Tip na výlet

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 m jihozápadně od obce, při oboře na severním okraji lesa. Založen byl snad v 18. století. Za druhé světové války a i později byl zdevastován. Dnes se zde nachází přibližně 20 náhrobků, nejstarší pochází z roku 1833.

Tajemný hrad Ralsko leží pár kilometrů severovýchodním směrem od Mimoně. Jeho návštěva nám nepřinese jen ponoření do jeho historie obestřené mnoha tajemstvími a nejasnostmi, ale za výstup do příkrého kopce budeme odměněni přenádherným kruhovým výhledem na České středohoří, Lužické hory, Ještěd, Jizerské hory a Český ráj.    Historie hradu První nejasnosti jsou spojeny již se samými počátky hradu. Tedy kdy a kým bylo Ralsko vlastně založeno.  Na první otázku nám daly odpověď archeologické výzkumy, které datují vznik hradu do 13. století. Odpověď na druhý otazník související s počátky Ralska již tak jednoznačná není. Nicméně politická situace a rozložení sil v této části země ukazuje s největší pravděpodobností na Markvartice. Ralsko tedy patřilo do soustavy hradů, které kontrolovaly rozlehlé vartemberské panství a zabezpečovaly důležitou stezku ze Žitavy do Čech, a Mimoň byla sídlo celní stanice. Ralsko se stalo důležitým opěrným bodem mocenské politiky rodu, který byl pomyslným jazýčkem na vahách na exponovaném rozmezí mezi Lužickými městy a husity. Po ukončení husitských bouří  v pol. 15. století, spojeným s rozpadem vartemberského panství a stěhováním nových majitelů na pohodlnější zámky, začalo Ralsko ztrácet svůj význam, který byl do té doby značný. Opuštěn, využíván čas od času pouze loupeživými rytíři, rychle chátral a r. 1505 se uvádí jako pustý. Zkázu dovršili neúnavní hledači pokladů. Podoba hradu Ralsko bylo šlechtickým hradem se dvěma obytnými věžemi a plnilo funkci vojenského opěrného bodu. Tyto dvě věže jsou také nejstarší dochovanou částí. K nim byly posléze hradbami přihrazeny dva dvorky s dalšími stavbami. Nejzajímavější část opevnění představuje masivní 5,6 m silná štítová zeď v čele hradu postavená pravděpodobně v průběhu 15. stol. Její smysl je však u objektu postaveného na osamělém vrcholu, kde nehrozilo žádné nebezpečí ostřelování ze sousedních výšin, těžko pochopitelný. Hrad byl v době nedávno minulé, velmi dlouho nepřístupný. Nacházel se totiž ve vojenském prostoru Ralsko a v krajině, kde se těžil uran. Dnes jsou v hradním areálu k vidění zbytky věží, hradby, zbytky dalších stavení, silná štítová zeď, nádrž na vodu, prevét a zbytky brány. Tipy na výlet U Mimoně najdete přírodní památku Vranovské skály, Skalní brána nebo Havraní skála. Vydat se můžete i na technickou památku průrva Ploučnice. Nedaleko najdete také zříceninu hradu Stohánek. V obci Osečná najdete Lázně Kundratice nebo přírodní památku Čertova zeď. Navštívit můžete i zámek Zákupy. Ubytovat se můžete například ve Stráži pod Ralskem.

Rašínovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi Vyšehradským tunelem a Jiráskovým mostem. Původně v této lokalitě vedla po upraveném břehu Vltavy komunikace staropražského Podskalí, kterou postupně nahradilo dnešní nábřeží. Jeho severní část nabyla charakteru nábřeží již v sedmdesátých letech 19. století. Jižní část, mezi dnešním Palackého náměstím a Vyšehradským tunelem, až na počátku 20. století. Celé nábřeží bylo za dobu své existence děleno na různé úseky, z nich každý nesl jiné jméno. Vyskytla se zde tedy řada jmen. Palackého nábřeží 1876 – 1940, Vyšehradské nábřeží 1905 – 1919, Podskalské nábřeží 1919 – 1924, Rašínovo nábřeží 1924 – 1941, Vltavské nábřeží 1940 – 1942, nábřeží Karla Lažnovského 1941 – 1945, Reinhard Heydrich Ufer 1942 – 1945 (tento název, po jednom z největších zločinců německé okupace byl používán pouze v němčině), nábřeží Bedřicha Engelse 1951 – 1990. K opětovnému přejmenování, tentokrát celého úseku, na Rašínovo nábřeží došlo v roce v roce 1990. Délka nábřeží je cca 950 m. Nábřeží je určeno pro automobilovou a tramvajovou dopravu a pro pěší. Na přilehlém Vltavském břehu vyplouvají parníky a lodě  Pražské paroplavební společnosti na okružní plavby Prahou. Rašínovo nábřeží spolu s jeho zástavbou vytváří jedinečný vzhled této části Prahy.

Délka toku: cca 2,1 km.Povodí: cca 6,5 km2.Lysolajský potok pramení v dolní části rokle Housle. Odtud též jeho druhý název Housle. Protéká Lysolajským údolím a v Podbabě se vlévá zleva do Vltavy.Protéká katastry Lysolaje a Dejvice.