Anenské náměstí se svou velikostí řadí mezi nejmenší náměstí v Praze. Připomíná spíše rozšířenou ulici. Název náměstí je odvozen od kláštera sv. Anny, který zde byl v letech 1313 – 1782 při kostele sv. Václava. Přezdívalo se také jako Anenský plácek.

Propast Macocha je nejznámější propastí Moravského krasu a součástí jeskynního systému Punkevní jeskyně. Propast leží uvnitř národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras, 6 km směrem na východ od města Blansko. Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Rozloha propasti je zhruba 174 x 76 m, hloubka je 138,5 m k hladině Dolního jezírka. Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187 m.. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto se v krasové klasifikaci řadí k propastem typu "light hole". Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, nejznámější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Bohatá je historie výzkumů propasti. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do konce 19.století, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně dochovaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyň (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933). Do propasti je možné nahlédnout ze dvou můstků - horního od hotelu Macocha a od dolního. K propasti je možný přístup kabinovou lanovkou od vchodu Punkevních jeskyní nebo po silnici od Ostrova u Macochy.

Kostel Narození Panny Marie stojí při Palackého náměstí kousek severně od historického centra. Stavba dnešního barokního kostela pochází z let 1706-1710 postavená vedle zbořeného staršího kostela z roku 1381. Věž byla postavena později kolem roku 1783. Hřbitov kolem kostela sloužil až do roku 1885. Dnes je upraven na park a z původního se dochovaly jen fragmenty několika náhrobků a hrobka rodiny Wedrichů. V interiéru se nachází tzv. morový obraz s vyobrazením České Lípy od Clauda Moneta (1713).

Pítko v Seminářské zahradě na Petříně.