Další z mnoha jizerskohorských rozhleden stojí na Prosečském hřebenu mezi Libercem a Jabloncem. Dějiny vyhlídkových staveb na Proseči jsou poměrně pestré, ovšem současná věž, je nejmladší rozhlednou Jizerských hor. Jako první zde od roku 1892 stávala jednoduchá trámová konstrukce. Šest metrů vysoká stavba byla vybudována z podnětu liberecké sekce Německého horského spolku. Měla ovšem jen jepičí život. Dva roky po svém vzniku byla stržena vichřicí. Její zkáze napomohla zřejmá sabotáž, kdosi totiž úmyslně poškodil a odstranil zajišťovací šrouby. Byla sice opravena, ale definitivní konec přinesl rok 1910, kdy byla zasažena bleskem. Liberecký spolek se ovšem neměl k výstavbě nové rozhledny, a tak se do jednání o stavbě rozhledny na Proseči vložil spolek jablonecký. Představitelé požádali významného stavitele jizerských rozhleden architekta Hemmricha o projekt levné vyhlídkové věže. Výsledkem byla 12 metrů vysoká dřevěná konstrukce ve tvaru kryté strážní věže. Její otevření proběhlo v květnu 1908. Její otevření byla velká sláva, která spolku přinesla pěkné peníze. Věž sloužila turistům až do 21. srpna roku 1921, kdy ji silný orkán porazil a úplně zdemoloval. Stavba nové vyhlídkové stavby na sebe nechala čekat až do roku 1932. Důvodem prodlevy byla skutečnost, že spolek vedl dlouho vnitřní spory o smyslu výstavby rozhledny s přilehlou chatou na prosečském hřebenu. Část členů se domnívala, že objekt na Černé studnici je dostatečný. Částečně vyřešil neshody soukromník Konrád Hübner, jenž roku 1928 postavil na Proseči chatu. Stavba rozhledny tak na sebe nenechala dlouho čekat. Autorem svého pátého a zároveň posledního projektu byl opět Robert Hemmrich. Stavba 24 m vysoké věže se 105 schody z masivních žulových kvádrů byla zahájena v květnu 1932 a dokončena za 4 měsíce, přesně 21. srpna 1932. Rozhledna sloužila turistům po celou dobu své existence. V 90. letech minulého století se chata dočkala celkové rekonstrukce, ale turisté se z ní dlouho neradovali. Dne 3. července 2003 byla úmyslně zapálena a z velké části vyhořela. Rozhledna byla uzavřena.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1968. Má rozlohu 11,23 ha a rozkládá de na katastru Čimice. Údolí se svažuje od Čimic na západ k Vltavě a je porostlé smíšeným lesem. Protéká jím Čimický potok. Vyskytují se zde buližníkové suky s vřesovišti. Flóra zahrnuje i teplomilné rostliny a společenstva údolní nivy.

Zaniklý hrad Sokolovec, jinak také zvaný Sokolov, stával na skalní vyvýšenině nad pravým břehem potoka Doubravy mezi obcemi Bílek a Libická Lhotka. Do volně přístupného hradního areálu zájemce dovede turistické značení jak z obou zmíněných obcí, tak z nedalekého města Chotěboř. Krátká historie hradu Existence hradu byla velmi krátká, trvala necelých 100 let. Zakladatele ani přesnou dobu založení neznáme. Předpokládá se, že Sokolovec byl založen ve druhé polovině 14. století. V roce 1406 se zde připomínají loupeživí rytíři Jan z Chotělic a Pavel Hubenka ze Zišova. Pro okolí hradu byli natolik nebezpeční, že byl Sokolovec roku 1407 obležen královským vojskem. Již tehdy, nebo za bouřlivých husitských válek, hrad zpustl, jako pustý se poprvé připomíná roku 1456. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na rozlehlejším předhradí, opevněném valem a příkopem, se nedochovaly stopy po zástavbě. Hradní jádro oddělené od předhradí příkopem bylo trojúhelníkovitého půdorysu. V hradním jádře se dochovaly pouze velmi drobné střepy zdí, na západní straně stával trojprostorový palác, na východní pětiboký věžovitý objekt a přístup do jádra zajišťovala brána. Tipy na výlet Podívat se můžete na raně barokní zámek Chotěboř, městské muzeum v Chotěboři nebo geomorfologický útvar Čertův stolek. Dalším cílem výletu může být kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové. V nedalekém Havlíčkově Brodě je k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, galerie výtvarného umění, stará radnice nebo nová radnice. Ubytovat se můžete v Havlíčkově Brodě. M.K.

Nedaleko silnice spojující Svor s Jiřetínem pod Jedlovou, na jihozápadním úpatí Pěnkavčího vrchu se nachází skalní útvar s názvem Pětikostelní kámen, z jehož partie je krásný výhled západním směrem na Jedlovou, Tolštejn a další místa.