Informační centrum v Kouřimi nabízí prodej upomínkových předmětů a turistických známek, sezónní průvodcovskou službu, veřejný Internet, kopírovací služby... Otevírací doba leden - březen: po - pá: 9 - 12, duben - prosinec: po - zavřeno, út. - pá: 9 - 12 - 13-16, so+ne: 10 - 16 

Na řece Jizeře v blízkosti obce Podspálov stojí zajímavá stavby vodní elektrárny. Stavba elektrárny vznikla v letech 1921-1926, kolaudace se zúčastnil samotný prezident republiky T.G.Masaryk. Elektrárna je napájena z nádrže o objemu 43.000 m3 situované u obce Bítouchov. Z této nádrže je voda vedena 1,32 km dlouhou štolou vyraženou ve skále a posléze 550 m dlouhým uzavřeným kanálem do vyrovnávací komory. Původně byly v elektrárně umístěny dvě Francoisovy turbíny, jenž byly roku 1998 nahrazeny dvěma Kaplanovými turbínami, každá o výkonu 1,2 MW. Na galérii jsou umístěny manipulační pulty a signalizační tablo se schématem elektrárny. Elektrárna je v provozu dodnes.

  Venkovní expozice Botanické zahrady se rozkládá na ploše téměř 25 h a je přístupná celoročně. Součástí Botanické zahrady je i tropický skleník Fata Morgana. Skleník je také otevřen celoročně a to vždy od úterý do neděle. Kromě návštěvnicky dosud hojně navštěvované Ornamentální zahrady (tato nejstarší část venkovních expozic byla pro veřejnost otevřena již v roce 1992) a Japonské zahrady (založena v roce 1997) jsou od dubna zpřístupněny tyto expoziční celky: Stráň, na níž se dosud dochovaly fragmenty původních stepních společenstev, které byly typické pro Troju ještě do 20. let minulého století, kdy se na jejím katastru nacházely intenzivně spásané pastviny, orná pole a sady. Postupně zde vysazujeme také suchomilné dřeviny se zajímavými květy a plody. Pivoňková louka se sbírkou dřevitých a botanických druhů pivoněk patří k nejrozsáhlejším sbírkám těchto monumentálních trvalek u nás. Pivoňková louka hostí také kolekci magnolií, která je efektní zejména na přelomu března a dubna, kdy desítky těchto krásných dřevin kvetou. Celoročně je zpřístupněna i velice zajímavá sbírka stálezelených dřevin a stínomilných trvalek (hajniček)v expozici Stínomilné trvalky a stálezelené rostliny, které rostou v podrostech v listnatých lesích Evropy, Asie i Ameriky. Velkým lákadlem pro všechny milovníky kaktusů a sukulentů je nepochybně sbírka zimovzdorných kaktusů v expozici Severoamerická polopoušť, která je zaměřena především na severoamerické zástupce rodu opuncie a juka. Mimo rostlin z čeledi kaktusových se zde návštěvníci seznámí i s mnoha severoamerickými trvalkami a jehličnany, které v přírodě tvoří v těchto společenstvech jejich kostru. Mokřad a jezero paří k jedněm z mála míst, kde mohou na jaře klást žáby svá vajíčka. Kromě zajímavých vodních, bahenních, ale i masožravých rostlin zde mohou návštěvníci po celé jaro sledovat vývoj našich domácích žab a čolků. V explozích Lesní biotopy východní Asie a Lesní biotopy Severní Ameriky se postupně vysazují desítky zajímavých dřevin; semena mnohých z nich byla sesbírána na expedicích v Číně nebo Severní Americe. Postupně zde dosazujeme také keřové a bylinné patro, takže za několik let budou tyto plochy navozovat dokonalou iluzi východoasijských či severoamerických lesních společenstev. Botanická zahrada v Troji spravuje i památkově chráněnou Vinici sv. Klára. Tato vinice patří k nejstarším v Praze. Kromě produkční části (víno z ní můžete ochutnat v místní vinotéce) se na vinařské naučné stezce mohou návštěvníci seznámit také s u nás povolenými stolními i moštovými odrůdami a ukázkami vedení révy vinné. K dominantám vinice bude od letošního jara patřit také historický viniční lis z roku 1801.   Fata Morgana Tropický skleník Fata Morgana je moderní stavba s neobvyklým esovitým půdorysem, zapuštěná do skalnatého terénu. Přirozeně členitého povrchu skály, která tvoří zadní stěnu skleníku, je zde důmyslně využito k výsadbě rostlin. Vzniká tak pozoruhodná expoziční plocha o rozloze cca 1750 m2, která svým originálním řešením činí z Fata Morgany evropský unikát Interiér skleníku je rozdělen do tří samostatných částí s rozdílnou teplotou a vlhkostí vzduchu, v nichž se návštěvník postupně seznamuje s rostlinstvem tropického a částečně i subtropického klimatického pásma. Výsadby jsou členěny podle významných fytogeografických oblastí a jsou uspořádány tak, aby navodily představu přirozených rostlinných společenstev. První část skleníku je věnována vegetaci aridních (suchých) tropů a subtropů. Návštěvníka nejprve uvítá suchý australský buš a ukázka vzácné flóry z ostrova Madagaskar. Dále se seznámí se suchomilnou vegetací jižního Mexika a několika oblastí jižní Afriky. Prostřední a současně největší část skleníku představuje nížinný deštný les humidních (vlhkých) tropů. Se sukulentní částí je spojen podzemní štolou raženou ve skále, na jejímž konci se po obou stranách otevírá pohled do dvou velkých sladkovodních akvárií. Největší část tropického lesa je tvořena rostlinným společenstvem Jižní Ameriky a vybraných středoamerických lokalit, další části jsou vyhrazeny flóře Austrálie a Oceánie, Afriky a Madagaskaru, Vietnamu, Sundských ostrovů a Filipín. Poslední, chlazená část skleníku přibližuje drsné prostředí vysokých hor. Zastoupeny jsou zde rostliny amerických And, horských oblastí pevninské i ostrovní Asie a subtropické jižní Afriky. Centrální část expozice je věnována vzácné vegetaci stolových hor Venezuely.   Zajímavosti / Tipy   Na trávníky Botanické zahrady (mimo Japonské zahrady) je možné vstupovat, polehávat na nich a používat je k piknikům!!! Od 1. května si může (za vratnou zálohu 200,- Kč) zapůjčit zdarma u obou občerstvení na venkovní expozici piknikovou deku. Celoroční permanentku na venkovní expozici pro dospělého (platí 1 rok od data vydání) pořídíte již za 200,- Kč. Permanentka na venkovní expozici pro důchodce nebo děti nad 5 let vyjde na pouhých 100,- Kč, rodinná pak 400,- Kč. Celoroční permanentku na venkovní expozice pro svého pejska zakoupíte za 100,- Kč. Vinotéka na Vinci sv. Klára je otevřena pondělí – čtvrtek od 14 h, od pátku do neděle od 11 hodin. Zdejší vína, oceněná na mnohých soutěžích u nás i v zahraničí, zakoupíte pouze zde.    

Kostel sv. Jiří v obci Hradešín je tvořen shlukem drobných stavebních prvků různého stáří. Původem kostela je románská rotunda z doby před polovinou 12. století, která byla součástí pravděpodobně opevněného panského dvorce. S tím pravděpodobně souvisí, že byl kostel původně opevněn, přesnější podoba tohoto opevnění není však bohužel známa. V 70. letech 14. století probíhá gotická přestavba kostela. Rotunda byla zbavena své apsidy a byl k ní přistavěna gotická obdélná loď. Do dnešní doby se zachovala její loď kruhového půdorysu z kamenných kvádrů v západní části gotické lodi. Na jejím průčelí je dodnes patrný zazděný románský portál a původní románské okénko. Po roce 1421 se stává kostel sv. Jiří utrakvistickou svatyní a je jí po následující dvě století. V roce 1462 získává zdejší panství Čeněk z Klinštejna. Tento majitel nechal postavit kolem kostela nové pozdně gotické opevnění, sestavájící se z mohutné ohradní zdi se střílnami, což je patrné dodnes. Na jižní straně byla vestavěna hranolová vstupní brána, jejíž horní podlaží sloužilo zároveň jako zvonice. Další stavební vývoj souvisí s rodem Smiřických, kteří získali zdejší panství v roce 1532. V roce 1557 byla ke kostelní lodi přistavěna dodnes zachovalá předsíň s renesančním portálem. Za třicetileté války byl kostel postižen vojenskými nájezdy a jeho poválečná obnova měla nuzný charakter. K obnově kostela došlo až teprve v roce 1734 za majitelky panství, kněžny Marie Terezie Savojské. K jižnímu průčelí pesbytáře byla přistavěna barokní sakristie, samostatná barokní zvonice, krytá jehlanem a v severním ohybu hřbitovní zdi kaple sv. Jiří, která se do dnešní doby bohužel nezachovala. K posledním úpravám došlo v průběhu 19. století. Roku 1897 došlo k necitlivé opravě hřbitovní zdi, při které byla zbořena gotická vstupní brána a právě již zmíněna kaple sv. Jiří. Vpravo od vchodu je ve zdi na gotické patce umístěná renesanční kamenná kazatelna z roku 1575, která nese reliéfy vzkříšeného Krista a sv. Petra. Toto dílo sem bylo přeneseno v roce 1910 z kostela sv. Petra a Pavla v Přišimasech - Horce. Unikátní je autentická kamenná kružba ve východním okně boku polygonu kněžiště. Cenná je i kovaná mříž v obou gotických oknech kněžiště. Interiér kostela byl do současné podoby upraven v druhé polovině 19. století. Takřka původní podobu si uchoval interér presbytáře. Kněžiště je opatřeno dvěma poli gotických žebrových kleneb, spočívající na kalichovitých konzolách. V jižní stěně se nachází gotické sedile, výklenkové sedadlo pro kněze ze 70. let 14. století. Pod kostelem bylo v minulosti postupně zřízeno několik šlechtických hrobek, které byly užívány až do druhé poloviny 18. století. Jejich vchody byly v půrběhu 19. století postupně zazděny. Stěny kostela, které jsou dnes fádně bílé měly kdysi středověké a raně novověké nástěnné malby. Mobilář kostela dnes pochází převážně z druhé poloviny 19. století.