Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Je hluboká 41 m. Má dva vestibuly. Jeden vyúsťuje na náměstí republiky a druhy u Masarykova nádraží. Vestibul na náměstí Republiky byl vyzdoben šesti skleněnými stěnami od V. Ciglera a vestibul u Masarykova nádraží skleněnou mozaikou od J. Grima. Stanice navazuje na tramvajovou a železniční dopravu. Projektanty byli E. Kyllar a A. Hübschmannová.Název stanice je odvozen od její polohy.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je situována pod blokem domů mezi ulicemi V Celnici – Hybernská a mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím v prvním městském obvodu. Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Hloubka nástupiště je 40 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce je trojlodní s 18 páry prostupů na nástupiště. Ke stanici patří technologický tunel o délce 92 m. Obklad stěn za kolejištěm tvoří vypuklé čočky, tvořící dojem obrazovky. Na nástupišti je to pak tabulové sklo se zalisovanou hnědou fólií. Výstup ze stanice je dvěma eskalátorovými tunely. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Jeden je stiuován do prostoru pod náměstím Republiky, druhý pak do blízkosti Masarykova nádraží. Oba mají dvoupodlažní monolitickou, železobetonovou konstrukci, zčásti zastropenou prefabrikovanými předpjatými nosníky. Počet provozně-služebních místností: 158Obestavěný prostor: 98.000 m3Stavební náklady: 618 mil. korun.

Tovačovský židovský hřbitov najdeme na jihovýchodním okraji obce v ulici Podvalí. Hřbitov byl založen po polovině 17. století, obřadní síň nacházející se při vstupu byla vystavěna v roce 1889. Udržovaný hřbitov je ohrazen kamennou zdí a uzamčen. Na ploše přibližně 3.109 m2 se nachází na 250 náhrobků z nichž nejstarší z let 1614 a 1615 sem byly přeneseny ze staršího zrušeného hřbitova. Hřbitov je přístupný na požádání a v obřadní síni se nachází expozice věnovaná historii zdejšího židovského osídlení.

Původně snad gotický dům pochází z počátku 16. století. V 80. letech téhož století prošel renesanční přestavbou. Další stavební zásahy proběhly po třicetileté válce a během požárů v druhé polovině 18. století. Roku 1881 byla tehdy jednopatrová budova zvýšena a zároveň dostala gotizující vzhled. Dnešní stav je výsledkem úprav v letech 1929-1930. V dnešní stavbě se ukrývá renesanční obvodové zdivo a část kleneb v přízemí, rovněž z doby renesančních úprav. Budova je stále využívána jako sídlo městského úřadu.

Falkenštejn, nebo také Sokolí hrad, jehož zříceniny můžeme navštívit v překrásném Českém Švýcarsku, kilometr od Jetřichovic, byl založen na přelomu 13. a 14. století. Historie hradu Za jeho založením stojí kolonizační činnost rodu Michaloviců, kterou prováděli z hradu Ostrý. Jeho založením sledovali Michalovicové zejména zabezpečení zemské stezky z Čech do Lužice a Saska a také plnil úlohu správní. První písemná zmínka o něm je z roku 1395 a hrad je tehdy součástí kamenického panství. V roce 1406 koupil celé kamenické panství Hynek Berka z Dubé, po němž je i s Falkenštejnem zdědil jeho syn Jan Berka z Dubé, který měl i Tolštejn a Frýdvald. V souvislosti s husitskými válkami se Falkenštejn často objevuje v písemných pramenech. Byly z něho podávány do Lužice zprávy o pohybu husitských vojsk. V r. 1428 prodal Jindřich Berka kamenické panství s Falkenštejnem Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. Za Vartemberků přestal být Falkenštejn sídlem vrchnosti. Posádka tu v tehdejších válečných časech sice ještě zůstala, ale po jejich skončení byl opuštěn a zpustl. Poslední zmínka o něm pochází z roku 1457. Podoba hradu Na temeni skály se dodnes dochovaly vytesané zbytky komnaty a kaple. Nadzemní části hradu byly ze dřeva a tak se z nich do dnešní doby nic nedochovalo. Přístupová cesta vede na horní plochu spárou mezi skalami. Hlavním objektem hradu byla patrně dřevená obytná věž a prostorná síň. Ta byla spojena s kaplí, v níž je patrný kamenný oltář na zaobleném kněžišti. Vodou zásobila hrad dosud patrná cisterna. V r. 1852 dala Vilemína Kinská upravit přístup ke hradu a celý prostor pro turistiku. Přitom bylo nalezeno mnoho šípů, ostruh, hliněných střepů, v cisterně kopí s ratištěm. Torzo skalního hradu nabízí krásné výhledy do Saského Švýcarska. Tipy na výlet U Jetřichovic najdete přírodní památky jako Mariinu skálu, Vilemíninu vyhlídku, Pavlínino údolí, skalní průchod Úzké schody, skalní masiv Rudolfův kámen a mnohé další. Nedaleko od Chřibské si můžete prohlédnout zříceninu hradu Chřibský hrádek nebo akvadukt. Ubytování najdete v Jetřichovicích nebo Krásné Lípě.