení máme až ve 14. století. Pokud jde o původ jména, jazykovědci tvrdí, že kořeny pojmenování musíme hledat ve slově branný – opevněný, ohrazený, ozbrojený. Takže milí Pražané, vždycky Braník a ne Bráník! Ve druhé polovině byly také na branických stráních zakládány vinice. Odpradávna se tu obchodovalo s dřívím a ve 14. století se tady lámal vápenec. Když vylamovali cestu podle skály z Braníka do Prahy, stál už zde dominikánský dvůr, jemuž patřilo mnoho pozemků v obci a okolí.
Celý článekBřeclav
Okresní město Břeclav leží v Jihomoravském kraji, nedaleko rakouských hranic. Městem, které má přibližně 26 tis. obyvatel, protéká řeka Dyje. Leckoho překvapí, že Břeclav je městem relativně mladým. Statut města obdrželo od císaře Františka Josefa I. až roku 1872, poté co se stalo první železniční křižovatkou Rakousko-uherské monarchie. Břeclav je důležitým železničním uzlem i dnes. Je také velmi vyhledávaným turistickým cílem, sousedí totiž přímo s perlou jižní části Moravy, s Lednicko-valtickým areálem, který je zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.Počátky obce jsou spojeny s hradem Břeclav založeným v půlce 11. století knížetem Břetislavem I. Pohraniční hrad, pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, se stal jedním ze správních center Moravy. Byl původně dřevený, na kamenný byl přestavěn v průběhu 13.století za válek proti Uhrám. Husitské války a pozdější boj mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, znamenaly pro okolí Břeclavi velkou ránu. Zanikly desítky vsí a silně bylo poničeno i břeclavské městecko, z něhož se většina přeživšího obyvatelstva přestěhovala do blízkosti hradu a založila zde Novou Břeclav, zatímco z původní Břeclavi se stala Stará Břeclav. V 1. polovině 16. století získal hrad i s Novou a Starou Břeclav mocný moravský rod Žerotínů, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. Poté co byl jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína, jedním z předáků prohraného stavovského povstání proti Habsburkům roku 1618, bylo Žerotínům břeclavské panství zkonfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové vlastnící již sousední Valtice a Lednici. Kraj musel zahojit těžké ztráty ze stavovského povstání, třicetileté války i předešlých střetech s Osmanskou říší, během nichž byla Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. Během stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, během kterých Lednicko.valtický areál, byl břeclavský zámek přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu. Kraj byl také vystaven silné rekatolizaci, během níž zejména v Břeclavi a jejím okolí byli násilně ke katolické víře vráceni příslušníci jednoty bratrské, kteří vyznávali stejnou víru jako jejich původní páni Žerotínové, z kraje museli odejít i novokřtěnci, kteří zde žili téměř sto let. Břeclav se těžkých let vzpamatovávala pomalu. Obrat přineslo až 19. století a zavedení železnice. Z Brna po Severní dráze císaře Ferdinanda přijel první vlak 6.června 1839. Tím byla umožněna industrializace a vzrostl význam Břeclavi, která byla roku 1872 konečně prohlášena městem.Jak už bylo napsáno, Břeclav je vstupní branou do Lednicko-valtického areálu. Návštěvníci přijíždějící na jeho návštěvu rádi volí Břeclav jako základnu pro svůj pobyt. Město nabízí dostatečný počet ubytovacích možností, bohatý kulturní život a i v něm je k vidění řada zajímavých věcí. Zámek který stál na počátku historie Břeclavi sice není veřejnosti přístupný, ale za vidění stojí farní kostel Navštívení Panny Marie a moderní kostel sv. Václava. Ve městě po sobě zanechala stopy i někdejší židovská komuna: hřbitov a synagogu z roku 1868, která je nyní využívána ke kulturně-společenským účelům. Nejvyhledávanější je Břeclav v září, kdy sem rádi zavítají zejména milovníci dobrého vína a burčáku. S vínem je spojena řada tradičních koštovacích akcí a svatováclavské hody, které jsou přehlídkou místního folkloru.
Celý článekBřestecká skála
Pískovcová a slepencová Břestecká skála se nachází na západním úpatí vrchu Komínek (455 m.n.m.) asi 3 km severně od Buchlovic. Ke skále vede turisticky značená cesta. Byly zde nalezeny stopy neolitického a pozdějšího osídlení. Místo poskytuje výhled jižním směrem na Břestek a Buchlovice.
Celý článekBřevnov
V lokalitě dnešního Břevnova byly původně dvě osady. Vedle Břevnova to byla ještě osada Kuromrtvy, která zanikla ve 13. století. Lokalita Břevnova byla nejvíce ovlivněna jednak tím, že osada ležela na cestě vedoucí od Pražského hradu na západ a za druhé výstavbou zdejšího kláštera. Stalo se tak z rozhodnutí Boleslava II. v roce 993. K Praze byl Břevnov připojen v roce 1922. Název je odvozen z charakteristiky původních staveb, které byly převážně z kulatiny, z břeven.
Celý článekBřežanský potok
Délka toku: cca 6 km.Povodí: cca 12,4 km2.Břežanský potok pramení v okrese Praha – západ v obci Zlatníky. Protéká Břežanským údolím a u mostu Závodu míru ústí zprava do Vltavy.Protéká katastrem Zbraslav.
Celý článekBřeziněves
Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna.V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.
Celý článek
Brno
Brno, metropole Jihomoravského kraje, je druhým největším městem ČR. Je kulturním, správním a historickým centrem Moravy. Brno svou polohou bylo vždy významnou dopravní křižovatkou. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, kudy po staletí vedly cesty spojující severní a jižní evropské civilizace. Brno se rozkládá v malebném kraji, ze tří stran je obklopeno zalesněnými kopci, na jih přechází v rozsáhlou jihomoravskou nížinu. Ze severu je město chráněno výběžky Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Město leží v kotlině na řece Svratce a Svitavě a má asi 366 tis. obyvatel.Brno má díky své poloze velmi dlouhou historii. V brněnské kotlině žil člověk již od pravěku a první doklady slovanského osídlení pochází z 5.-7. století. Na území Brna byla sídliště v době Velkomoravské říše. Kolem r. 1000 vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, a ta dala městu jeho jméno. V okolí osady u které byl postaven břetislavský hrad vznikaly nové trhové vsi. Roku 1243 získalo sídlo od krále Václava I. množství privilegií, byly postaveny obranné hradby, dva kostely a také množství klášterů. Tím byl dán statut města. Ve stejné době se stává město vícenárodní. Přicházejí zejména Němci, Flandrové, Valoni a také židé, kteří zakládají svoji obec. Hrad Špilberk byl koncem 13. století přestavěn do gotické podoby. Ve 14.století vzrůstal politický i hospodářský význam města. Stalo se sídlem moravských markrabat a díky právu výročních trhů vzrůstal mezinárodní obchod, který si vynutil důkladnou znalost právních předpisů, a tak r.1355 sestavil radniční písař Jan Knihu výroků brněnských konšelů, která se stala právním vzorem mnoha měst. V čele města stál rychtář a městská rada dvanácti konšelů.Konaly se moravské zemské sněmy. Brno se v jejich pořádání střídalo pravidelně s dalším moravským centrem Olomoucí. Tyto orgány zemské samosprávy řešily otázky politické, soudní a finanční a vedly zápisy do zemských desek. Právě ve 14.století, kdy město vzkvétalo a nabývalo na významu, můžeme hledat počátky dvou tradic, které se dochovaly dodnes. Brno je městem veletrhů a také sídlem mnoha justičních institucí. Během husitských válek v 15. století se město přiklonilo ke králi Zikmundovi. Husité jej dvakrát bez úspěchu obléhali. Za krále Jiřího z Poděbrad se město postavilo na stranu jeho protivníka Matyáše Korvína. Právě kvůli neustálým potyčkám stagnoval vývoj města i růst počtu obyvatel. Tato stagnace trvala po následujících 200 let. V pol. 16. stol. se Brno začalo přiklánět k protestantismu, jehož stoupenci získali převahu v městské radě. Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Město se r. 1619 přidalo ke stavovskému povstání, za což bylo potrestáno. V posledních letech třicetileté války bylo město dvakrát obléháno Švédy a jako jediné z moravských měst se ubránilo. Díky svému hrdinství získalo město další privilegia byly zde uloženy zemské desky pro Moravu. Brno se také stalo jediným hlavním městem Moravy. Po třicetileté válce se stalo město nedobytnou barokní pevností. Roku 1742 je marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v r. 1777.18. stol. dochází k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století následujícím. V Brně se soustřeďuje textilní a strojírenský průmysl, rychle jsou zaváděny nejnovější technologie a roku 1839 přijíždí do Brna první vlak. S rozvojem průmyslu rostou předměstí a město ztrácí charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stalo vyhlášené vězení. Postupně se bourají hradby, které jsou po vzoru Vídně nahrazovány budovami a zelenými plochami, tvořícími nový městský okruh. Roku 1850 je k městu připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tis. Vznikají gymnázia, reálky i vysoké školy (německá technika r.1873, česká r. 1899). Na přelomu 19.a 20.stol. vrcholí ve městě národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě končí až roku 1919. Vzestup města pokračoval o po vyhlášení samostatného Československa. Roku 1919 byla založena Masarykova univerzita a později téhož roku také Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. Stoupá i počet obyvatel, během První republiky jich je na téměř na 300 tis. V období před II. světovou válkou sílily ve městě rozpory mezi českým a německým obyvatelstvem. Definitivní řešení přinesl až násilný odsun německých obyvatel na konci II. světové války. Válka přinesla městu velké škody a ani následující období komunistické vlády nebylo pro Brno příliš šťastné. Město spíše stagnovalo. Nový impuls přišel až s pádem komunistického totalitního režimu po roce 1989.Město díky své dlouhé a bohaté historii nabízí řadu stavebních památek. Přirozeným středem je centrální náměstí Svobody. Hlavní dominantou města jistě představuje hrad Špilberk se svojí dlouhou a pohnutou historií. Nepřehlédnutelná je také katedrála sv. Petra a Pavla. Ve městě naleznete množství starobylých budov mezi které patří i stará radnice, Kapucínský klášter s kryptou, Červený kostel či Měnínská brána. Za procházku stojí park na Petrově či Denisovy sady. Svého zástupce má i moderní architektura, to nejcennější je jistě vila Tugendhat, která byla zapsána na seznam UNESCO, V Brně je k vidění i řada dalších sakrálních památek, kostely sv. Michala, sv. Jakuba a sv. Tomáše. O kulturnosti města svědčí i řada tradičních divadel s krásnými budovami. Za všechny jmenujme Mahenovo nebo Janáčkovo, kdo chce zakusit trochu avantgardy navštíví divadlo Husa na provázku.Město nabízí i pestré možnosti rekreace. Nejvyhledávanější je v letních měsících Brněnská přehrada s blízkým hradem Veveří, široké možnosti nabízí i park Za lužánkami. Nenose stalo světoznámým zejména díky svým dvěma tradicím. Tou první jsou Brněnské výstavy a veletrhy. Bohatá nabídka veletrhů v průběhu celého roku je mimořádným impulsem pro příliv domácích i zahraničních návštěvníků. Tou druhou je každoroční Velká cena Brna silničních motocyklů, která se jezdí na Masarykově okruhu. Další zážitky na turisty čekají v blízkém okolí. K návštěvě moravské metropole přispívá i výborná dopravní dostupnost autem, vlakem i letecky.
Celý článekBroumovský klášter
Benediktinský klášter v Broumově je natolik významným architektonickým a kulturním komplexem, že byl pro svou nezpochybnitelnou hodnotu zapsán do seznamu národních kulturních památek České republiky. Najdeme ho v hradeckém kraji, vzdušnou čarou 25 km severně od Náchoda, přímo v městě Broumově, konkrétně jeho severovýchodní části, nedaleko náměstí. Jistě ho nepřehlédneme, neboť se jedná o jasnou dominantu města na nejvyšším místě skalního ostrohu nad řekou Stěnavou. Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století, konkrétně do vlády Přemysla Otakara I., kdy břevnovští benedikté obdrželi od panovníka broumovský výběžek, kde po roce 1322 založili benediktinské proboštství a dosavadní tvrz započali přestavovat v klášter. Tato přestavba na opevněný klášter probíhala ve 14. století, kdy též vzniká gotický klášterní kostel, zasvěcený sv. Vojtěchovi, tedy stejnému světci, kterému je zasvěcen i dnes. Husitské války znamenaly pro mnoho klášterů a řádových staveb velmi strastiplné období, ovšem broumovský klášter, ač byl dvakrát husity obléhán, nebyl díky kvalitnímu opevnění dobyt. I díky tomu do něj přenesl své sídlo opat nejvýznamnějšího benediktinského kláštera z Břevnova, který byl za husitských válek vypleněn a význam kláštera tím výrazně vzrostl. Období prosperity však netrvalo dlouho, neboť přicházející reformace uvedla klášter do hlubokého úpadku, který trval až do období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře. Katolická reformace přináší období úchvatného architektonického růstu, kdy se mění gotická podoba areálu v barokní, a to především díky vrcholným umělcům této epochy - Krištofovi a Kiliánu Ignáci Dienzenhofferům, kteří přestavují i vnitřní prostory kláštera a jeho podoba zůstává takřka nezměněná dodnes.Úděl německých řeholníků kláštera se naplnil v roce 1945, kdy byli z větší části v rámci odsunu německého obyvatelstva vysídleni a nahradili je čeští benediktýni povolání ze Spojených států. Ani ti však nesetrvali v klášteře delší dobu, neboť únorový převrat v roce 1948 je též přinutil k odchodu. Od roku 1950 se klášterní prostory mění v internační tábor, který zde komunisté zřídili po zrušení kláštera a soustředili sem mnoho řeholníků z celé republiky. Ti jsou brzy vystřídání řeholními sestrami, které zde pracovaly v nelidských a krutých podmínkách. Návrat kláštera benediktýnskému řádu proběhl až v roce 1990, ovšem vzhledem k minimálnímu počtu členů tohoto řádu u nás, zde žádný nežije a až blízká budoucnost ukáže, zda se podaří realizovat záměr obsazení objektu řádovými sestrami.Ačkoliv je klášter v současnosti z větší části nevyužit, je přístupný veřejnosti, která zde může nalézt mnoho pozoruhodných prostor. Patří mezi ně opatský kostel sv. Vojtěcha, přestavěný z původně gotické podoby na kostel barokní, knihovna obsahující kolem 17 000 svazků knih či sakristii se vzácným intarzovaným nábytkem. Nesmí se zapomenout ani na připomínky vyhlášeného místního gymnasia na kterém studoval první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, vlastenec Bohuslav Balbín či literát Alois Jirásek. Lákavá je též návštěva Muzea Broumovska, které nabízí zajímavou expozici kulturní, historickou a přírodovědnou. Jako zajímavost jistě působí tzv. vamberecká mumie (pozůstatky mumifikovaných vambereckých kněží) či unikátní, nově restaurovaná replika Turínského plátna z roku 1651.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 … 184 185 186 Další Poslední
