Rozhledna na vrchu Tanečnice je nejseverněji položenou českou rozhlednou. Tanečnice (597 m) se nachází ve Šluknovské pahorkatině, 2,5 km západně od středu Mikulášovic. Naše nejsevernější rozhledna Dnešní zděná rozhledna měla dvě dřevěné předchůdkyně. Tou první byla již ve třicátých letech 19.století dřevěná vyměřovací věž. Když byl v roce 1885 založen v blízkých Mikulášovicích Horský spolek, bylo rozhodnuto, že na Tanečnici vyroste nová dřevěná rozhledna. V roce 1886 tak vyrostla 26 metrů vysoká dřevěná věž. Měla osm pater a aby vydržela nápory větru byla ukotvena čtyřmi silnými lany. Ve stejném čase v sousedství rozhledny vznikla malá restaurace. Dřevěná věž sloužila do roku 1903 kdy byla poničena vichřicí a musela být stržena. Vedení spolku s výstavbou její náhrady dlouho neotálelo. Již 28. května 1905 byla slavnostně otevřena 16 metrů vysoká osmiboká rozhledna, s velkou vyhlídkovou terasou. Měla žulovou podezdívku a stavebním materiálem byly cihly. Byla pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarcka. Na vyhlídku vede 138 schodů. Odměnou je výhled na Jizerské Hory a Krkonoše, České Středohoří, Labské pískovce a Sasko.   Výhled sever: Sasko a rozhledny Unger a Valtenberg východ: Šluknovský výběžek, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše jih: České Švýcarsko, Bezděz, Ralsko, České středohoří západ: Saské Švýcarsko, rozhledna Weifberg, Děčínský Sněžník, Krušné hory Popis cesty Autem - ze silničky z Brtníků do Dolní Poustevny zahnětě v Mikulášovicích u kostela doleva. Je zde také šipka modré turistické značky. Po vjezdu do lesa odbočí doprava. Zbává kilometr na malé parkoviště. Zde nechte auto a zbylý kilometr dojděte pěšky.  Vlakem - vystupte na nádraží Mikulášovice střed. Odtud vede až k rozhledně modře značená turistická trasa. Její celková délka je 3,5 kilometru.

Kulturní centrum Kaštan, nabízí vedle hudebních a divadelních představení i pravidelné filmové večery.

Klášterní kostel  provozuje Vlastivědné muzeum v Šumperku jako jednu ze svých expozic. Kostel zasvěcený Zvěstování Panny Marii byl dostavěn v první třetině 14. století při dominikánském klášteře. V té době byl druhým chrámem ve městě. Po velkém požáru města roku 1513 byl opraven a stal se pohřebním kostelem šumperských Žerotínů. Po všeobecném rušení klášterů za vlády Josefa II. Roku 1784 připadl městu.Kompletní rekonstrukce proběhla v 90.letech 20. století. Od roku 2005 kostel slouží veřejnosti ke koncertní a výstavní činnosti i jako shromažďovací sál pro významné společenské události ve městě i v případě zájmových skupin. Vzhledem k charakteru objektu jej Vlastivědné muzeum provozuje i jako specifickou expozici.

Přesný vznik v současné době jediného dřevěného kostela v Oderské oblasti není známý, patrně pochází ze 17. století. Kostel v průběhu let prošel několika opravami a drobnými úpravami. Jednolodní kostel je dlouhý 17 m, v lodi 9 m široký a uvnitř 3,5 m vysoký. Byl postaven z trámů spojených polokřížovou vazbou, zvenčí pokryt šindely a uvnitř omítnut maltou a vybílen. V prostoru chóru byla přistavěna sakristie. Kostel je prostý bez výraznějších vnitřních i vnějších prvků, podlahu kryjí rozměrně desky z černé břidlice. Vybevením je kromě lavic, malované obrazy křížové cesty a barokní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele. Kostel není běžně přístupný.