První dochované zmínky o tomto území pocházejí z roku 1197. Z doby, kdy zde byla osada Zadní Ovenec. Původní výraz Oveneč byl odvozen od jména majitele vsi Ovence. Archeologické nálezy však potvrdily pravěké osídlení. V letech 1679 – 1685 si zde Václav Vojtěch ze Šternberka nechal postavit zámeček, který podle řecké mytologie nazval Troja. V 18. století se tento název ujal natolik, že ho převzala celá lokalita. Troja je dnes vedle zmíněného zámečku známá zoologickou zahradou, která zde byla založena v roce 1931. Od roku 1969 je zde také botanická zahrada rozkládající se na ploše 130 ha. K Praze byla Troja připojena v roce v roce 1922. Troja je dnes poklidnou, převážně vilovou čtvrtí, která přitahuje návštěvníky nejen zmíněnými zahradami a zámečkem, ale krásnou přírodou. Je zde také plavební kanál pro kanoe.

Pohled z Podhoří (Bohnice).

Přírodní památka Hřídelecká hůra se nachází na východním okraji obce Hřídelec. Nevede sem značená cesta, je potřeba se z centra obce vydat směrem k menšímu zalesněnému vršku, a pak posléze vyjetou cestou kolem jednoho z domků přímo k jeho úpatí, kde se přírodní památka nachází. Přírodní památku tvoří jedna z nejmladších sopek v regionu se vzácnými nerosty. Vulkanický pahorek v Novopacké vrchovině je pozůstatkem třetihorní sopečné činnosti v českém masívu a představuje denudací (odnosem) okolních usazených hornin odkrytou výplň sopečného komína. Přes dílčí nerušení lomovou jámou má přirozený tvar, který připomíná původní sopečný kužel – vytváří ho obal čedičové žíly, tzv. aglomerátní láva. Historickou těžbou kamene a samovolným uvolněním mekčích výplní vznikly komory. V čedičové lávě, která při výlevu prorazila nadloží slínovce a v tzv. komínové brakcii vznikly četné dutiny, v nichž došlo ke krystalizaci množství významných minerálů, např. amfibol, dolomit, kalcit, olivín, pyrit, siderit, aragonit a další. Nerosty byly nacházeny hlavně při těžbě čediče v lomu činném ještě na počátku 20. století. Zajímavostí jsou pravidelné šestiboké útvary, odkryté v umělých skalních dutinách – tzv. čedičové varhany (horizontální polohy). Ke zdejší teplomilné vegetaci patří například zběhovec lesní, tařinka kališní, pamětník rolní, mochna jarní, rozchodník ostrý a další. V dutinách a na římsách skal hnízdí poštolka obecná, ve skalním podzemí zimuje netopýr černý.

Na menším vrcholu vedle vrchu Kozinec u obce Vidochov, stojí 55 m vysoká železná příhradová konstrukce telefonního operátora. Telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou byla sice postavena již v roce 2004, ale dlouho se nemohl najít nikdo kdo by vyhlídku provozoval. Podařilo se to až se sdružením přátel rozhleden v roce 2009. Od té doby je vyhlídková plošina ve výšce 33 m přístupná návštěvníkům. Je odsud rozhled na Krkonoše, Český ráj, Ještěd, Zvičinu a další. Přístup je umožněn od konce května do konce září a to každé sobotní odpoledne. Menší parkování je u závory při odbočující polní cestě z hlavní silnice. Odsud je to na rozhlednu zhruba 1,5 km.