Okolí Uherského Hradiště je na rozhledny velmi bohaté. Jsou tu hned tři. Ta která stojí u Hradčovic na úpatí vrchu Kamenná (304 m.n.m.) je nejmladší. Jedná se o lehkou vyhlídku na trubkovém stožáru, sloužící návštěvníkům od roku 2001. Tehdy ji zde postavila společnost Český mobil. Rozhlednu, podobně elegantně vypadající konstrukce, můžeme vidět i na Mackově hoře u Nového Strašecí či v Pětnici u Záboří na Blatensku. Celková výše věže činí 35 metrů. Ochoz je umístěn ve výšce 18 metrů a dostanete se na něj po 99 točitých schodech. Budete odměněni výhledem na Uherský Brod a hřeben Bílých Karpat. Rozhledna je volně přístupná po celý rok.

  Minaret v Lednici, jedna z perel Lednicko-Valtického areálu, je díky tomu, že byl postaven roku 1802, naší nejstarší rozhlednou vůbec. Naše nejstarší rozhledna Tato unikátní a exotická stavba vznikla v době, když se Alois I. Josef z Liechtensteinu rozhodl rozšířit a zvelebit park u lednického zámku a obohatit ho o řadu romantických staveb. Většinu staveb realizoval jeho dvorní architekt Josef Hardtmuth, a jednou z nich se stal i minaret, který byl stavěn v letech 1797 – 1802. O důvodu proč byl postaven koluje řada dohadů. Říká se, že kníže chtěl původně postavit kostel, ale lednická obec jeho stavbu nepovolila, proto se ze vzdoru rozhodl vystavět symbol islámu – minaret. Vznikla tak monumentální stavba, vysoká 60 metrů na jejíž vyhlídkový ochoz je nutné vystoupat úctyhodných 302 schodů. Vlastní minaret vyrůstá z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené dvanácti arkádami a nad římsou je dvanáct věžiček. V patře je osm místností, bohatě vyzdobenými maurskými malbami. Má tři vyhlídkové plošiny a vrchol věže je ukončen silně pozlaceným půlměsícem. Díky výborné údržbě můžeme jeho krásu obdivovat až do dnešní doby. Údajně se jedná o nejvyšší stavbu svého druhu v neislámské zemi.      

Židovský hřbitov Mirovice založený částečně ve svahu se nachází asi 1,2 km severozápadně od centra obce, při turistické značené cestě z Mirovic do Myslína. Byl založen v roce 1680, rozšířen roku 1731 a pak ještě v polovině 19. století do dnešní plochy cca 4.102 m2. Svému účelu přestal sloužit po druhé světové válce. Je zde dochováno více než 200 náhrobků pocházejících z let 1764-1965. Při vstupu na hřbitov stojí dochovaná márnice. O hřbitov je pečováno, ohradní zeď i márnice jsou opraveny. Střežený hřbitov je volně přístupný.

Dekorativní vila s mnoha detaily, postavená pro židovského právníka Dr. Julia Eisnera byla postavena v roce 1903. Vila nese prvky figurální secese a obsahuje kousky černého uhlí, což mělo symbolizovat bohatství jejího majitele.