Rozhledna Skuhrov nad Bělou, patří k těm mladším vyhlídkovým stavbám, vznikajícím, až v novém tisíciletí. Její vznik ovšem nebyl motivován nevídaným rozvojem mobilních telefonie, ale byl naopak inspirován historií pradávnou.     Menší dřevěná rozhledna vyrostla totiž v roce 2001 v místech, kde bylo torzo bývalého strážního hradu ze 13. století. Vedení obce chtělo oživit zříceninu, a proto se rozhodlo v jejím areálu postavit rozhlednu. Inspirací jim byla rozhledna v Modré u Uherského Hradiště.  Věž měla svým pojetím respektovat strážní význam původního hradu. Práce na výstavbě byly zahájeny v létě 2001, kdy mládež vykopala v rámci prázdninové brigády základy pro novou věž. Místní firma pak samotnou stavbu zrealizovala na podzim roku 2001. Dne 26. listopadu 2001 byla věž oficiálně zpřístupněna. Rozhledna je 9 metrů vysoká a má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je ve výšce 6 metrů. Z rozhledny je pěkný výhled na Skuhrov, údolí řeky Bělé a na panorama Orlických hor.  K volně přístupné rozhledně se nejlépe dostaneme, vydáme-li se ze Skuhrova po silnici směrem na obec Hraštice. Dojedeme k parkovišti u kostela, kde necháme auto a dále pokračujeme pěšky po mostě před hradní příkop na nádvoří bývalého hradu. Odtud dále půjdeme přes další most a po schodech k rozhledně.

Na vrchu Špičák nedaleko města Česká Lípa byla 10.5.1885 otevřena nová cihlová rozhledna. Celkem 14 metrů vysoká rozhledna z několika tisíc litoměřických cihel byla postavena za 5.000 zlatých Severočeským exkursním klubem. Návštěva rozhledny byla tak hojná, že byla při ní vybudována restaurace. Ta natolik prosperovala že byla v létě doplňována o verandu. Za druhé světové války se stala rozhledna protileteckou hláskou. Už dva roky po otevření rozhledny se ji pokoušel zničit neznámý žhář, stejně tak se o ni pokoušelo počasí, přesto však byla rozhledna vždy uvedena spolkem zpět do původního stavu. To co nedokonal žhář ani počasí, málem dokonal komunistický režim. Po roce 1945 se totiž na rozhlednu jaksi pozapomělo a objekt začal chátrat. V roce 1997 ji sice zakoupila společnost Real Invest a za 5 milonů korun ji opravila, ovšem ne pro turisty. Rozhledna se stala telekomunikačním uzlem a po jejím obvodu byla doslova osázena různými vysílači. Ačkoliv zpočátku byla alespoň několikrát do roka zpřístupněna veřejnosti, v poslední době se tak neděje.

Zřícenina hradu Kamýk nad Vltavou, který také vstoupil do historie pod názvem Vrškamýk, leží na návrší nad stejnojmennou obcí nad levým břehem Vltavy. Krátká historie Kamýka Dvorec Kamýk se poprvé připomíná v listině knížete Bedřicha z roku 1186, jako přechodné sídlo panovníka, který se svojí družinou lovil v okolních lesích. Vrcholně středověký královský hrad zde založil až Václav I. a dokončil Přemysl Otakar II. Václav I. zde v letech 1236, 1240 a 1247 datoval několik listin. Podhradí se záhy rozrostlo v městečko s farním kostelem a přístavištěm pro vory. Byl zde zbudován přechod přes řeku, takže se Kamýk stal významným střediskem vltavského kraje. Vznikem nových královských hradů, především Karlštejna, význam Kamýka upadal. Zdejší úřad lovčího byl přenesen na hrad Dobříš a z kdysi mohutného hradu se stala ve druhé polovině 14. století pustnoucí zřícenina. Dispozice hradu Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Poloha hradu nebyla nijak výhodná a proti okolním výšinám se nacházel v téže výši. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop. Dlouhé úzké nádvoří lemovala ze tří stran obytná, patrová křídla. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo. Snad mohlo jít o hradní kapli. Hrad Kamýk nad Vltavou náleží k významným stavbám posledních Přemyslovců. Je reprezentantem typu hradu s obvodovou zástavbou. Ubytování si můžete vybrat přímo v Kamýku nad Vltavou.

Římskokatolický kostel Navštívení Panny Marie se nachází v horní části Náměstí Míru. Původně gotický kostel vznikl kolem roku 1250. V roce 1421 se do města přestěhovala litomyšlská biskupská kapitula a kostel se tak stal klášterním. Premonstrátský řád zde založil i špitál, který stával poblíž kostela a byl s ním spojen podzemní chodbou. Kostel byl během 15. a 16. století několikrát upravován. V roce 1781 postihl město rozsáhlý požár, který vážně poničil i stavbu kostela, proto bylo rozhodnuto o zásadní přestavbě. Ta kostelu vtiskla dnešní pozdně barokní podobu. Přestavbu řídil litomyšlský stavitel Matěj Rosa. Tehdy byla prodloužena chrámová loď, z jižní strany byl připojen přístavek a nově byl vybaven i interiér. Obrazová výzdoba oltářů pochází od Georga Tönnigera a Huberta Maurera. Člen vídeňské malířské akademie Hubert Mauer je autorem obrazu Navštívení Panny Marie nad hlavním oltářem. Obrazy postranních oltářů maloval pod dohledem Huberta Mauera Georg Tönninger. Brněnští umělci Andreas Schweigel, Johann Beil a Anton Joch vytvořili sochy sv. Petra a Pavla po stranách  hlavního oltáře a andělů, kazatelnu, křtitelnici s baldachýnem a varhanní skříň. Varhany sami pochází od mistra Johanna Staudingera z roku 1798. Po vysvěcení v roce 1804 se kostel stal farním. Poslední komplexní rekonstrukce probíhala v letech 1993-1994. Kostelní věž slouží jako vyhlídková, o její prohlídku lze požádat v informačním centru na Náměstí Míru či v Městském muzeu a galerii.