O významu židovské komunity v Kolíně svědčí zejména skutečnost, že židovské hřbitovy tu najdeme hned dva. Starý a Nový. Starý hřbitov, ležící v samém centru města v Kmochově ulici, byl založen pravděpodobně roku 1418 a po dvou rozšíření v 17. a 19. století nabyl úctyhodné velikosti 11 276 m2. Pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový hřbitov na Zálabí. Hřbitovní zeď obíhá kolem nepravidelného pozemku na který se vchází z východní strany pseudobarokní bránou. Je zde více než 2 500 náhrobků z 15. - 19. století, nejstarší zachované náhrobky pocházejí z roku 1492. Vedle pražského Starého židovského hřbitova jde o nejvýznamnější hřbitov v Čechách a dokumentuje vývoj židovských náhrobků během staletí. Nalezneme zde tak mladší pískovcové náhrobky ze 16. století bez ozdob. Mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století zhotovované z pískovce a červeného mramoru. Mladší náhrobky z 18. a 19. století se opět stylizují do jednoduššího  typu výzdoby, kterou kromě stylizované niky často tvoří štítky s obloukovitě vybranými okraji. Nejznámějším náhrobkem je místo posledního odpočinku Becalea, syna pražského rabbiho Löwa.

Současný secesní vzhled kostela sv. Petra a Pavla ve Skleném pochází z let 1912-1913. Tehdy byl původní gotický kostel z první poloviny 14. století secesně upraven. Z původního kostela byl zachován presbytář (dnes boční kaple) a věž. Před kostelem se kdysi stávala barokní přízemní fara, zbourána za socialistické éry.

Hrad Mírov, okres Šumperk

Další z krušnohorských rozhleden stojí na Tisovském vrchu (977 m) u Nejdku. Místní lidé vrch nazývají také Pajndl, podle někdejšího německého názvu Peindlberg. Jedna z našich nejkrásnějšch Podle mnohých je zdejší rozhledna, vůbec nejkrásnější vyhlídkovou stavbou na našem území. O její výstavbu se zasloužil v letech 1895 – 1897 Krušnohorský spolek z Nejdeku. Spolek byl inspirován úspěchy vyhlídkových staveb na Klínovci a Plešivci. Její stavba byla svěřena staviteli Schöberlemu. Ten pro její stavbu využil desetimetrového žulového skaliska na vrcholu Tisovské hory. Stejného materiálu, tedy žuly, využil i při samotné stavbě. Nutno podotknout, že na materiálu nešetřil a od začátku bylo jeho snahou postavit věž, která by každého oslnila svou mohutností, byla by pevná a odolná. Zdi proto měly tloušťku 130 cm. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkový ochoz obehnaný litinovým zábradlím činí 18 metrů. Na nekrytý ochoz vede 114 schodů, v jeho středu je 3 m vysoký dřevěný přístřešek s třímetrovým bleskosvodem. Věž, jejíž stavba stála 4000 zlatých, byla slavnostně otevřena 1. Září 1897. Velký zájem turistů vyústil do realizace projektu chaty v roce 1908. Během druhé světové války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. Na začátku 80.let byla rozhledna v havarijním stavu. Po dlouholetém úsilí několika nadšenců se podařilo přesvědčit městský národní výbor v Nejdeku, aby v letech 1986-87 provedl rekonstrukci objektu. Rozhledna na Tisovském vrchu byla v roce 1995 prohlášena za Národní Kulturní Památku. V roce 1997 byla věž opět opravena a oslavila 100. narozeniny. O rok později došlo k obnově malé turistické chaty u věže. Rozhledna je volně přístupná a nabízí rozsáhlý kruhový výhled.   Výhled sever: Zaječí hora, Blatenský vrch, Fichtelberg východ: Klínovec, Plešivec, Doupovské hory jih: Nejdek, Karlovarské rozhledny, Slavkovský les s Krásenským vrchem západ: Zelená hora Popis cesty   Autem - K rozhledně se nejlépe přiblížíte, když se vydáte z Nových Hamrů, vesnice mezi nejdkem a Horní Blatnouo úzké asfaltce směrem k vlakové zastávce Nejdek-Tisová. U přejezdu, 200 metrů před zastávkou necháte auto a nejprve po modré a následně po zelené značce se vydáte na 1,5 kilometru dlouhý výlet k rozhledně.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Nejdek-Tisová. Vydáte se po kolejích ke zmiňovanému přejezdu směrem na Nové Hamry a odtud je popis stejný jako v případě auta. Délka trasy je necelé 2 kilometry.