Římskokatolický poutní kostel Panny Marie stojící na vrchu Chlumek je výraznou dominantou obce Luže. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů je jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve východních Čechách. Byl vystavěný na čedičovém návrší „Chlumek“ nad obcí Luže v letech 1690-1695. Poutní místo založila hraběnka Marie Maxmiliána Eva Terezie Hieserlová, která od svého umírajícího bratra Františka Eusebia získala milostný obraz Panny Marie Pomocné, tzv. Pasovské, který uložila v kapli hradu Košumberk. Obraz ovšem budil značný zájem prostého lidu a tak nechala hraběnka na nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 1667–1669 poutní kapli s ambitem. O nové poutní místo se starali jezuité z královéhradecké koleje, kteří si postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Brzy přicházeli poutníci v tak hojném počtu, že se hraběnka rozhodla vystavět rozlehlejší poutní areál. Nový chrám byl navržen italským architektem Bernardem Minelli z Hořic. Po smrti fundátorky, hraběnky Marie Maxmiliány, se výstavby ujal Pavel Ignác Bayer, který původní plány pozměnil. Výstavby se jako polír účastnil i později známý architekt G. B. Alliprandi. Na vnitřní výzdobě se podíleli řezbář J.F.Pacák a malíř J.J.Heintsche. Kostel je jednolodní stavba s bočními kaplemi a emporami, s bazilikálním osvětlením lodi, užším presbytářem a dvouvěžovým průčelím. Prostor presbytáře vyplňuje pozoruhodná zděná Mariánská kaple, která je zaklenutá kupolí s lucernou. Zde se uchovává uctívaný milostný obraz Panny Marie Pomocné. O tomto obrazu uváděla sama zakladatelka, že jde o kopii originálu L. Cranacha z Innsbrucku, kterou údajně namaloval týž malíř, který pořídil i kopii uctívaného obrazu v Pasově. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb a o poutích. Prohlídku kostela je také možno domluvit předem se správcem Lužské farnosti.

Původně se obec jmenovala Dawlice, pravděpodobně po prvém slovanském usedlíkovi, který se jmenoval Davel. To, že se jedná o velmi prastarou obec, dokazují různé nálezy. Své jméno si obec udržovala až do třicetileté války. Kým a proč bylo změněno, se neví. Třeba takový kopec Ládví se původně jmenoval Hledví. K tomuto názvu se vážou hned dva výklady. Za prvé jméno kopce může být odvozeno od pozorovati (hleděti či strážiti), neboť stejně jako dnes, byl i dříve velkolepou rozhlednou zvlášť na kraje severní. Za druhé své jméno může mít od bohyně Lady, které naši pohanští předkové na vrchu Ládví obětovali své dary. První zmínka o Ďáblicích je v listinách řádu křížovníků s červenou hvězdou z let 1233 a 1235, v nichž se jednalo o koupi několika vsí, mezi nimiž byly i Ďáblice. Původně je Constancie chtěla darovat ženskému klášteru na Poříčí u sv. Petra. Když však k jeho zřízení nedošlo, věnovala je Betlehemistům (křižovníkům s červenou hvězdou). Vše se značně vleklo, a tak až o téměř dvacet let později, v roce 1253 potvrdil král Václav I. křižovníkům všechna práva. Zmíněná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zároveň vzal řád křížovníků do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy. Velmi se dotkla obce třicetiletá válka. Ves byl řádu křížovníků zabavena a vše tedy ves, tvrz a statek koupil Jan, nestarší Petrášek z Vokounštejna, který ale na základě rozsudku Ferdinanda III. musel vše vrátit a patrně odešel do vyhnanství. Část Ďáblic byla připojena k Praze již roku 1960, samotná obec pak od roku 1968. Dnes je MČ Praha – Ďáblice součástí správního obvodu Praha 8.

Na západním okraji města stojí zbarokizovaný kostel Všech Svatých. Původně gotický pochází ze 14. století, barokně upravený v roce 1853. Jednolodní stavba má obdélný presbytář. Ten je sklenut křížovou žebrovou klenbou, kromě toho se v něm nachází gotická sedile a sanktuář. Loď je plochostropá.

Sloup Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí u chrámu sv. Mikuláše je dílem sochaře Jana Oldřicha Mayera, kameníka Františka Wolfganga Herstorfera a Giovanniho Battisty Alliprandiho, který vypracoval návrh. Sloup byl zhotoven jako projev díku za vymizení morové epidemie z Prahy v roce 1713. Pískovcový sokl je vysoký přes 20 metrů a je kombinován s černým a červeným mramorem. Uprostřed je postava Panny Marie a okolo ní jsou postavy českých patronů. Sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Jan Nepomucký a sv. Prokop. Na vrcholu sloupu je Boží oko a pod ním, v podobě holubice, symbol Nejsvětější trojice. Otec, Syn a Duch svatý. Ozdobné vázy a puti pochází z dílny Ignáce Františka Platzera. Spolu s fontánami byly zhotoveny později.