Kousek severně od města se nachází na silnici směřující do Dobroměřic 210 m dlouhý inundační most. Vystavěn byl v letech 1811-1815 přes místo často postižené záplavami. V těchto místech stál již most vybudovaný v letech 1585-1587. Tento empírový postavený z pískovcových kvádrů má 40 pilířů s klenbami o rozpětí 6 m. Přibližná výška mostu je okolo 6 m a i s nájezdy měří 272 m. Kromě toho, že jde o jeden z nejdelších mostů tohoto druhu u nás, je nezvykle postaven do oblouku.

Vyhlídková skála se nachází necelý kilometr pod vrcholem stjného jména asi 5 km východně od Hejnice. Je odtud jeden z nejhezčích výhledů v Jizerských horách. Můžeme spatřit Hejnici a Frýdlantskou oblast, Smědavskou horu, Frýdlantské cimbuří, Polední kameny, údolí Smědé a Šindelového potoka, horu Smrk a další. Vyhlídka se nachází na skále pod Klínovým vrchem. Bylo pro ni využito dvou mohutných balvanů, které byly spojeny dřevěným můstkem a opatřeny kovovým zábradlím se zdobnými litinovými zakončeními. Pozoruhodné je, že zábradlí zde bylo zřízeno roku 1902 rakouským Krkonošským horským spolkem ze Zhořelce (Görlitz). Zábradlí přežilo extrémní klimatické podmínky pouze s lehkým poškozením. Na přelomu 70. a 80. let bylo vyspraveno horskou službou; obnovu provedl v letech 2002–2003 Jizersko-ještědský horský spolek. Na předsunuté části vrcholu byl roku 1992 vztyčen z iniciativy hejnického P. Miloše Rabana mohutný dřevěný kříž.

Na Masarykově náměstí byla v letech 1979-1987 vystavěna podle projektu M. Vodolana dodnes stojící telekomunikační věž.

Hrad Loket je nádherný gotický hrad ležící ve stejnojmenném městečku, na ostrohu nad řekou Ohří v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Gotický skvost Místo, kde hrad stojí, bylo osídleno již od pradávna. Nacházelo se zde staré slovanské hradiště zvané Starý Loket. Prvá písemná zmínka o Lokti pochází z roku 1234 kdy v českém státě vládl Přemysl Otakar I. Vzhledem k nálezu románské rotundy, která patří ke stavbám nejstaršího českého typu, je ovšem možné datovat vznik hradu dříve - asi do 3. čtvrtiny 12. století. Byl tedy původně vystavěn v románském slohu. Do gotické podoby, ve které ho můžeme vidět dnes, byl Loket přestavěn za vlády Václava IV. koncem 14. století. Loket nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sloužil jako hraniční pevnost a také jako správní centrum pohraničního území mezi Čechami a Chebskem, které bylo zalidňováno novými kolonisty. Přemysl Otakar II. nechal vybudovat nové hradební zdi a bašty. Klíč ke Království českému Význam hradu potvrdil Jan Lucemburský a také Karel IV., který ač zde byl v útlém věku vězněn, na Loket nezanevřel a často v něm pobýval. Loket dokonce zařadil mezi města, která nesmějí být zcizena od české koruny. Po již zmíněném rozšíření za Václava IV. patřil Loket k nejpevnějším hradům ve střední Evropě. Přelom v dějinách hradu byly husitské války. Husité hrad několikrát marně dobývali, ale jeho hradby osvědčily svou pevnost a odolaly. Zikmund Lucemburský poté hrad i panství zastavil svému kancléři kašparu Šlikovi a v roce 1434 přešel tento majetek do rodu Šliků definitivně. Šlikové Loketsko drželi až do roku 1547 a zasloužili se o jeho přestavbu na reprezentační sídlo. Vláda Šliků byla provázena neustálým bojem mezi nimi a městem, které se chtělo z panství vykoupit. Definitivně se jejich cesty rozešly roku 1547 za šmalkaldské války. Spojení s evangelíky přivedlo Šliky do tábora císařových odpůrců, naopak město zůstalo věrné králi. Loketsko bylo Šlikům zkonfiskováno a Loket se tak opět stal svobodným královským městem. Nastal úpadek hradu, který byl zčásti využíván hospodářsky, a další úpadek přineslo i poničení za třicetileté války. Roku 1822 byly některé budovy zbořeny, jiné sníženy. Byl tu uložen archív, roku 1889 zřízena věznice a v roce 1898 instalovány sbírky městského muzea. Dnes už je hrad Loket opět majetkem města. Středověká mučírna Prohlídka hradu Loket nabízí pohled na stavební vývoj hradu, s prvky ranně gotickými a pozdně gotickými a renesančními přístavbami. Tvoří ho komplex budov na oválném půdorysu, dominantou je hranolová věž z poloviny 13. století. Východní část tvoří palác se dvěma křídly a s baštami ze 16. století. Nejstarší stojící částí dnešního hradu, pocházející ze samých počátků jeho výstavby, je pozdně románská rotunda. Proti věži je hejtmanství a purkrabství. Návštěvníky jistě potěší prohlídka sbírek porcelánu. Hrůzy středověku lze zažít v expozici útrpného práva ve vězeňských kobkách. Útrpné právo, neboli způsob jak vymoci z obžalovaného doznání, mělo několik stupňů. K nejmírnějším patřilo zastrašování slovem (territio verbalis), k nejhrůznějším pak mučení mučícími nástroji. Řada způsobů týrání je barvitě popsána v knize Malleus Maleficarum neboli Kladivo na čarodějnice, kterou vydala katolická inkvizice. Pohybující se figuríny v životní velikosti předvádí několik způsobů mučení spolu s nervy drásajícím zvukovým doprovodem. Tipy na výlet V Lokti se nachází Muzeum knižní vazby. V nedalekém Sokolově můžete vystoupit na rozhlednu Hrad. Ve městě také najdete zámek Sokolov a v něm Krajské muzeum. Ubytovat se můžete v Sokolově nebo v Lokti.