Historie Vinořského zámku. Dávná historie obce Vinoř sahá až do roku 1088. Název dostala zřejmě od osobního jména Vinor, v historických análech se vyskytuje i jako Vinař nebo Weynor. Ve 14. století vlastnili statek pražští měšťané. V zápise ze 14. století se objevuje i trvz, která byla opuštěna v polovině 17. století. V roce 1650 koupil Vinoř Heřman Černín z Chudenic tomuto rodu pak patřilo panství až do roku 1918. Heřman Černín ale umřel sám bezdětný necelý rok po zakoupení Vinoře. Tu zdědil vnuk jeho bratra Jan Černín. Ve 2. pol. 18. století založil hrabě Wolfgang Maria novou černínskou větev vinořských na panství, které vzniklo spojením původně samostatných statků ( Vinoř, Cvrčovice, Radenice, Satalice, Kbely, Miškovice ). Ještě předtím ale František Josef Černín, zřejmě na místě původní tvrze postavil v letech 1719-24 bohatě členěný barokní zámek. Díle pověřil význačného architekta F.M.Kaňku. Vznikla jednopatrová stavba čtvercového půdorysu. V přízemí vedou tři vysoké obloukové vstupy do sally terreny, v patře je střední dvorana osvětlená polygonálním věžovitým světlíkem s mansardami, v interiéru je bývalá kaple sv. Jana Nepomuckého. Do dnešní podoby byl zámek upraven v letech 1919-20. Po svém dokončení byl zámek bohatě zařízen – majitelé sem přivezli obrazy z pražského Černínského paláce na Hradčanech, něco přidali i z rodinných zásob. Současnost Vinořského zámku. V posledních letech obývala zámek Česká armáda. Pro veřejnost je Vinořský zámek uzavřený.

Město Žirovnice se rozkládá na pomezí Českomoravské vrchoviny v okrese Pelhřimov v kraji Vysočina. Městečko ležící na stejnojmenné říčce má necelé tři tisíce obyvatel. První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1345 a její historie je spjata se zámkem, který dnes stojí na místě původního gotického hradu, který byl založen ve druhé polovině 14.století. Podobu hradu a historii městečka ovlivnil kutnohorský rod Venclíků z Vrchovišť, který velmi zbohatl při dolování stříbra v Kutné Hoře. Venclíkové nechali v 15.století celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli. V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město bylo zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek. Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří obnovili zámek i řadu venkovských kostelů a kaplí. Základní obživou obyvatel panství bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby. V 17. století se ve městě úspěšně rozvíjelo obuvnictví a soukenictví. V 19. století proslulo městečko perleťářstvím, zejména výrobou knoflíků. Výrobu perleťových knoflíků zavedl Josef Žampach a na tuto tradici navazuje i dnešní průmyslová výroba. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město. V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Nejvýznamnější památkou Žirovnice je tedy místní goticko-renesanční zámek, který se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem. Byl založen ve trojúhelníkovém půdorysu s okrouhlou věží na jižní straně a s kaplí. Ve druhé polovině 14. století byl rozšířen a opevněn. V 16. a 17. století dostal hrad po renesančních přestavbách již zámecký ráz. Ve 20.století vyhořel a po rekonstrukci je dnes v jeho prostorách umístěno také městské muzeum s expozicí věnovanou perleťářství. Nad náměstím stojí neogotický kostel svatého Filipa a Jakuba z 19. století. Cennou památkou je také chráněný mariánský sloup z roku 1777.

Těsně pod druhé světové válce vzniká na okraji Kladna sídliště pro rodiny hutníků a horníků. Dnes této části Kladna dominuje šest z dálky viditelných věžových domů postavených v letech 1953-1957. Mají 13 pater, tvoří je železobetonový skelet s keramickým obkladem. Autoři jsou Havlíček, Filsak a Bubeníček. Pod domy jsou dva suterény s bývalými atomovými kryty, spalovnou odpadků, záložním agregátem, prádelny a žehlírny. Vstupy tvoří reprezentativní hala a dále pak výše 77 bytů s unikátním vytápěním sprotop (vytápění ve stropech a stěnách).

V obci Chotoviny na Táborsku stojí nádherný pohádkový klasicistní zámek, jako stvořený pro pořádání romantických svatebních obřadů, kulturních nebo rodinných akcí s možností ubytování v zámeckých prostorách. Zámek obklopuje francouzská zahrada, která přechází v chráněný anglický park. Objekt bohužel není běžně přístupný veřejnosti.   Historie zámku      Zámek v Chotovinách stojí na místě vlkančické tvrze doložené již ve 13. století. Tvrz spolu s panstvím ve své historii často střídala majitele. Roku 1706 koupila zdejší panství Anna Marie Nosticová. Po ní zdědil sídlo Jan Karel Soyer, který se však zadlužil, a proto se roku 1760 Chotoviny stávají majetkem jezuitů. Od nich panství získal v roce 1768 Kašpar hrabě Migazzi a na místě tvrze vybudoval v letech 1770 - 1780 klasicistní zámek. Po jeho smrti panství zdědil jeho bratr, kardinál Bartoloměj Migazzi. Roku 1806 koupil panství pražský měšťan Jan Nádherný, později povýšený do šlechtického stavu. Baron Nádherný provedl novorenesanční úpravu zámku a kolem něj založil vzácný anglický park. Pro svou dendrologickou hodnotu je chráněn jako památka I. kategorie. Podoba zámku Dnešní podoba zámku je z roku 1873. Při vojenských manévrech v letech 1903 a 1913 pobýval na zámku následník trůnu Ferdinand d´Este. Rod Nádherných vlastnil panství do roku 1945. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a byla v něm umístněna škola. Po roce 1997 jej v restituci opět získal rod Nádherných. Škola budovu opustila a poté zde proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu. Po návštěvě zámku můžete zavítat také na zříceninu hradu Borotín, zříceninu Kozí hrádek, rozhlédnout se z rozhledny Hýlačka u Tábora a navštívit samotný Tábor. Bohatý výběr z ubytování najdete v Táboře.