Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
    Rozhledna na vrchu Kohout (589 m), jenž stojí 5 km od Benešova nad Ploučnicí má zajímavou historii i vzhled. Když ji navštívíme, tak první co nás napadne je, proč rozhledna byla postavena na místě, ze kterého není téměř nic, kvůli vzrostlým stromům, vidět. Inu je to proto, že rozhledna zde stojí již více než století a v době kdy se stavěla, byl vrchol Kohoutu nezalesněný a poskytoval pěkný, kruhový výhled. Proto jej jako místo pro stavbu rozhledny vybralo vedení Německého turistického svazu se sídlem v Děčíně. Důvod pro stavbu rozhledny, podobně jako u mnoha dalších věží, byla skutečnost, že se blížily oslavy šedesátiletého jubilea panování císaře Františka Josefa I. Stavbou rozhledny, chtěl tak spolek oslavit toto výročí a stavbu také po císaři pojmenoval. Autorem projektu byl stavitel Anton Möller, který měl již zkušenosti se stavbou rozhledny Hrádek ve Varnsdorfu.  Jeho projekt zahrnoval 16 m vysokou kamennou stavbu s okny a přilehlou restaurací. Plány směle, financovaní chatrné. Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat stav na počátku roku 1908. Výročí, v srpnu 1908, se neúprosně blížilo. Aby se zabránilo blamáži, dostala se na pořad dne improvizace. Stavební komise se spojila s Pražskou strojírenskou akciovou společností a požádala ji o zhotovení kovové konstrukce. Tato konstrukce byla namontována na nedostavěnou kamennou podstavu. Vznikl tak hybrid kamenné a kovové konstrukce, moc se nelíbil, ale co bylo hlavní, stihl se termín oslav. Nová rozhledna byla otevřena 15. srpna 1908 a všichni se domnívali, že toto provizorium je jen dočasné a že rozhledna bude dokončena podle původních plánů. Ovšem k dostavbě již nikdy nedošlo a podoba věže zůstala do dnešních dnů. Jedinou změnou, ke které na vrcholu došlo, byla stavba dřevěné chaty u rozhledny. Věž má tedy vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů a při výstupu na něj lze napočítat celkem 71 schodů. Ještě nedávno byl stav rozhledny velmi špatný, kovové části byly napadené korozí, výstup byl riskantní a výhled takřka nemožný. Současnost je ovšem mnohem růžovější. Rozhledna je po rekonstrukci a nabízí opět pěkné výhledy. Bohužel díky vzniku soukromých pozemků musela být zrušena turistická značená cesta z Bukové hory do Benešova nad Ploučnicí, ze které rovněž vedla značená odbočka k této stavbě.
Doporučujeme
Štola č. 1
Štola č. 1 byla ražena v rámci rozsáhlých průzkumných prací bývalými Jáchymovskými doly v letech 1952 – 1953. Od roku 2005 je ve správou pověřil Krajského muzea Sokolov, kterému se v roce 2008 podařilo realizovat první část projektu rehabilitace areálu – zpřístupnění štoly, v druhé etapě by mělo dojít k vybudování náznakové expozice připomínající utrpení politických vězňů v pracovních táborech  v 50. letech 20. století. Ve štole jsou k vidění různé typy důlní výztuže, která slouží pro zabezpečení pracoviště v nezpevněné hornině nebo v kritických místech , dále je zde nainstalována kolejová důlní dráha o rozchodu 600 mm, s ukázkami důlní dopravy (důlní elektrický vrátek, výklopný vůz pro převoz vytěženého materiálu, osobní vůz pro přepravu pracovníků zvaný „Pullman“ pro 12 horníků a klanicový vůz pro přepravu delších předmětů).  Historické objekty zabezpečení štoly proti útěku politických vězňů jsou reprezentovány dvojicí ocelových uzavíracích mříží – katrů – v úvodní části štoly. Za katrem z kolejnic je pohled do opuštěné štoly, v pozadí původní výdřeva z 50. let. Stálá expozice Areál štoly č. 1, důlní technika památky na tzv. "Jáchymovské peklo" muklovské schody důlní kolejová doprava na rozchodu 600 mm.
Informační centrum je situováno v horní části Bechyňova náměstí (nad autobusovým nádražím). Nalézá se v "Kurfürstově domě", který je též sídlem Městského muzea a Městské knihovny Přibyslav. Jeho činnost je zaměřena na podávání komplexních informací  o našem městě a jeho okolí. Nabízí široký sortiment služeb pro uspokojení potřeb klienta (veřejný internet, vyhledávání informací z jízdních řádů, kulturní program města, propagace kulturních akcí, atd…) . Otevírací doba: Po:    13.00-16.00 Út:     8.00-12.00 13.00-16.00 St:     8.00-12.00 13.00-16.00 Čt:     8.00-12.00 13.00-16.00 Pá:     8.00-12.00 13.00-16.00 So:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen Ne:     9.00-11.00 13.00-16.00 červen až srpen
Židovský hřbitov se nachází v okrajové části obce, severovýchodně od jejího centra, na levém břehu potoka, nedaleko dochované synagogy. Hřbitov má dvě části, stará byla založena před rokem 1676 a pohřbívalo se zde do roku 1866. Na ploše 1.025 m2 se nachází okolo 60 náhrobků, nestarší z nich by měl být z roku 1692. Novější část byla založena v roce 1866 a užívána až do druhé světové války. Po této době zde proběhl jen jeden pohřeb a to v roce 1976. Nová část má plochu 2.345 m2 a nachází se zde přibližně 300 náhrobků. Obě spojené části ohrazuje kamenná zeď v dobrém stavu, hřbitov je uzamčen a otevřen po telefonické domluvě.