Renesanční zámek Bučovice s unikátními interiéry najdeme v mírné kotlině, přibližně uprostřed stejnojmenného městečka, asi 32 km od Brna. Za zámkem se rozléhá renesanční zahrada. Bučovický zámek je unikátem mezi našimi renesančními zámky, protože se nejedná o přestavbu původního hradu či tvrze, ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby palazzo in forteca, asi stylově nejčistější severně od Alp. Historie zámku Zámek je klasickou ukázkou architektury pozdní renesance (manýrismu). Postaven byl v letech 1575 – 1583 podle jednotného projektu jako celý komplex včetně zámecké zahrady a předzámčí, to vše obehnané hradbou a vodním příkopem. Zámek nechal postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, majitel bučovického panství, bohatý a učený šlechtic, který se rozhodl pro reprezentační sídlo místo staré tvrze. Stavba zámku započala v roce 1567 a dokončil ji roku 1582. Vybral si k tomu v té době bažinatou část městečka na jižní straně náměstí (na opačné straně původní tvrze). Autorem projektu byl Jacopo Strada, architekt a správce uměleckých sbírek na Habsburském císařském dvoře. Zámecký komplex byl projektován na půdorysu velkého obdélníku, chráněného zdí, nárožními věžemi a vodním příkopem. Tím získal bučovický zámek částečně charakter pevnosti. Stavbu zámku prováděl brněnský kameník Petr Gabri. Konec rozkvětu zámku Po smrti Jana Šembera se jeho dvě dcery, Anna a Kateřina, provdaly za bratry Lichtenštejny, a tím se staly Bučovice součástí lichtenštejnského majetku. Dne 22. června 1645 se zámek bráněný jen panskými úředníky, vrchnostenskými myslivci a hrstkou měšťanů ubránil velké přesile Švédských žoldnéřů, městečko však bylo vyplundrováno. Lichtrenštejni přestali na zámku sídlit již v roce 1685, od té doby zde sídlila jen panská správa a od roku 1720 ústřední účtárna všech Liechtenštejnských statků. Bohaté vybavení bylo odvezeno do Valtic a Lednic, vodní příkop zasypán, děla z bastionů odvezena do slévárny, odstraněna nádrž kašny a zámecká zahrada rozparcelována na zahrádky a sady pro panské úředníky. Tomuto účelu sloužilo bučovické sídlo až do roku 1924.     Po roce 1945 se stal zámek majetkem státu a sloužil jako depozitář zemědělsko - lesnického archívu až do roku 1958. Vzhledem k jeho vynikající renesanční architektuře bylo rozhodnuto zařadit jej mezi objekty s kulturním posláním. Po restauraci reprezentativních místností v přízemí západního křídla byly Bučovice zpřístupněny veřejnosti. V letech 1960 - 65 byla rekonstruována i zahrada do původní renesanční podoby. Její plochu člení pravoúhlé trávníky s ornamentálně zastřiženými zimostrázy, tvarovanými habry a symetricky vysázenými zeravy.   Zámecké expozice  Zámecká expozice ukazuje klenot renesanční architektury u nás - štukovou výzdobu od Hanse Monta a freskovou výzdobu od neznámého autora. Autorem štukové výzdoby kaple, dokončené roku 1637 je Bernardo Bianci. Na nádvoří stojí manýristická kašna navržená G. G. Tencallou, která je považována za jednu z nejkrásnějších ve střední Evropě. Za návštěvu určitě stojí interiéry nejkrásnějších zámeckých sálů v přízemí (Císařský, Venušin a Zaječí sál, sál Pěti smyslů) s unikátní štukovou a malířskou výzdobou. Unikátní fresky Zaječího sálu zachycující převrácený svět, v němž zajíci vyhráli nad lidmi a psi. Sály jsou dnes náznakově vybaveny dobovým mobiliářem. Zpřístupněna je také kaple v 1. patře objektu. V zámku je instalována i výstava dýmek a sídlí zde také pobočka Vyškovského muzea se zaměřením na dějiny Bučovicka. Tipy na výlet V Bučovicích najdete také židovský hřbitov nebo Muzeum Bučovice. Vydat se můžete třeba na rozhlednu Bukovanský mlýn, zámek Kyjov, Vlastivědné muzeum Kyjov, renesanční zámek Nové Zámky, barokní zámek Milotice, rozhlednu Johanka u Hýsel nebo pseudogotický zámek Bzenec. Zámek Slavkov u Brna, kde sídlí i Austerlitz muzeum, najdeme stejně jako synagogu u města Slavkov u Brna. Ubytovat se můžete ve Slavkově u Brna.

Dračí vrch s výškou 676 m.n.m. se tyčí nad obcí Fojtka nedaleko Liberce. Na vrchu se nachází skalní vyhlídka ze které je velmi dobrý (kruhový) výhled do okolí. Skalka byla v roce 1902 zpřístupněna libereckým horským spolkem. Do skalky bylo vytesáno na 70 schodů a osazeno zábradlí. Výstup je možný dodnes.K dračímu vrchu se váže pověst, podle které se ve skalách usadil mohutný drak, který vždy na svátek čarodějnic musel mít lidskou oběť. Každý rok svobodné dívky z okolí sem posílaly lístky se svými jmény. Lístky byly dány do obětní mísy (prohlubně) na vrcholu skály. Drak je pak rozfoukal a jen jeden lístek zůstal jakoby tajemnou mocí přikovaný ke kameni. Jednou toto losování padlo na děvče z blízké hájenky, která marně čekala na návrat svého ženicha z daleké cesty. Když už stoupala k Dračímu vrchu, její milý se vrátil, těsně před skalkou ji předběhl a jediným šípem draka zabil. 

Nepříliš výrazný vrch se nachází nedaleko obce Zbraslav, několik kilometrů severozápadně od Manětína.Částečně zalesněný vrchol poskytuje výhledy převážně východním směrem do oblasti toku Střely a jižním směrem například na Doubravický vrch. Vrchol je přístupný po turisticky značené cestě, která však byla v době návštěvy (červen 2012) docela zarostlá.

Expozice vytvářející pozůstatky života zdejších obyvatel v 19. století, ukázky měšťanského životního stylu a cechy a řemesla. Stálá expozice Sbírka zemědělské techniky - více jak 150 ks nářadí a strojů, dodnes funkčních. Nejstarší dějiny města - vykopávky, historie vodního hradu v Chlumci n. C. Ostrostřelecká expozice - terče, terčovnice, významné osobnosti spolku. "Dopadli jak sedláci u Chlumce" - připomínka selských bouří roku 1775. Ze selského hospodářství - praní prádla, zpracování lnu, máselnice, chov ovcí, včelařství, pražení kávy. Selská jizba. Měšťanský interiér 19. století. Cechy a řemesla - řezníci, krejčí, ševci, kupci, pernikáři, hrdelní právo v Chlumci n.C. Sport a Sokol v Chlumci. Školství - školní pomůcky a obrazy, tablo okolních škol. Slavní rodáci - Václav Kliment Klicpera, pomolog Jan Říha, Jaroslav Goll.