Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1988. Má rozlohu 4.55 ha a rozkládá se na katastru Radotín. Přírodní výtvor tvoří vápencový výchoz na kterém je skalní step.

Již v pravěku se nacházelo na území dnešního města Kadaně sídliště. Byla to důležitá stanice v Čechách na staré obchodní solné cestě spojující Prahu s Míšeňskem a městy Halle nad Sálou a Lipskem. Historie hradu Kolem poloviny 13. století založil Přemysl Otakar II. společně s městem na rulové skále nad Ohří gotický hrad. První písemná zmínka pochází z roku 1261. Kadaňský hrad se stal sídlem královského purkrabího. Královští purkrabí a správci Žateckého kraje se v historii sídla střídali, až nakonec tento úřad ztratil svůj význam, protože Karel IV. roku 1366 udělil městu právo samosprávy. V roce 1362 Kadaň vyhořela i s předměstím, hradem a minoritským klášterem ležícím u hradeb, obnova však začala záhy. V roce 1421 dobyli hrad husité. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad byly roku 1467 opravovány hradní palác, věž hláska, val i příkop k městu a současně vybudován zvláštní východ z hradu k řece. Další požár postihl hrad v roce 1498, kdy se zřítila jeho věž a zůstal nezpůsobilý k obývání a zcela opuštěný až do roku 1504. Pak nastala jeho celková obnova včetně výstavby nové věže. Tato důkladná oprava učinila z hradu dokonalou pevnost, ale ztratil tak svůj někdejší starobylý ráz. Roku 1534 byla na hradě uzavřena známá Kadaňská úmluva mezi králem Ferdinandem I., saskými knížaty Janem Bedřichem a Janem Jiřím a mohučským kurfiřtem Albrechtem. Podle ní se Ferdinand I. vzdal Württemberska ve prospěch vévody Oldřicha a byl za to uznán protestantskými knížaty za krále římského. V roce 1595 získalo hrad město, od té doby začal upadat. Objekt hodně utrpěl za třicetileté války a v letech 1750 – 1755 byl přebudován na kasárny. V roce 1811 město opět vyhořelo, nevydržel ani hrad. Hradní areál byl obnoven v letech 1816 – 1818. Dispozice hradu Hrad Kadaň je pravidelný čtyřhranný objekt s věžemi v rozích, který byl zapojen do městského opevnění. I přes všechny přestavby si objekt zachoval původní gotickou dispozici, je jednou z ukázek typu středoevropského kastelu. Vstup do objektu představuje hranolová věž s městským znakem v nadpraží, s průjezdem a křížovou klenbou. V severovýchodním rohu nádvoří je ještě druhá velká věž se zbytky gotických prvků, sahajících až do úrovně prvního poschodí. Je patrné, že již z 13. století je tu zachována část hradebních zdí na východní a severní straně, mohutná čtyřhranná věž v nádvoří a neúplná východní polovina jižní falce a dále pak v západním traktu sklepy. Hrad dnes Kadaňský hrad v nedávné minulosti přešel rekonstrukcí, dnes zde sídlí ve východním křídle městská knihovna s internetovou kavárnou a obřadní síň. Od září 2000 je v provozu i galerie Josefa Lieslera. V další části hradu je umístěn dům s pečovatelskou službou. Tipy na výlet V Kadani najdete Městské muzeum a galerii, rozhlednu Svatý Kopeček, františkánský klášter, městské opevnění, Katovu uličku, Mikulovickou bránu a mnohé další. Zavítat můžete třeba na zříceninu hradu Šumburk, pseudogotický zámek Klášterec nad Ohří, nebo zříceninu hradu Egerberk. Ubytování najdete přímo v Kadani.

Lázně Jeseník, které se oficiálně jmenují Priessnitzovy léčebné lázně, pojmenované podle svého zakladatele a průkopníka vodoléčby leží v nejsevernějším cípu Moravy. najdeme je asi 2 km od města Jeseník, na svazích Studničního vrchu. Celý lázeňský komplex leží v nádherné přírodě a patří mezi nejnavštěvovanější u nás. V jeho okolí, které je proslulé svým unikátním mikroklimatem, vyvěrá až 80 léčivých pramenů. Právě mimořádně příznivé klimatické podmínky jsou ideální pro léčení horních a dolních cest dýchacích, potíží krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva. Právě osoba Vincenze Priessnitze zaručovala zdejším lázním po celou dobu jejich existence proslulost a příliv hostů. Ty láká kromě úspěšné lázeňské léčby především nádherné prostředí hor a tak mezi klienty nejsou jen nemocní, ale i Ti, kteří si chtějí jen odpočinout od shonu všedního dne. Lázně, které fungují po celý rok, navštíví ročně na 17 tis. spokojených návštěvníků. Historie U vzniku Lázní Jeseník stál sedlák Vincenz Priessnitze (1799-1851), který proslul jako „vodní doktor“. V mládí byl při nehodě, kdy spadl pod koňský povoz, zraněn. podle tehdejších lékařů smrtelně. Nevzdal se a vyléčil se místní vodou. Tato zpráva se velmi rychle rozkřikla a na Gräfenberg, jak se tehdy Jeseník nazýval, začali přicházet nemocní se žádostí o pomoc. Prvním vodoléčebným zařízením se stala jeho chalupa. Ta brzy kapacitou nestačila a tak ji roku 1822 Priessnitz zbořil a na jejím místě postavil větší zděnou budovu, jež se tak stala prvním vodoléčebným ústavem na světě. I přes projevy závist jeho proslulost stále rostla. Roku 1831 byl ústav uznán za lázně. Kromě studených obkladů, mok¬rých zábalů a omývání postiže¬ných míst uplatňoval při svém léčení i další, do té doby nepoužívané metody, k nimž patřila zejména zábaly a potná kůra, po níž se propocený pacient na krátkou chvíli ponořil do kádě se studenou vodou. Vodoléčba se kombinovala s cvičením a pitím pramenité vody, procházkami a prací. Priessnitz za své velké pracovní nasazení zaplatil cenu nejvyšší. Roku 1851 onemocněl a zemřel. Na přání vdovy Žofie Priessnitzové se jeho pokračovatelem stal doktor Josef Schindler (1814-1890), vynikající lékař a majitel vodoléčebného ústavu, zřízeného podle Priessnitzova vzoru jako první v Čechách v Potočné v Jizerských horách. Koncem 19. století se vodoléčba stala velkou módou a věhlas lázní neustále stoupal. V létech 1938 až 1945 byla lázeňská zařízení využívána pro rehabilitaci raněných německých vojáků. V roce 1989 byly Lázně Jeseník privatizovány a staly se akciovou společností. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: klimatické lázně v podhorském pásmu a prameny minerální i prosté vodyIndikace: nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, duševní poruchy, nemoci kožníProcedury: klimatické lázně doplněné o podávání všech balneologických a fyziatrických procedur, pohybová léčba, dietoterapie a mnohé dalšíLázeňské objekty: sanatorium Priessnitz, dům Petr Bezruč, léčebna Karolina, lázeňské domy Jan Ripper, Mír, Wolker, Maryčka, Bílý křížKapacita: 724 osobVolný čas: V místě jsou k dispozici tenisové kurty, minigolf, squash, bowling, krytý plavecký bazén, sauna, půjčovna sportovního nářadí, horské minikáry. Optimální podmínky jsou zde pro turistiku a cykloturistiku, v zimě pro lyžování a bruslení. Zajímavost: Vodoléčebné lázně Jeseník byly první svého druhu na světěKontakt: Priessnitzovy léčebné lázně a. s., Priessnitzova 12/299, 790 03 Jeseník, http://www.priessnitz.cz

Výrovická vodní nádrž se nachází na vodním toku Jevišovka, kousek západně od obce Výrovice. Vodní nádrž patřící mezi ty menší má plochu 62,1 ha a celkový objem nádrže činí 4,232 mil. m3. Zprovozněna byla v roce 1983 za účelem snížení povodní nebo naopak nadlepošení průtoků pod hrází, k akumulaci vody pro zavlažování zemědělských pozemků, rekreaci a k výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně. Hráz nádrže je zemní, sypná se středním hlinitým těsněním. Je dlouhá 220 m a vysoká cca 16,7 m. Nádrž i hráz je přístupná, nachází se tu rekreační středisko Výr a po straně nádrže prochází turistická značka.