Jižně od Chotěšova se vypíná Křížový vrch 487 m.n.m. se zříceninou kostela a vyhlídkovou věží. Křížový vrch se připomíná již ve středověku. Roku 1739 zde nachal zhotovit dřevěný kříž místní lesník Jan Václav Ebrle. Následně v letech 1747-1755 tu vznikl z iniciativy chotěšovského probošta P. Krištof Schmiedla menší kostelík. Byla provedena podle vzoru pražského kostela Na Karlově. Stěny chrámu byly vyzdobeny freskami od malíře Julia Luxe a v interiéru se nacházely čtyři oltáře – sv. Jana Křtitele, sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Nepomuckého, ten čtvrtý byl zřejmě nejhodnotnější. Byl vyvýšený, vedlo k němu 18 mramorových schodů, ve kterých byly ostatky svatých a po stranách stálo 12 pozlacených andělů. Za Josefa II. v roce 1782 byl kostel zrušen a zřejmě i z velké části zanikl. Jelikož v letech 1859-1862 byl vystavěn již dodnes stojící kostel, tehdy ještě bez věže. Po roce 1890 k němu přibyla Křížová cesta. Roku 1916 vyhořela hájovna a kostel jenž zůstal bez dozoru byl několikrát vykraden. V roce 1923 byl vystavěn hostinec a v roce 1931 vystavěna věž a místo se stalo turisticky vyhledávané. Stavba přečkala druhou světovou válku a ránu mu zasadilo až následující období. Roku 1959 se konala poslední pouť a o osm let později přebírá objekt armáda. Ta zde zůstává až do roku 1995 kdy se místo vrací do církevních rukou. Za tu dobu z kostela zmizelo co zmizet mohlo, zničeny sochy Křížové cesty a místo to bylo velmi opuštěné a zchátralé. V roce 2004 bylo místo převedeno na Mikroregion Radbuza a stavba začala být obnovována. Dnes se opět dá z opravné věže znovu rozhlížet do okolí. Obnovou prochází i kostel, který je opět zastřešen. Přístupné od dubna do října.

Osada Kbely prošla jednou z největších tragédií 18. století. Byla zasažena morovou epidemií a téměř všichni její obyvatelé této nemoci podlehly. Zmínky o její existenci pocházejí již z roku 1130, kdy zde stávalo popluží vyšehradského kostela. Nového rozmachu nabyla až na přelomu 19. a 20. století. Zejména jí oživila výstavba letiště a s ním spojené průmyslové a vojenské činnosti. Za zmínku stojí to, že zdejší letiště patří mezi chráněná území na němž žije kdysi hojný a dnes ohrožený hlodavec sysel. K Praze byly Kbely připojeny v roce 1968. Název obce Kbel je odvozen od stavidla rybníka, vědra, kbelíku, či škopku.

Věž Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí nepatří mezi ty velké. Stojí v bezprostřední blízkosti Lorety, která má díky zvonkohře jednu z nejznámějších pražských věží. Při pohledu ze severu navíc „zaniká“ díky nejvyšší pražské věži, Petřínské rozhledně. I přes tyto „negativa“ dotváří malebný ráz tohoto zákoutí Hradčan.

Dnešní zbytky šumperského městského opevnění pocházejí z doby počátku 16. století. Tehdy byly vystavěny hradby, doplněné dvěma branami a pěti baštami. Není jasné jestli tehdy nové hradby nahradily nějakou starší kamennou fortifikaci či dřevěnou palisádu. Výška hradeb činila až 5 metrů a byla silná 1,5 m. Před ní se pak nacházel vodní příkop široký minimálně 10 m, napájený Bratrušovským potokem. Jedna brána (Nová) se nacházela v dnešní Lužickosrbské ulici, druhá (Stará) pak v místech vyústění Starobranské ulice do ulice Generála Svobody. Starou bránu zesiloval barbakán, malé kamenné opevnění ve tvaru podkovy. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a při dobytí města Švédy roku 1646 bylo nařízeno dokonce jej strhnout. Zkázu dokončil průběh 19. století. Tehdy byly některé části zcela odstraněny, postupně zasypán příkop a zmizelo rovněž všech pět bašt. V roce 1860 byly městem odkoupeny obě brány a postupně během tří let zbourány. Do dnešní doby se zachovaly tři úseky hradebních pásů, jeden mezi Langrovou ulicí a ulicí Na Hradbách s parkovou úpravou, druhý v Okružní ulici při Kostelním náměstí a třetí za Slovanskou ulicí.