Bechyňské židovské ghetto se nacházelo v prostoru dnešní ulice Široká. Několik domů v této ulici se dochovalo v přestavbách dodnes. Stejně tak se naštěstí dochovala i synagoga. Vystavěna byla po roce 1827 v klasicistní podobě s novorománský průčelím. Svoji zadní stranou přiléhá k bývalé městské hradbě. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Během války v ní bylo skladiště a pak opuštěna až do roku 1973. Tehdy zde bylo instalováno hasičské muzeum. V roce 1995 byla navrácena Židovské obci a po rekonstrukci se zde usídlilo muzeum KČT.

První dochované zmínky jsou z roku 1257, kdy byly Hlubočepy v majetku církve. Název je zřejmě odvozen od „čerpání do hloubky“. Na výšině „Dívčí hrady“ byly při archeologických průzkumech nalezeny pozůstatky pravěkého osídlení. K rozvoji Hlubočep výrazně přispělo vybudování Pražskoduchcovské a Buštěhradské dráhy. Viadukt pro její provoz byl vybudován v roce 1872. Byla zde také vápenka a sklárna. Praze byly Hlubočepy připojeny v roce 1922. I v současnosti zůstává větší část Hlubočeb klidný a tichým místem Prahy.

Torzo hradu Skalka stojí v kraji, který je na zříceniny neobyčejně bohatý. V srdci Českého středohoří, na Litoměřicku, u vsi Vlastislav. Historie hradu V těchto místech stávalo v dávných dobách slovanské hradiště. V první polovině 14. století zde byl vybudován gotický hrad. Písemné prameny hovoří o tom, že prvním majitelem byl Petr ze Skalky. Pozdějšími majiteli hradu byli páni ze Sulevic a Hrzánové z Harasova. V roce 1639 zpustošili hrad Švédové, poté se hrad změnil ve zříceninu. Ferdinand Hrzán začal koncem 17. století budovat v jeho těsné blízkosti barokní zámek a zdi starého hradu byly rozebírány na jeho stavbu a zůstala z něho pouze věž. Když se ke Skalce blížíte, vypadá věž, jako obrovský tovární komín, který patří k zámku. Jako možný stavitel se uvádí Antonio della Porta. Majitelé hradu i zámku se ještě několikrát změnili a v roce 2001 se Skalka stala majetkem obce Vlastislav. Podoba hradu Zřícenina stojí na čedičové skále, která je jen velmi špatně přístupná. Hrad, který se sestával z hradu a předhradí, měl tak přirozenou ochranu. Vnitřní hrad byl od předhradí oddělen ve skále vylámaným příkopem, který je částečně zachován na jižní straně. Palác nebyl příliš velký, jeho délka nepřesahovala 13 metrů. Ze Skalky dnes zbyl pouze okrouhlý bergfrit z bílé opuky a zbytek zdiva bývalé brány. Věži se říkalo také hladomorka a na zdech se našly nápisy, které napsali vězni na počátku 17. století. Věž je asi 19 metrů vysoká a vstupovalo se do ní gotickým portálem ve výšce asi 4 metry nad zemí, zřejmě po dřevěném schodišti. Tipy na výlet Ze skály lze vidět zříceniny Oltářík, Ostrý a Košťálov, které lze také navštívit stejně jako zříceninu hradu Oprano. Ubytovat se můžete v Lovosicích.

 Muzejní expozice v rodišti Jana Žižky z Trocnova. Celým areálem lze projít po značeném okruhu. Začneme u budovy Památníků Jana Žižky z Trocnova, v němž jsou uloženy nálezy z obou trocnovských dvorců. Památník byl sestaven z původního poplužního dvora borovanského kláštera, který byl postaven v letech 1678 - 1679 zřejmě ze zbytků zdiva trocnovských dvorců. Od Památníku vede značená cesta po hrázi rybníků Horního a Dolního k lesu, kde se nacházejí zbytky dvorce Žižkova strýce Mikše a 9 m hluboká studna patřící k dvorci. Odtud se po hrázi Grandlového rybníka přijde po cestě k místu údajného Žižkova narození, kde se nachází balvan s nápisem vztyčený v roce 1908. Dále návštěvník projde kolem monumentálního pomníku husitského hejtmana (díla prof. Josefa Malejovského z let 1958 - 1969) až ke zbytkům Žižkova dvorce. Zde, vpravo od vyznačených základů stála stodola a vlevo, přes cestu směrem k budově sousedního dvora, byly stáje. Vpředu je odkryta část původního nádvoří.  Před dvorcem za cestou, v místě nynější louky, býval rybník. V provozu denně mimo pondělí od 1. 5. Do 30. 9. v době od 9,00 do 17,00 hodin. Průvodce je k dispozici, občerstvení "U Žižkova dvorce". Stálá expozice Novodobé plastiky s husitskou tématikou, fotokopie  a repliky historických dokumentů. Archeologické nálezy, repliky historických zbraní, trojrozměrný model bitvy  u Sudoměře a vozové hradby. V areálu se nacházejí  základy Žižkova a Mikšova dvorce, místo narození Jana Žižky, Mohyla Jana Žižky.