Divadlo nechal v roce 1781 postavit hrabě František Antonín Nostic Rhieneck. Architektem budovy byl A. Haffenecker. Za založením divadla stála skupinka zemských šlechtických patriotů.První představení se zde uskutečnilo 21.4.1783. Hrála se Lassingova Emilia Galotti. Divadelní scéna byla pronajímána německým nebo italským společnostem. Česká vystoupení zde zazněla až v letech 1785 - 1786. Vedení divadla s jejich uváděním nesouhlasilo a tak čeština z tohoto divadla vymizela až do roku 1820. V té době zde působil jako dramatik, režisér a dočasně jako spoluředitel J. P. Štěpánek. Jeho zásluhou se opět začaly hrát i česká představení.Divadlo se může pyšnit tím, že v něm v roce 1787 W. A. Mozart dirigoval premiéru své opery Don Giovanni. A také tím, že tady měla premiéru Tylova Fidlovačka s hudbou Františka Škroupa, v níž poprvé zazněla dnešní česká hymna Kde domov můj.16.11.1920, po vzniku samostatného Československa, divadlo obsadily čeští herci. Stalo se z něho druhá scéna Národního divadla.

Děčínská Zoologická zahrada, jenž má ve znaku medvěda, leží blízko centra, na pískovcovém vrchu Pastýřská stěna. Areál je situován do klidného prostředí lesoparku a je tak ideálním místem pro příjemné rodinné vycházky. Návštěvníkům nabízí netradiční pohled do světa zvířat, ale také netradiční hry pro děti i dospělé a nyní navíc také novou expozici Rajské ostrovy s mnoha exotickými živočichy a největším mořským akváriem v Ústeckém kraji. Zoo Děčín je ideálním místem pro rodinný výlet. vou rozlohou 6 ha se řadí k nejmenším zoo v České republice, ale přesto do ní každoročně od roku 1948, kdy byla založena zavítá tisíce spokojených návštěvníků. Pozoruhodný svět zvířat Děčínská zoo se zaměřuje především na chov méně známých a ohrožených druhů zvířat. V současné době chová kolem 450 zvířat přibližně ve 150 druzích. Na první pohled si vás jistě získají mohutní medvědi grizzly v dokonalém přírodním výběhu a svou bělostnou krásou určitě zapůsobí i stádo horských akrobatů - kamzíků běláků. U křehké vikuni byste asi neuhádli, že se díváte na zvíře s nejjemnější srstí na světě. A obří kapybary? Věřte nebo ne, jsou to vlastně příbuzné vašich domácích morčat. Na své si v Zoo Děčín přijdou i milovníci ptactva - drobní a pestře zbarvení pěvci Indonésie vám v Ptačím domě budou volně poletovat nad hlavou. Nejsou to jediní obyvatelé tohoto pavilonu, dělí se o něj se vzácnými velkými papoušky kakadu nebo se zoborožci vrásčitými. Další obyvatelé děčínské zoo: babirusa celebeská, levhart mandžuský, medvěd malajský, kočka rybářská, anoa horský, jeřáb mandžuský, kabar pižmový, kozorožec kavkazský, ara vojenský, vlk hřivnatý, norek evropský,…  Ráj i divočina pro děti Zoo Děčín je rájem pro děti. K vydovádění zde mají velký dětský areál s průlezovým hradem a opičí lanovou dráhou a horolezeckou stěnou. Velkou zábavu si užijí také v dětské kontaktní zoo ale i při samotné prohlídce. Areál zoo zdobí spoustu interaktivních zařízení, díky nimž mohou zoo vnímat všemi smysly. K dispozici je i několik naučných stezek. Nyní nově Ptačí stezka, která hravou formou mapuje ptačí říši našich lesů, luk a polí. Pro školní kolektivy má Zoo Děčín v nabídce několik interaktivních výukových programů. Zábavu i poučení zde najdou jak žáci základních škol, tak předškoláci nebo klienti ústavů sociální péče. V jednotlivých programech děti pracují se živými zvířaty, spoustou přírodnin i zvukovými nahrávkami.   Rajské ostrovy Velkým lákadlem současné doby je nová expozice Rajské ostrovy, která se nachází v centru města na Teplické ulici. Jde o unikátní expozici, která nemá v našich končinách obdoby. Návštěvníci zde poznají faunu i floru mořského korálového útesu, živočichy tropických pralesů, polopouští či mangrovových pobřeží. Čekají na ně zvířata jako například: klaun očkatý, perutýn ohnivý, krevety, lezci, varan mangrovový, želva černavá, agama vodní, strašilky, leguán kubánský, krajta mřížkovaná,… Celá expozice je jakýmsi bonusem pro každého návštěvníka zoo na Pastýřské stěně. Po předložení vstupenky se totiž na plavbu po Rajských ostrovech může vydat zcela zdarma.Rajské ostrovy, Teplická 19, 405 02 Děčín IV. Informace: +420 412 531 531,  tic@zoodecin.cz Návštěvnický servis Občerstvení U Kamzíka prodej suvenýrů možnost parkování přímo před zahradou komentované ukázky krmení - v hlavní sezóně průvodcovská služba - na objednávku v hlavní sezóně permanentní vstupenky pro: jednotlivce, dvojice, rodiny, školy a firmy  adopční systém - Staňte se i VY adoptivním rodičem… po celý rok bohatá nabídka tradičních i netradičních akcí pro veřejnost Vstupné Hlavní sezóna (květen - srpen): dospělí Kč 90,-- děti (3 - 15 let) Kč 50,-- důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 50,--   Mimo sezónu (listopad - duben, září): dospělí Kč 70,-- děti (3 – 15 let) Kč 40,-- důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 40,--   Speciální sleva na vstupném (říjen): dospělí Kč 50,-- děti (3 - 15 let) Kč 30,-- důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 30,--      

Historie hradu Hrad založil v první polovině 14. století patrně Jindřich z Lipé. V polovině 60. let přešel z rukou pánů z Lipé na pány z Pirkenštejna. Roku 1447 hrad vyhořel a o 16 let později roku 1463 ho vyženil Viktorin z Poděbrad. Ten ho spolu s Ratajemi prodal v roce 1487 pánům ze Švamberka. Následně se zde majitelé střídali. Za majitelů Malešických z Černožic byl horní ratajský hrad přestavěn na zámek a Pirkenštejn přestal být obýván. Při selském povstání roku 1627 byl těžce poškozen. V letech 1713-1724 upravil Oktavián Kinský pustý hrad na faru se zvonicí. Dispozice hradu Čelo hradu tvoří za šíjovým příkopem rovná hrada s kulisovou branou před volně stojícím bergriftem. Původní palác hradu se zaoblenými nárožími stojí v zádní části dispozice a byl přestavěn na faru. Uchoval si však své členění do tří místností v každé úrovni. Při bočních stranách stávala provizorní zástavba. Na opyši pod palácem probíhá další parkánová hradba se střílnami. Přímo vstup do hradu není běžně možný, okolí je však volně přístupné. V nedalekém okolí můžete navštívit také hrad Český Šternberk. Ubytování naleznete například v Ratajích nad Sázavou nebo v Českém Šternberku.

Hrad Točník patří sice mezi nejmladší české hrady, ale svou rozlohou je jeden z největších. Leží v okrese Beroun, kousek od Hořovic. Nechal ho postavit český král Václav IV. před rokem 1398. Po stopách Václava IV. Václav IV. si tento kraj velmi oblíbil, trávil tu mnoho času a nejdříve využíval pro svou potřebu blízký hrad Žebrák. Když ovšem Žebrák vyhořel rozhodl se král pro výstavbu Točníku. Tím nechal vzniknout v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí. Točník byl nejen bezpečnějším, ale i důstojnějším královským sídlem a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Jméno prý dostal podle toho, že se příchozí musel otočit třikrát kolem hory, než se dostal k bráně. Točník se ovšem těšil pozornosti jen za života Václava IV. Jeho nástupce král Zikmund Lucemburský ani další zástavní páni neměli o hrad zájem. Spíše se starali o zisky z panství. Po renesančních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, se stal roku 1594 téměř na tři století majetkem české komory. Hrad tím ztratil význam jako správního centra a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. A tak kdysi reprezentační královské sídlo sloužilo za třicetileté války jako vězení pro těžké zločince a útočiště chudiny před útrapami války. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923, kdy ho daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů. Točník začal být postupně rekonstruován a zachráněn tak od úplného zničení. Kulturní život a středověký jeřáb Dnes žije hrad nebývale rušným životem. Pořádají se tu různé kulturní akce, z hradního ochozu je rozhled směrem na Křivoklátsko. Prohlédnout lze královský palác s dobovým nábytkem, Velký palác se sgrafitovou výzdobou, západní bránu s heraldickými znaky a východní bránu s mohutným mostem přes příkop, kde jsou chováni medvědi. Probíhá zde historický experiment pod patronací ČAV a Národního technického muzea. Na vnější fasádě Královského paláce byla instalována replika středověkého šlapacího jeřábu. V současné době slouží k vyzdvižení natesaných trámů a břemen pod střechu paláce (oprava krovu Královského paláce). Ubytování naleznete například v nedalekých Hořovicích, kde stojí za návštěvu i barokně-klasicistní zámek.