Raně barokní zámek Chotěboř s prvky italské architektury stojí ve stejnojmenném městě, 14 km od Havlíčkova Brodu. Historie zámku Na místě dnešního zámku stávala původně tvrz, která byla pravděpodobně zničena požárem z roku 1692. Nový majitel Vilém Leopold Kinský se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo. Stavba proběhla převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím. Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra v neorenesančním stylu a vytvořen rozsáhlý anglický park se vzácnými dřevinami. Zámek byl pak rekonstruován po požáru roku 1927. Dobřenští nechali také vybudovat rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámeckého sídla. Poslední majitelé, Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová, odešli v roce 1948 do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 byl účelově využíván, takže se nám dodnes mnoho nedochovalo z původního mobiliáře. Od roku 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v roce 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V rekonstrukci pak pokračovali i Dobřenští, kterým byl zámek po roce 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se sídlo opět stalo kulturním centrem města. Zámecké expozice Na zámku je umístněna historicko-vlastivědná expozice Chotěboř náš domov, která podává výklad o historickém vývoji města do roku 1945, dále expozice Osobnosti Chotěboře návštěvníky seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi města a expozice Okresní hejtmanství Chotěboř prezentuje region bývalého Okresního hejtmanství se zaměřením k historii jednotlivých obcí. K sídlu náleží také zámecká kaple Nejsvětější Trojice, která se zachovala v původním stavu s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století a překrásný anglický park v chráněné krajinné oblasti v povodí řeky Doubravy, kde je možné relaxovat po přehlídce muzea. Tipy na výlet Nedaleko Chotěboře najdete geomorfologický útvar Čertův stolek. Pokud se vydáte do Havlíčkova Brodu, je zde k vidění Štáflova chalupa, bývalý klášter, městské opevnění, galerie výtvarného umění, kostel Nanebevzetí Panny Marie, stará radnice nebo nová radnice. Dalším cílem výletu se může kupříkladu stát kostel sv. Anny v Pohledu, památním K. H. Borovského v jeho rodném domě v Havlíčkově Borové.  Ubytování najdete v Havlíčkově Brodě.

Židovský hřbitov se nachází na západním okraji města, ve svahu za zahrádkářskou kolonií, kousek od železniční stanice Libochovice-město. Byl založen v roce 1583 a roku 1846 rozšířen do dnešní velikosti. Na ploše 3.190 m2 se nachází přibližně 550 náhrobních kamenů od renesanční přes barokní až po novodobé. V roce 2002 byla zahájena jeho rekonstrukce. V současné době je již opraven, ale uzamčen. V obci na západním břehu Židovského rybníka je zčásti dochovaná původně mikve, dnes zasypaná nádrž s několika schůdky. V jejím sousedství pak stojí dům, který byl místem, kde zasedával soud. Dokládá to dochovaný kámen ve zdi s hebrejským nápisem. Barokní synagoga postavaná v roce 1761 byla roku 1985 zbořena.

Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1364, ale patrně vznikl již dříve. Jeho majitelem v té době byl chebský měšťan Jan Rabe z Mechelsgrünu. V rukou měšťanů zůstal až do 16. století. V roce 1792 vyhořel a následně se stal zříceninou. Funkci sídla převzal zámek postavený v jeho těsné blízkosti. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na místě předhradí vyrostl později dnešní zámek. To bylo spojeno s vlastním hradem pomocí mostu. Vlastní hrad pak zaujal skalnatý hřbet mezi dvěma rybníky. V první fázi byl v jižní části hradu obehnaném obvodovou hradbou dvojtraktový palác, zpevněný dvěma polookrouhlými věžicemi. Zřejmě obsahoval i kapli. Později pak vznikl nad vstupem další čelní palác, jehož podoba je výsledkem gotické přestavby a dalších úprav. V přízemí tohoto paláce se dnes nachází renesanční dvojlodní síň. Zadní palác pak byl ještě v renesanci zvyšován. Areál dodnes dochované mohutné zříceniny je přístupný. Cesta však kvůli okolo rozkládajícímu se rybníku vede jen přes oplocený prostor vedle zámku. Zámek je v současné době na prodej, prostor kudy vede cesta k hradní zřícenině je zatím volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází také hrad Vildštejn, hrad Ostroh nebo hrad Hazlov. Za výlet stojí i přírodní památka Goethova skalka nebo Goethův kámen. Výběr ubytování budete jistě mít ve Františkových Lázních.

Barokní kunínský zámek stojí uprostřed zámeckého parku v těsné blízkosti kostela Povýšení Svatého Kříže na severním okraji obce Kunín na levém břehu říčky Jičínky. Kunín je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska.       Historie zámku       Zámek byl postaven v letech 1726-1734 pro Friedricha Augusta hraběte Harracha a jeho manželku Marii Eleonoru, rozenou princeznu z Liechtensteinu, slavným vídeňským stavitelem J. L. Hildebrandtem. Z mála objektů, které byly na Moravě realizovány podle Hildebrandtových plánů, je zámek v Kuníně nepochybně nejvýznamnějším dílem. Zámek je přestavba původně starší a méně významné renesanční jednopatrové budovy. Hildebrandt vypracoval i nákresy vnitřního zařízení zámku a v roce 1733 byl v zámecké kapli instalován oltář, zhotovený vídeňskými umělci sochařem Josefem Krackerem a malířem Johannem Georgem Schmidtem opět podle vlastního Hildebrandtova návrhu. Zámek v Kuníně nebyl pojat jako velkolepé rodové sídlo, ale spíš jako malé panské venkovské místo odpočinku. Tomuto zaměření také odpovídá umělecky hodnotné a vývojově neobyčejně závažné průčelí zámku, plné jemné elegance, které je v podstatě zjednodušená varianta projektantova návrhu zahradního průčelí letního zámku Mirabell v Salcburku, určeného pro zadavatelova strýce Františka Antonína hraběte Harracha, knížete arcibiskupa salcburského. Největšího rozmachu se zámek dočkal za Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg Zeilu, rozené Harrach-Hohenems, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů v celé střední Evropě. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa, historik a politik František Palacký, studoval zde také Johann Gregor Mendel. Posledními soukromími majiteli kunínského sídla byli v letech 1895 - 1945 Bauerové. Po roce 1945 jej převzal stát, v 70. letech zde bylo umístněno pracoviště vysoké školy veterinární. Dnes je zámek v rukou obce Kunín a od roku 2003 je přístupný veřejnosti.      Zámecké expozice Expozice představuje historické sbírky v dobových interiérech zdobených klasicistními malbami, učebny zámecké školy, hostinské pokoje, pokoj dcer majitele zámku, kostelní chodbu, čajovnu, Žlutý pokoj, velký sál s knihovnou a obrazovou galerií, obrazárnu s kolekcí 60 portrétů rodu Hohenemsů. Na zámku se konají také pravidelné výstavy. Zdejší historickou zajímavostí je rok 1786 a první vzlet balónu na našem území uskutečněný hrabětem Truchses-Zeil-Waldburg v zámeckém parku. Dispozice zámku Zámek je dvoupatrová souměrná obdélníková budova o 11 okenních osách. Portály jsou kamenné, střecha mansardová. Je to jeden z mála zámků, kde se dochovalo v úplnosti vnitřní uspořádání včetně kleneb přízemí a prvního patra. Jistě zaujme i netradiční konec prohlídky spočívající v návštěvě půdy s unikátními komínovými systémy. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Starý Jičín. V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete třeba v Novém Jičíně.