Na jižním okraji Jiřetína pod Jedlovou se nachází vrch Křížová hora (562 m.n.m.) s poutním místem. Vznik zdejší křížové cesty je spjat s mítním farářem Wenzelem Gürtlerem v letech 1696-1704, který zde nechal zřídit jednoduché dřevěné kříže. V další práci pak pokračoval farář Gottfried Liesssner po roce 1759 s výstavbou zastavení křížové cesty. Současně byla vystavěna dřevěná kaple, zničená za prudké bouře 3.12.1779. Podle legendy byl obraz Matky Boží Pomocnice umístěný v kapli nalezen až u Bílého potoka. V roce 1783 byla zahájen stavba kamenné kaple, ale než mohla být dostavěna, bylo státem nařízeno zrušit všechny soukromé kaple. Zdejší stavby byly nabídnuty k prodeji, Získal je místní notář Antnon Ulbricht, který je chtěl nechat strhnout, avšak se mu stal úraz a zemřel. Místní lidé se složili a od dědiců stavby odkoupili a kaple byla dokončena. Dne 17.9.1817 vysvěcena a začaly se zde konat poutě. V roce 1881 se začala stavět věž kaple, vysvěcena a zavěšeny zvony roku 1886. Po druhé světové válce byl areál devastován. V roce 1969 byl sice prohlášen kulturní památkou, ale systematická obnova obcí začala až v roce 1991. Před křížovou cestou je sousoší se spícími učedníky Ježíšovi, Petrem, Jakubem a Janem. Za nimi pak zahrada Olivetská se sochou modlícího se Ježíše. Následuje stoupání do vrchu se zastaveními křížové cesty. Na konci křížové cesty na okraji vrchu pak stojí kamenná kaple Povýšení sv. Kříže s věží nad vstupem. Kousek za kaplí je pak Boží hrob. Areál je volně přístupný, kaple uzavřená.

Archeologicky zkoumaná a odkrytá zřícenina hradu Šostýn, jinak též zvaného Schauenstein, stojí na kopci nad městem Kopřivnice. Na volně přístupný hrad vede z centra města přibližně 1,5 km dlouhé turistické značení. Historie hradu První nepochybná písemná zmínka o hradě pochází až z roku 1347, kdy byl v majetku biskupa Jana Volka. Hrad byl však podle archeologických nálezů založen již koncem 13. století, pravděpodobně Jindřichem z rodu Hukingů (Hückeswagenů). Po vymření Jindřichových potomků (po roce 1307) hrad získalo olomoucké biskupství. V polovině 14. století se Šostýn stal lenním statkem, který roku 1354 držel Alšík z Fulštejna a od roku 1369 páni z Vikštejna. Koncem 14. století se Šostýn stal sídlem loupeživého pána Bernarda z Vikštejna a přítrž jeho nekalé činnosti udělal až polský král Vladislav, když roku 1404 se svým vojskem hrad dobyl. Šostýn nedlouho poté obnovil a obsadil další urozený loupežník Vaněk z Lamberka, bratr známějšího kondotiéra Jana Sokola z Lamberka. Právoplatnému majiteli Záviškovi z Vikštejna nebyly nic platné soudní půhony, Vaněk hrad obýval až do roku 1420. V roce 1422 se hradu ujal biskup Jan Železný, známý nepřítel husitů, kteří hrad okolo roku 1428 dobyli a pobořili. V roce 1467 se o Šostýně píše jako o pustém hradě. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná, přední díl hradu chránil nad příkopem bergfrit, západně od něj stála vstupní brána a za ním se patrně nacházela obytná budova. Zadní část, oddělená příkopem, obsahovala vstupní věžovitou bránu, popř. věž chránící vstup pod ní a na nejchráněnějším místě větší palác. Za branou či věží pak byla postavena provozní budova, patrně kovárna. Celý hrad byl obehnán příkopem a dvojitým pásem valů. Pod hradem byl objeven středověký rybník, který byl následně obnoven. První archeologické práce zde provedl E. Hanzelka ve 30. letech 20. století. Druhá vlna archeologického výzkumu byla zahájena v roce 1987 a s přestávkami trvá dodnes. Archeologové odkryli základy bergfritu, obou bran, suterén paláce v zadní části hradu a části hradeb. Tipy na výlet U nedaleké Kopřivnice najdete zříceninu hradu Šostýn, přírodní vápencový útvar Váňův kámen nebo rozhlednu Bílá Hora. K návětěvě doporučujeme i Regionální muzeum v Kopřivnici, o.p.s. – Technické muzeum Tatra, Regionální muzeum v Kopřivnici - Muzeum fojtství, hrad Hukvaldy nebo zámek Kunín. Ve Štramberku najdete památky lidové architektury, zříceninu hradu Štramberk, nebo jeskyni Šipka.  Ubytovat se můžete přímo ve Štramberku nebo v Kopřivnici. M.K.

Soubor studia Ypsilon vznikl v 60. letech v Liberci. Zakladateli byli výtvarník Jan Schmid, hudebník Karel Novák a loutkoherečky Jitka Nováková a Zuzana Schmidová. Později se k nim přidalo mnoho dalších herců a hudebníků. Koncem 70. let se soubor přesunul do Prahy. Nejprve bylo součástí Státního divadelního studia, po té divadla Jiřího Wolkera. Plně samostatnou scénou se studio stalo až v roce 1990.

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází prakticky v centru města, v malebném parku na Kraví hoře, nad náměstím Míru a chrámem svatého Augustina, kde je konečná tramvaje č. 4 v Masarykově čtvrti. Hvězdárna je lákavým cílem pro turistické výpravy, školní výlety i jednotlivce. Každoročně ji navštíví 80 tisíc návštěvníků. Atrakcí pro ně je především velké planetárium umístěné v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítá devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Zážitek umocňují speciální projektory, špičková zvuková a světelná aparatura. V repertoáru multivizuálních představení velkého planetária jsou pořady věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír, včetně netradičních témat (špionážní družice, moderní hrozby apod.). Pro nejmenší jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy. Kapacita velkého planetária je 200 míst. Konají se v něm i odborné přednášky, koncerty, tématicky zaměřené semináře a nejrůznější komerční akce. Na hvězdárně je také k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i krás večerního oblohy. Návštěvník k nim dostane i komentář odborníka. Instituce byla založena v roce 1953, jménem Mikuláše Koperníka byla pojmenovaná roku 1973, tedy v roce kdy uběhlo 500 let od jeho narození. Na hvězdárně současně probíhá i výuka studentu Masarykovy univerzity.