Lázek u Lanškrouna je nejvyšším bodem Zábřežské vrchoviny v západních Jeseníkách. První vyhlídkou stavbou na Lázku byla jednoduchá trámová patnáctimetrová věž, kterou zde postavili čeští vlastenci z Národní jednoty Olomouc roku 1912. Ale vzhledem k tomu, že Lázek ležel v národnostně komplikované oblasti tak se rozhledna stala cílem sabotáží sudetských Němců a vydržela jen šest let. Za první republiky byla pozice Klubu českých turistů již pevnější a tak byla rozhledna vystavěna na vrchu Lázku roku 1933 znovu. Byla opět dřevěná, opláštěná šindelovými taškami a vysoká dvacet metrů. Její součástí se stala i zděná chata, zvaná po hlavním iniciátorovi stavby Reichlova. Dřevěná rozhledna stojí dodnes. Je v soukromém majetku a je velmi pěkně udržována. Na její vyhlídkovou plošinu vede 87 schodů. Výhled sice už není to co býval, protože stromy za těch několik desítek let její existence povyrostly, ale stále se je na co dívat.

Hrob fotbalisty, skalního hráče pražské Slavie, se nachází na vyšehradském hřbitově.

Byla to ves lidí Strašnových. Starobylé jméno Strašen mělo údajně odstrašovat zlé síly a ochraňovat jeho nositele. První zmínka sahá až do roku 1185, kdy zdejší pozemky patřily vyšehradské kapitule. Ve 14. století tu byly tři dvory a dvě tvrze. V roce 1516 se ocitly Strašnice v držení Nového Města. Roku 1547 je zabavil Feridnand I. a o dva roky později přenechal Starému Městu. V 16. století jsou tu doloženy hojné vinice a chmelnice. V roce 1849 se staly Strašnice samostatnou obcí. Původní jádro se nacházelo mezi dnešní stanicí metra Strašnická a tramvajovou smyčkou Radošovická a původní zástavby se tu zachovalo jen velmi málo. Při parcelaci zdejších pozemků vznikly v roce 1791 Nové Strašnice, původní ves dostala název Staré Strašnice. V roce 1922 byly Staré Strašnice připojeny k Praze. Po jejím připojení se tu začal rozvíjet čilý stavební ruch a někdejší zemědělská obec se začala měnit v atraktivní rezidenční čtvrť. Vznikaly četné soubory rodinných domů, například Masarykova kolonie (Bylanská ulice), Skalka, Třebešín a také družstevní kolonie Zborov. Dále pak probíhala výstavba činžovních domů. V letech 1946-1949 byla postavena Solidarita (600 řadových rodinných domů s 1260 byty). V dalších letech 1958-1960 sídliště Rybníčky a v letech 1967-1977 sídliště Skalka. Na počátku 21. století vznikl poblíž strašnické vozovny nový moderní obytný a administrativní komplex na Vinici.

Kaple Panny Marie ve Slavíčkově ulici je pseudorománská stavba s půlkruhovou apsidou, vystavěná roku 1910 podle projektu R. Němce. Hlavní oltář pochází od Čeňka Vosmíka.