Autorem sochy je Josef Max, který ji vytvořil roku 1855. Je vtvořena v romantickém směru, takže se od ostatních barokních dynamických soch na mostě odlišuje svou nehybností.Sochu objednal J. N. Gemerich z Neuberku, aby nahradila sousoší Jana Brokofa Kristův křest z roku 1706, které bylo poničeno za revoluce roku 1848. Brokofova socha je dnes v lapidáriu Národního muzea. Socha představuje stojícího a žehnajícího světce Jana Křtitele, který označován za předchůdce Páně, který křtil věřící, mezi nimi i Ježíš Krista. Je také připomínám jako ochránce odříkavého života a také patron Johanitů - maltézských rytířů Má u levého boku kříž a mušli, připomínající Kristův křest.

Území bylo státní přírodní rezervací vyhlášeno v roce 1978. Má rozlohu 106 ha a rozkládá se na území katastrů Hlubočepy a Jinonice. Prokopské údolí patří mezi nejcennější přírodní území v Praze. I přes četné negativní zásahy člověka do tohoto prostoru se zde dochovala celá řada přirozených přírodních prvků. Mezi nejcennější patří profily prvohorními devonskými horninami, především vápenci, které jsou nalezištěm četných zkamenělin. Flóra je zde zastoupena skalkami a skalní stepí na diabasech a vápencích, dubohabrovými lesy, teplomilnými doubravami a suťovými lesy. Na stepích se vyskytuje česnek tuhy, česnek horský, lomikámen, rozrazil, tařice horská, šalvěj hajní, pěchava vápnomilná, hvězdnice chlumní, jetel alpský, meruzalka alpská, dymnivka dutá, sasanka hajní a další druhy rostlin. Fauna je zde mimo jiné zastoupena četnými druhy hmyzu, plazů, drobných hlodavců. Prokopské údolí je jedním z nejnavštěvovanějších přírodních míst Prahy.Chráněná krajiná oblast Český kras zasahuje svým severním cípem až na jz. území Prahy. Nejvýraznějším krasovým územím je tu Prokopské udolí, protékané Hlubočepským potokem. Najdeme tu typické krasové jevy, jako jeskyně a dutiny a také náznaky škrapových polí, místy vystupují strmé vápencové skály. Přestože bylo údolí v minulosti vážně narušeno těžbou v lomech, pálením vápna, výstavbou menších průmyslových závodů, silnice, železnice, zachovalo si své cenné přírodní hodnoty. Roste tu přes 400 druhů rostlin, z toho 26 chráněných, vyskytuje se tu řada bezobratlých živočichů hlavně měkkýšů a hmyzu. Jako na jediném místě v Praze tady roste suťový les, najdeme zde i dubohabrový les, teplomilnou doubravu, suché louky a pastviny. Výchozy silurských a devonských vrstev – vápenců, břidlic, vyvřelých diabasů. Skály představují unikátní geologický profil od svrchního ordoviku po střední devon; lze tady studovat vrstvu po vrstvě. Pozoruhodnou lokalitou jsou Hemrovy skály, vytvořené činností podmořské sopky před 430 mil. lety. Měla délku asi 5,5 km, šířku kolem 2 km, výška nade dnem moře se odhaduje na 200-300 m. Nejnavštěvovanějším místem údolí je romantické jezírko sevřené strmými vápencovými stěnami. Vzniklo po odstřelu skály v roce 1905 výronem spodní vody. Má plochu 25 arů, je dlouhé 107 m a široké 26 m, hloubka se pohybuje kolem 10 m. Ve strmé stěně nad bývalým klukovickým koupalištěm jsou dobře viditelné otvory Klukovických (Korálových) jeskyní, jejichž celková délka je 68 m; nejdelší z nich měří 19,5 m. U osady Daleje bývala Prokopská skála se známou Prokopskou jeskyní, dlouhou 120 m. Našli se v ní pozůstatky pravěkého člověka, ale i kosti mamuta, medvěda, nosorožce, hyeny, lva, soba, kozorožce, zubra a dalších pravěkých zvířat. Podle pověsti v ní žil jako poustevník sv. Prokop, který tu přemohl skupinu čertů, rušících jej při čtení bible. Dnes už bohužel neexistuje, v 19. století tu byl otevřen Prokopský lom, který v roce 1882 zničil poustevnu při jeskyni a v letech 1883-87 i jeskyni samotnou. Nestojí už ani kostelík sv. Prokopa, vybudovaný na vrcholku skály ve 2. pol. 18. století.

Renesanční areál zámku v Červené Řečici stojí na jižním okraji obce, nedaleko města Pelhřimova. Historie zámku V roce 1144 daroval český kníže Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi zalesněnou krajinu při horním toku řeky Želivky, kde náleží i Řečice, která se tak stala centrem rozsáhlého panství pražských biskupů a arcibiskupů.                    Kdy přesně vznikla tvrz, která stávala na místě dnešního zámku, není známo. Za biskupa Tobiáše z Bechyně však byla koncem 13. století spolu s kostelem opevněna proti nájezdům Oty Braniborského, později proti Vítkovcům. V letech 1343 - 1364 byla tvrz již označována jako hrad, který byl sídlem purkrabího. Do světských rukou přešlo řečické panství v roce 1415, kdy se jeho majitelem stal Jan z Chotěmic, následovali Trčkové z Lípy, páni z Ústí a páni ze Stráže. Tím se Řečice dostala do dědičného držení Jindřicha ze Stráže, nejvyššího hofmistra Českého království a dočasného správce země. Po roce 1535 se ujal hradu Šebestián Leskovec, za něhož došlo k největšímu rozmachu řečického panství. Šebestián nechal přestavět hrad na renesanční zámek. Po Bílé hoře získal Červenou Řečici pražský arcibiskup Arnošt Harrach. Jeho nástupci vlastnili zdejší panství až do roku 1948. Arcibiskupové sídlo však příliš nenavštěvovali, proto začal objekt chátrat. V roce 1948 byl velkostatek Červená Řečice se zámkem zkonfiskován a využíván účelově. Celý objekt, kde dnes už jen nádvoří zdobí sgrafitová, zpola opadaná fasáda, tak bezútěšně chátrá. Zámek je v soukromých rukou a ve velmi špatném stavu. Přístupný je jen několik dní do roka, v čase letního řečického Slámování. Podoba hradu Zámek Červená Řečice je přestavěný původní gotický hrad. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě, valy, příkopy a rybníky, které chránily původní hrad. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří a mezi renesanční budovy je vklíněna asi 12 metrů vysoká hláska z konce 13. století. Přízemí a první patro, dále místnosti západního a severozápadního křídla mají valenou klenbu, spojovací se sgrafitovou výzdobou klenbu hřebínkovo - hvězdicovou. Uprostřed prvního nádvoří stojí studna. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat například do nedalekého Pelhřimova, kde najdete Muzeum strašidel, Muzeum Vysočiny, Muzeum rekordů a kuriozit, zámek Proseč, kubistickou Drechselovu vilu, Solní branku, Dolní bránu, městské opevnění nebo třeba kapli Panny Marie Sedmibolestné. Nedaleko od zámku Červená Řečice můžete navštívit také klášter Želiv. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Ubytovat se můžete v Pelhřimově nebo v Humpolci.

Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu (536 m.n.m.) severovýchodně od Města Albrechtice. Jde vcelku o unikátní stavbu, která vznikla úpravami z bývalých příhradových věží sloužících k přenosu telegrafního signálu, postavených v roce 1980. Věže od roku 1999 nesloužily svému účelu a po několika jednáních je odkoupilo město za symbolickou částku. Úpravy znamenaly vybudování dobrého přístupového schodiště na jedné z věží, prostorné a kryté vyhlídkové plošiny na obou věžích a mezi nimi byla vestavěna ocelová lávka, která spojila obě věže. Otevření rozhledny proběhlo v roce 2011. Výhled rozhledna poskytuje na Jeseníky, Krnovsko, Opavsko a také na polskou stranu. Přístup je volný, parkování je při silnici v místě kde z ní odbočuje polní cesta vedoucí k rozhledně (odtud je to k rozhledně cca 500 m).