Expozice vytvářející pozůstatky života zdejších obyvatel v 19. století, ukázky měšťanského životního stylu a cechy a řemesla. Stálá expozice Sbírka zemědělské techniky - více jak 150 ks nářadí a strojů, dodnes funkčních. Nejstarší dějiny města - vykopávky, historie vodního hradu v Chlumci n. C. Ostrostřelecká expozice - terče, terčovnice, významné osobnosti spolku. "Dopadli jak sedláci u Chlumce" - připomínka selských bouří roku 1775. Ze selského hospodářství - praní prádla, zpracování lnu, máselnice, chov ovcí, včelařství, pražení kávy. Selská jizba. Měšťanský interiér 19. století. Cechy a řemesla - řezníci, krejčí, ševci, kupci, pernikáři, hrdelní právo v Chlumci n.C. Sport a Sokol v Chlumci. Školství - školní pomůcky a obrazy, tablo okolních škol. Slavní rodáci - Václav Kliment Klicpera, pomolog Jan Říha, Jaroslav Goll.

Barokní kostel sv. Václava byl postaven na místě starší stavby ze 14. století. Uvnitř kostela se dochovala žebrová klenba z původní kaple a za pozornost stojí také renesanční dřevěný reliéf Poslední večeře z první poloviny 16. století.Na náměstí stojí barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714. Dílu dominuje sousoší Nejsvětější Trojice, na nárožích jsou pak sv. Vojtěch, Václav, Vít a Jan Nepomucký. Kolem sloupu je balustráda se 13 sochami.

Skanzen v Hoslovicích je nejstarší a jedinečný dochovaný vodní mlýn v Čechách. Hoslovice leží ve zvlněné krajině šumavského Podlesí, přibližně 17 kilometrů od Strakonic směrem jihozápadním. V její spodní části u potoka stojí tři stavby, jejichž návštěva jakoby nás přenesla do dob dávno minulých. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Vzhledem ke středověkému původu vsi Hoslovice (podle písemných zmínek již existovala v roce 1352) mlýn v místě stával již v této době. První písemně doložená zpráva je z Berní ruly z roku 1654. Zmínka o mlýnu o jednom kole se objevuje později ještě v Tereziánském katastru z roku 1748 a ve sčítání lidu v roce 1905. Mlýn byl stále v provozu. Vlastníci, bratři Harantovi, ještě koncem 70. let osadili nový hřídel mlýnského kola a s mletím končili asi před dvaceti lety. Poslední vlastníci odmítli veškerý technický pokrok a v areálu tak zakonzervovali tradiční venkovský způsob života - není zavedena elektřina, chybí sociální zařízení, obytné místnosti tvoří malou část budovy. Díky tomu je mlýn včetně dalších staveb a pozemků v autentickém stavu tak, jak jej znali obyvatelé Hoslovic a okolí po staletí. Záměrem strakonického muzea je jeho celková obnova a uvedení mlýna do provozu, včetně revitalizace rybníka a mlýnského náhonu. Vzhledem k přilehlým pozemkům počítáme i s umístěním drobného hospodářského zvířectva. Areál s dobovým autentickým zařízením bude tak vhodný pro ukázky tradičních řemesel, zemědělské výroby a místního zvykosloví. ExpoziceObytný dům s mlýnicí je rozložité patrové stavení téměř čtvercového půdorysu s doškovou střechou. Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor. Černá kuchyně je přizpůsobena otopnému systému se sporákem, který s pecí vévodí sousední světnici, v níž se dochovalo vybavení z 20. let minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomocným vybavením a používaným nářadím. Významné a unikátní je, že je zde k vidění jednoduché české složení s jedním mlýnským kamenem, násypkou a ostatními potřebnými součástmi.Dvůr areálu mlýna uzavírá vedle brány obdélná zděná kamenná budova chlévů se sedlovou střechou krytou došky.. Na chlév navazuje kolna pro vozy a zemědělské stroje a nářadí. Podstřeší bylo využíváno jako seník. Ke střední části dvorního průčelí chlévů jsou přistavěny ojedinělé roubené prasečí chlívky.Za mlýnem na svahu stojí stodola obdélného půdorysu o rozměrech 17 x 6 metrů. Sedlová střecha s bedněnými štíty je opět krytá došky. Obvodové konstrukce jsou částečně kamenné a částečně roubené, za stodolou se dochovala konstrukce žentouru s upraveným pozemkem.Slavnostní zahájení provozu5.4.2008 od 10,00 hod se otevře hoslovický mlýn pro veřejnost. Program je připraven až do 17,00 hodin. Uslyšíte Kramářské písně, nebude chybět občerstvení a možná i chléb upečený přímo v mlynářské peci.

Je nejvyšším vodopádem Hrubého Jeseníku, jeho výška dosahuje až 45 metrů. Pod vodopádem vytvořila voda erozní činností různé útvary jako jámy, mísy a hrnce. Skály oplachované vodou jsou bohatá na vzácené druhy rostlin, např. oměj šalamounek. Působivá je i cesta vedoucí od vodopádu po značené cestě směrem dolů do Bělé, podél Studeného potoka, který zde vytvořil vodní kaskády a peřeje.