Neorománská bazilika Navštívení Panny Marie stojí v obci Grunta severně od Kutné Hory. Na místě dnešní stavby stál již od roku 1305 kostel, který byl v letech 1367-1398 přestavěn a rozšířen. V roce 1814 musel být pro špatný stav zbořen vyjma věže a o tři roky později přistavěna prostá loď. Současný neorománský kostel byl vystavěn v letech 1905-1908 podle projektu arch. Rudolfa Vomáčky. Stavbu kostela financoval Jan Kubelík majitel panství Býchory. V interiéru trojlodní baziliky se nachází secezijující malířská výzdoba od Františka Urbana, stejného uměleckého směru se týká i téměř celý mobiliář. Z původního kostela se dochovaly jen tři renesanční náhrobníky.   U

Socha není umístěna přímo na mostě, ale pod ním, na podstavci ve vodě, pod sousoším sv. Vincence Ferrerského a sv. Prokopa. Je to rytíř Bruncvík, postava českých bájí a pověstí. Zde je vyobrazen s taseným zlaceným mečem v pravici, erbem se znakem Starého Města pražského po boku a se lvem u nohou. Pod podstavcem je 11 štítků se znameními neznámého původu. Snad by se mohlo jednat o značky mistrů, jež se podíleli na stavbě mostu. Byla vytesána podle fragmentu původní sochy z 15. století v kombinaci s vlastní představou sochaře Ludvíka Šimka, který ji zhotovil roku 1884. Originál byl zničen Švédy roku 1648. Původní socha měla představovat symbol městské pravomoci a ochrany města. Torzo a původní podstavec je uložen v lapidáriu Národního Města. Staročeská legenda o Bruncvíkovi vypráví, že se vydal do cizích zemí vydobýt si právo na vylepšený erb s vyobrazením lva místo dosavadní černé orlice. Lva na svých cestách opravdu potkal a podařilo se mu ho zachránit před drakem. Bruncvík vlastnil kouzelný meč, který podle pověsti sám srážel hlavy nepřátelům. Po návratu domů ho zakopal na Karlově mostě. Má ho vyzvednout sv. Václav v místě, kde jeho kůň kopytem rozkopne zem na mostě při cestě na pomoc české zemi. Meč zničí nepřátele a bude navždy klid v Čechách. Při opravě Karlova mostu po povodni z r. 1890 byl prý v mostovce skutečně objeven velký zrezivělý meč.

Na okraji městečka Strážnice, nedaleko Hodonína, stojí uprostřed anglického krajinářského parku z 19. století novorenesanční zámek.                        Původně zde na místě dnešního zámku stával vodní hrad ze 13. století, který plnil roli strážního hradu na exponované moravsko - uherské hranici. Byl v majetku Miloty z Dědic. Dalšími majiteli byli později pánové z Kravař. Hrad byl často terčem uherských a tureckých nájezdů, později i protihusitských vojsk, proto jej Jiří z Kravař obehnal valem s příkopem a nechal přestavět v gotickém slohu. Roku 1466 zdědila strážnické panství Jiříkova dcera Alžběta, která se po smrti svého manžela znovu provdala za Petra z Rožmberka. V roce 1468 se na zdejším sídle odehrálo setkání uherského krále Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, kde byla uzavřena mírová smlouva. Roku 1501 se stala Strážnice majetkem Žerotínů. Jan Jetřich ze Žerotína se rozhodl přestavět hrad v renesanční zámek, bylo přistavěno východní křídlo a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami. Novorenesanční přestavba Po bitvě na Bílé hoře se majiteli zámku stávají hrabata Magnisové, kteří jej v polovině 19. století novorenesančně přestavěli, založili park a vybudovali skleníky. Nárožní věž u levého křídla vznikla za vlády hraběte Františka Antonína Magnise. Posledním majitelem strážnického zámku byl Antonín Magnis, který zemřel roku 1944. V roce 1945 byl zámek zestátněn. Dispozice zámku a jeho expozice Budovu zámku tvoří tři křídla tvořící písmeno U. K levému křídlu je přistavěna osmiboká věž s hodinami, v přízemí se dochovaly gotické klenby původního hradu. Na zámku je zpřístupněná cenná historická knihovna obsahující 13 000 svazků knih, exempláře pocházejí i z 16. století. Knihovna je vybavena dobovým nábytkem. Návštěva Strážnic zahrnuje expozici "Nástroje lidové hudby v České republice" a každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Z hudebních nástrojů jsou vystaveny trouby, bukače, ozembuchy a další. Na své si přijdou také milovníci zbraní. Prostory růžového, zeleného a žlutého salonku slouží reprezentačním účelům, pořádají se zde i koncerty vážné hudby. V prostředí zámeckého parku v několika přírodních amfiteátrech se vždy poslední víkend v měsíci červnu koná Mezinárodní folklorní festival. Tipy na výlet   V okolí Bzence si můžete prohlédnout bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany, zámek Uherský Ostroh, barokní zámek Kyjov, krásný barokní zámek Milotice nebo barokní zámek Buchlovice. V nedalkých Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského.  Ubytovat se můžete přímo ve Strážnici nebo v Kyjově.  

Skalní útvar nad řekou Vltavou jen kousek jižně od Prahy. Podklad tvoří převážně kyselé usazené horniny ze svrchních starohor. Oblast s ekosystémy skalních stepí, dubové, dubo-habrové lesy a vřesoviště. Předmětem ochrany jsou především teplomilné ekosystémy  skalních stepí a odkryv skály. Horní plošina s velmi pěkným výhledem na řeku je přístupná lesní cestou z turisticky značené cesty.