Původně románský kostel byl vystavěn v první polovině 13. století. Z období gotiky pochází kněžiště. V barokním období pak byl rozšířen do dnešního trojlodí a v roce 1714 přistavěna 50 m vysoká věž. Oltářní obraz namaloval Ignác Dullinger. Ochoz věže ve výšce 26 m je přístupný veřejnosti od května do září.

Mikulovická (někdy Svatá) brána je jedinou dochovanou bránou v Kadani. Patřila do vnitřního hradebního pásu budovaného ve 2. polovině 14. století. Byla součástí rozsáhlého soubraní, které však v roce 1862 bylo zbořeno. Na jejím vnějším průčelí se dochovaly drážky pro spuštění mříže.

Rozhledna na Křemešníku (765 m) je jen jedním z jeho lákadel. Tím dalším, čím se zapsal do podvědomí lidí je pramen léčivé vody, u kterého byl postaven v roce 1720 barokní kostel Nejsvětější Trojice. Pro mnohé turisty, je ale jeho hlavní atrakcí právě vyhlídková věž. Není to ovšem první stavba tohoto typu na křemešníku. Již ve třicátých letech 20.století nad vrcholky okolních stromu vykukovala dřevěná měřická věž vysoká 25 metrů. V roce 1940 ji převzalo do své správy město Pelhřimov a upravilo ji na vyhlídkovou věž, volně přístupnou. Díky nepříznivému počasí, které na Křemešníku panuje, však byla tato rozhledna po několika letech stržena. Další plány města Pelhřimov na její obnovu narážely na vojenskou přítomnost na Křemešníku. Realizovat plány bylo možné až po společenských změnách v roce 1989. A 3.června 1993 zde byla otevřena šestiboká ocelová konstrukce vysoká 53 metrů, která v sobě spojuje potřeby vojenské, telekomunikační i turistické. O její stavu se velmi zasloužil předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal, proto se jí také říká Pípalka. Po 205 schodech je možné vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou 40 metrů nad zemským povrchem. Je z něj možné shlédnout značnou část Českomoravské vrchoviny. Rozhledna na Křemešníku je otevřena v sezóně o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin.

Stálá expozice:Budova Mayrau - těžní stroj Ringhoffer Praha Smíchov z roku 1905, předváděn v provozu. Budova Robert z roku 1884 s těžním strojem z roku 1932. Výstava ke 120 letům dolu Mayrau, doplněná studijními programy a videoprogramy. Budova dýmnice s expozicí báňského záchranářství, důlní měřičství a expozice důlních prostor tématicky zaměřená na zdolávání důlních ohňů. Homole - cca 130 m důlních děl s expozicí komplexně mechanizovaného stěnového porubu, frontální zátinka, důlní doprava, přetlaková komora atd. Koupele, řetízkové šatny. Náraží jámy Robert - lampovna a známková kontrola. Volné prostranství - části výztuže, důlních strojů a zařízení.