Kostel sv. Vavřince v Tasnovicích, okres Domažlice.

Národní přírodní památka Venušiny misky se rozkládá na vrcholu kopce Smolný (404 m.n.m.) na značené cestě mezi Žulovou a Vidnavou, cca 6 km od Žulové. Smolný vrch tvoří biotitický granodiorit v této oblasti známý jako světlá slezská žula. Jedná se o tzv. ostrovní horu, která vznikla v teplém tropickém období třetihor. V období čtvrtohor, během pevninského zalednění žulovské pahorkatiny, čněl vrchol Smolného nad ledovcem jako nunatak. Na skalách jsou vyvinuty četné tvary zvětrávání a odnosu žuly. Jejich vznik je podmíněn erozním účinkem srážkové vody a typickými vlastnostmi žuly. Jedná se zejména o skalní mísy, skalní sedadla a křesla, výklenky, žlábkové škrapy a skalní dutiny tafoni. Největší ze skalních mís má v průměru 1,5 m, je hluboká přes 1 m a pojme 65 litrů vody. Venušiny misky byly vyhlášeny národní přírodní památkou v roce 1971, z hlavní cesty sem na vrchol vede odbočka a památka je volně přístupná.

Tajemný hrad Ralsko leží pár kilometrů severovýchodním směrem od Mimoně. Jeho návštěva nám nepřinese jen ponoření do jeho historie obestřené mnoha tajemstvími a nejasnostmi, ale za výstup do příkrého kopce budeme odměněni přenádherným kruhovým výhledem na České středohoří, Lužické hory, Ještěd, Jizerské hory a Český ráj.    Historie hradu První nejasnosti jsou spojeny již se samými počátky hradu. Tedy kdy a kým bylo Ralsko vlastně založeno.  Na první otázku nám daly odpověď archeologické výzkumy, které datují vznik hradu do 13. století. Odpověď na druhý otazník související s počátky Ralska již tak jednoznačná není. Nicméně politická situace a rozložení sil v této části země ukazuje s největší pravděpodobností na Markvartice. Ralsko tedy patřilo do soustavy hradů, které kontrolovaly rozlehlé vartemberské panství a zabezpečovaly důležitou stezku ze Žitavy do Čech, a Mimoň byla sídlo celní stanice. Ralsko se stalo důležitým opěrným bodem mocenské politiky rodu, který byl pomyslným jazýčkem na vahách na exponovaném rozmezí mezi Lužickými městy a husity. Po ukončení husitských bouří  v pol. 15. století, spojeným s rozpadem vartemberského panství a stěhováním nových majitelů na pohodlnější zámky, začalo Ralsko ztrácet svůj význam, který byl do té doby značný. Opuštěn, využíván čas od času pouze loupeživými rytíři, rychle chátral a r. 1505 se uvádí jako pustý. Zkázu dovršili neúnavní hledači pokladů. Podoba hradu Ralsko bylo šlechtickým hradem se dvěma obytnými věžemi a plnilo funkci vojenského opěrného bodu. Tyto dvě věže jsou také nejstarší dochovanou částí. K nim byly posléze hradbami přihrazeny dva dvorky s dalšími stavbami. Nejzajímavější část opevnění představuje masivní 5,6 m silná štítová zeď v čele hradu postavená pravděpodobně v průběhu 15. stol. Její smysl je však u objektu postaveného na osamělém vrcholu, kde nehrozilo žádné nebezpečí ostřelování ze sousedních výšin, těžko pochopitelný. Hrad byl v době nedávno minulé, velmi dlouho nepřístupný. Nacházel se totiž ve vojenském prostoru Ralsko a v krajině, kde se těžil uran. Dnes jsou v hradním areálu k vidění zbytky věží, hradby, zbytky dalších stavení, silná štítová zeď, nádrž na vodu, prevét a zbytky brány. Tipy na výlet U Mimoně najdete přírodní památku Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Vydat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Navštívit můžete i zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Rozhledna Štěpánka stojící na vrchu Hvězda (958 m) u Příchovic, na pomezí Krkonoš a Jizerských hor, je mnohými považována za vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbu u nás. Krása se nedá měřit, ale prvenství, které můžeme této krásné rozhledně s určitostí přiřknout, je skutečnost, že se jedná o nejstarší rozhlednu Jizerských hor. Dlužno podotknout, že má velmi zajímavou historii. Novogotická kráska Počátky její stavby spadají do roku 1847. Tehdy se začala stavět silnice z Liberce do Krkonoš. Dohlédnout na stavbu přijel zemský místodržící arcivévoda Štěpán. Nádherný výhled z Hvězdy ho nadchnul a jeho hostitel, majitel panství kníže Kamil Rohan, se rozhodl kopec přejmenovat na Štěpánovu výšinu. A dokonce učinil rozhodnutí, že vrchol ozdobí kamennou vyhlídkovou věží. Se stavbou rozhledny se začalo bezprostředně po arcivévodově odjezdu. Základní kámen byl položen 27. července 1847. Když stavba vyrostla do výše 6 metrů, dal kníže Rohan pokyn stavební práce zastavit. Pověst praví, že knížeti předpověděla stará cikánka smrt v tom roce, kdy bude rozhledna dostavěna. Důvod byl ovšem jak to tak bývá pragmatičtější. Arcivévoda Štěpán odešel v bouřlivých revolučních letech do Uher a kníže Rohan usoudil, že vynakládání prostředků na oslavu někoho kdo ztrácí politický vliv je zbytečné. Celých 41 let stálo na Hvězdě torzo, které navštěvovali turisté především kvůli východům slunce. Na stavu nedokončené věže se negativně promítly nejenom povětrnostní vlivy, ale i návštěvy vandalů. A právě když 20. května 1888 část padajícího zdiva jednoho z nich usmrtila, daly se věci do pohybu. A věštba nelhala Kníže v tom roce svolil k prodeji pozemku s torzem rozhledny kořenovské sekci Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory. Podle plánů libereckého profesora Brausenwettera byla původní kamenná pseudogotická dolní část doplněna o štíhlou cihlovou osmibokou věž o celkové výšce 24 metrů. Slavnostního otevření 14. srpna 1892 se zúčastnilo na osm tisíc lidí. Kníže Rohan mezi nimi ovšem nebyl. Věštba nelhala. Kníže Rohan po dokončení stavby opravdu zemřel. Vzhledem k tomu, že mu bylo 91 let lze z jeho smrti vinit rozhlednu opravdu těžko. Štěpánka se vždy těšila velkému zájmu turistů. Od roku 1956 byla na jejím vrcholu umístěna vyhlídková nástavba a o 7 let později bylo architektonicky unikátní dílo zapsáno do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Rozhledna měla několik názvů: užívalo se Hvězda, německy Buchstein, Stephansruh, Polsky Prichowitz a dnes ji místní neřeknou jinak než Štěpánka. Když vyšlapete jejích 81 schodů, dostanete se do výšky 21 metrů, odkud spatříte vrcholky Jizerských hor, Krkonoš, Lužických hor, Českého Středohoří, Bezděz, Říp a Kozákov. Štěpánce patří ještě jedno nej, které nelze zpochybnit. Od položení základního kamene k otevření stavby uplynulo 45 let, je tedy nejdéle budovanou rozhlednou na našem území.   Výhled sever: Jizerské hory - Černá hora a Smrk východ: Krkonoše - Sněžka jih: Černá studnice s rozhlednou, Zvičina, Kozákov, Tábor západ: Ještěd, Lužické hory Popis cesty Rozhledna stojí na kopci Hvězda, asi 4 kilometry na východ od Tanvaldu. Po silnici dojedeme na začátek Kořenova, kde odbočíme na Příchovice. Po dvou kilometrech v Příchovcích odbočíme u velkého stromu vlevo na stoupající úzkou silničku, až dojedeme k chatě Hvězda, kde se dá parkovat.  Odtud se vydáme po modré značce na vrchol vzdálený asi 300 metrů.