Areál v Sedlci je bývalý cisterciácký klášter. Jeho počátek sáhá do poloviny 12. století, kdy se velmož Miroslav rozhodl na svých statcích v Sedlci založit klášter. Při výběru řádu mu radil olomoucký biskup Jindřich Zdík. Klášter v Sedlci se tak stal prvním cisterciáckým opatstvím v Čechách. Mateřským konventem mu byl klášter v bavorském Waldassenu. Několik prvních desetiletí jeho existence bylo složité. Vše se změnilo roku 1282, tehdy byl zvolen opatem Heidenreich, s jehož jménem je spojen vzestup a zlatý věk kláštera. Nutno podotknout, že opat využil skutečnosti, že v blízkosti kláštera bylo objeveno jedno z největších evropských ložisek stříbra. Díky tomu se ze Sedlce stal nejbohatší klášter v zemi a neobyčejně stoupla jeho politická prestiž. Heidenreich se stal významným diplomatem, rádcem Václava II. a také panovníkovi půjčoval nemalé finanční obnosy. Ale jejich nesplácení, vysoké daně a velká rozmařilost znamenaly postupný úpadek kláštera. Vrcholem jeho agónie byl rok 1421, tehdy jej husité vypálili a pobořili a opatství zůstalo na několik desítek let neobsazeno. Pokusy o jeho obnovu v 16.století zhatila třicetiletá válka a také všeobecný úpadek klášterního života. Svoji druhou životní kapitolu započal Sedlec na konci 17. století za opata Jindřicha Snopka. Ten k obnově kláštera povolal významného barokního stavitele J.B. Santiniho. Klášter byl přestavěn ve stylu barokní gotiky a vznikla nejvýznamnější stavba celého komplexu – monumentální klášterní kostel Panny Marie. Stavební činnost a na ní navazující umělecká výzdoba ovšem klášter finančně velmi vyčerpala. V letech 1764 – 83 bylo sedlecké opatství řízeno nejdříve z kláštera v Oseku, později ze Zlaté Koruny. V rámci reforem Josefa II. byl zadlužený konvent 24.října roku 1783 zrušen. Objekt byl nejdříve používán jako sklad mouky pro armádu, ale již v roce 1806 po novém vysvěcení sloužil alespoň jako farní kostel. Roku 1812 zde byla zřízena tabáková továrna. Další osudy jsou spjaty s knížetem Karlem Schwarzenberkem, který klášterní panství roku 1819 zakoupil. Právě on nechal hřbitovní kostel Všech svatých vyzdobit do dnešní podoby za použití kosterních pozůstatků více než 30 tis. obětí moru. Kostnice je tak dnes nejpopulárnější částí kláštera. V současnosti je ústřední stavbou velkého klášterní areálu kostel Nanebevzetí panny Marie. Na východní straně je velký konvent. Dále je k vidění torzo kostela Sv. Filipa a Jakuba a na severu hřbitov s kaplí, kostnicí a sousoším sv. Jana.

Barokní zámek Ploskovice stojí ve stejnojmenné obci asi 6 km od Litoměřic. Historie zámku V obci původně stála komenda, neboli opevněné místo, založené johanity. To bylo v průběhu 13. století. V průběhu staletí se na Ploskovicích vystřídalo velké množství majitelů. Komenda byla během husitských válek přestavěna na tvrz a na konci 16. století na renesanční zámek, který byl během třicetileté války poškozen a postupně přestal vrchnosti vyhovovat. Na jeho místě byl tak v letech 1720-25 postaven dnešní zámek, honosnější sídlo ve stylu vrcholného baroka. Objekt byl koncipován jako letní rezidence Anny Marie Toskánské z rodu sasko-lauenburského. Stavitelem byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. V roce 1805 přešlo panství do rukou Habsburků, kteří objekt upravili na letní sídlo pro rakouského císaře Ferdinanda V. Dobrotivého, který zde v letech 1854-1878 žil. V roce 1918 přešel zámek do vlastnictví státu a vzniklo zde letní sídlo Ministerstva zahraničních věcí, hodně času zde trávil Edvard Beneš s manželkou. Podoba zámku Zámek byl čtvercového půdorysu. Původně měla stavba jen 1 patro s mansardovou střechou. Ale v době, kdy zde žil Ferdinand V., byl zámek zvýšen o jedno patro. Kolem zámku jsou arkádové chodby. V zámeckém suterénu si můžeme prohlédnout grottu - umělou jeskyni s lasturovými fontánami a sochami atlantů na portálu. Zámek je vevnitř bohatě vyzdoben. Jsou zde nástropní malby od Josefa Navrátila, sochy S. Levého a fresky v kopuli reprezentačního sálu od V. V. Reinera. Krásnou architekturu a bohatou výzdobu doplňuje zajímavý interiér. Ten tvoří sbírka skla, porcelánu a obrazy, ale také výstava zachycující kulturní a společenský život za vlády Habsburků v Čechách. Součástí zámku je překrásná barokní zahrada s rybníčkem, bazénem a figurální výzdobou. Tipy na výlet V Litoměřicích můžete navštívit Severočeskou galerii výtvarného umění, Oblastní muzeum, bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie. Z rozhledny Mostka se můžete rozhlédnout po severním okraji Litoměřic. Navštívit můžete také pevnostní město Terezín. Ubytování najdete v Litoměřicích.    

Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. V průběhu času byla postižena několika požáry a v roce 1719 zásadně přestavěna. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do čtyř kupolí, sklenutých na čtyřsloupový útvar uprostřed synagogy, přičemž vzniklo baldachýnem kryté řečniště, tzv. almemor. Strop je navíc zdoben bohatou štukaturou s barokní ornamentikou a hebrejskými texty. Dnes synagoga slouží jako výstavní a koncertní síň. Spravuje ji Regionální muzeum v Mikulově  a v jejích prostorách je umístěna stálá expozice "Židovská čtvrť v Mikulově". 

Rozhledna na Frýdlantské výšině, či také na Resselově kopci, je jedinou vyhlídkovou stavbou Frýdlantského výběžku. Ani Frýdlantu v Čechách se nevyhnula rozhlednová horečka, jež postihla na konci 19. století tento kraj. O první rozhlednu v těchto místech se zasloužil okrašlovací spolek pro město Frýdlant, který byl založen roku 1889. Ten cílevědomě zveleboval město a okolí a rozhlednu postavil roku 1890. Byla dřevěná, opláštěná a 14 m vysoká. Turisté ji mohli využívat společně s přilehlým jednoduchým pohostinstvím až do roku 1906. Tehdy musela být pro celkovou zchátralost stržena. Na její stavbě se významnou měrou podílel místní truhlář Josef Haupt, pozdější předseda spolku, jehož pamětní deska je umístěna na východní straně současné rozhledny. Ta byla otevřena jen rok po stržení věže předešlé. Za její stavbou stál opět okrašlovací spolek a 30. dubna 1907 přivítala první návštěvníky. Byla pojmuta způsobem velkorysejším a vystavěna stavebním materiálem trvanlivějším. 20 metrů vysoká věž z pálených cihel a žulových bloků sloužila k dalekým výhledům do roku 1945. Po druhé světové válce začala rozhledna chátrat, v padesátých letech pak byla uzavřena a přebudována na letecký maják. V roce 1979 byly všechny tyto zařízení přesunuty na nově vybudovaný stožár stojící vedle rozhledny, a ta se vrátila zpět TJ Frýdlant, která ji předala do užívání svému turistickému odboru. Ti věž důkladně opravili a po dlouhé době ji zpřístupnili návštěvníkům. V okolí vybudovali příjemný výletní areál U rozhledny. To bylo roku 1982. Svému původnímu účelu tak rozhledna u Frýdlantu v Čechách slouží i v současnosti. Když vystoupáte 115 schodů, naskytne se Vám výhled na Jizerské a Lužické hory a také na Ještědský hřbet.