Městská policie Praha Slivenec.

Kunětická hora tyčící se 308 m.n.m. je osamocený vrch 5 km severovýchodně od Pardubic. Je charakteristickou dominantu východočeského Polabí a Pardubicka. Ve středověku byl na vrcholu vystavěn stejnojmenný kamenný hrad. Gotická pevnost Husitů I přes svou strategickou polohu v blízkosti obchodních cest nebyl vrchol dlouho osazen. Písemné záznamy sice chybějí, ale podle archeologů byl první hrad založen na přelomu 13. a 14. století jako královský hrad a ve zmatcích na počátku 14. století asi zanikl. Do další historie Kunětické hory promluvila husitská revoluce. V roce 1421 se majetku opatovického kláštera, do kterého v té době Kunětická hora spadala, zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a s použitím zříceniny si zde postavil své sídlo. Typický husitský hrad, který se stal strategickým opěrným bodem Husitů. Vyznačoval se rozsáhlým a dobře opevněným předhradím, které zahrnovalo nádvoří za dnešní šestou branou. Sloužilo k ubytování a zimování polních vojsk. Hluboký příkop odděloval palác na severní straně s vysokou válcovou věží. Bylo to jednoduché a prosté obydlí. Úpadek hradu po třicetileté válce V roce 1464 se Kunětická hora dostala do majetku českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho dědiců, kteří ji v roce 1491 prodali Vilémovi z Pernštejna. Za Viléma z Pernštejna dochází v letech 1491–1548 k největším přestavbám hradu, který se přeměnil ve výstavné pozdněgotické sídlo. Ve čtyřkřídlém hradním paláci vznikly v té době hlavní společenské sály v prvním a druhém patře jižního a západního křídla a reprezentativní místnosti v severním křídle. Kunětická hora zaujímá v té době významné místo v dějinách hradních opevnění výstavbou mohutných zemních valů a kruhových rondelů sloužících k nasazení dělostřelectva. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené pardubické panství včetně Kunětické hory královské komoře. Hrad Kunětická hora měl strategický význam ještě za třicetileté války, kdy byl v roce 1645 dobyt Švédy a vypálen. Tím dějinná úloha Kunětické hory skončila. Hrad chátral a jeho kámen byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Snaha o záchranu hradu proběhla na počátku 20. století, kdy byl částečně rekonstruován. Při prohlídce hradu lze navštívit rytířský sál, hradní kapli sv. Kateřiny, sklepní prostory paláce hradu, archeologickou expozici nebo vystoupit na věž. Legenda o Kunětické hoře Povídá se, že se Kunětická hora jednou do roka otevírá. V jejích útrobách pak prý můžete projít podzemním bludištěm, které kromě bohatě zdobených chodeb tvoří monstrózní sály se zlatavými stropy a stěnami vykládanými drahým kamením. V honosném labyrintu bloudí přízraky podvedených mnichů z nedalekého opatovického kláštera, který byl vypálen husity v roce 1420. Hledají poklad, o který přišli vlastní vinou. Dnes se hrad stává místem s velmi pestrým kulturním životem. Řada pořádaných akcí jej po právu řadí mezi kulturní centra celého Pardubicka. V blízkosti hradu je také pěkné golfové hřiště - Golf resort Kunětická hora. Kudy na Kunětickou horu Autem Od Prahy: Cesta autem od Prahy je nejsnazší po dálnici D11 k prozatímnímu konci v Libišanech. Projedeme touto obcí po silnici 333 a odbočíme doprava na Opatovice nad Labem. Zde se stočíme směrem na Pardubice, ale u sjezdu Hrobice pokračujeme po silnici č. 324 směrem na Staré Hradiště. Na první křižovatce za Hrobicemi odbočíme doleva, kde už nás návěsti dovedou k parkovišti pod Kunětickou horou. Z Moravy: Po silnici č. 35 dojedeme do Holic, kde odbočíme na silnici 36 do Pardubic. V Sezemicích se odkloníme od hlavní silnice doprava a pokračujeme přes Počáply a Kunětice do Rábů, kde po odbočení vpravo brzy dojedeme na parkoviště pod Kunětickou horou. MHD Na Kunětickou horu se nejsnáze dostaneme autobusem, který odjíždí od budovy hlavního vlakového nádraží v Pardubicích, které leží na hlavních tratích Praha-Brno a Praha-Přerov. Jezdí sem také přímé vlaky z Jihlavy či z Liberce. Před nádražní budovou je zastávka autobusu č. 16 pardubické MHD, který vás několikrát denně zaveze přímo pod Kunětickou horu. Kolem Kunětické hory také jezdí některé autobusy z Pardubic do Hradce Králové, které v Pardubicích odjíždějí z autobusového nádraží. To se nachází kousek od nádraží vlakového, za benzínovou pumpou. Tipy na výlet V Pardubicích můžete navštívit zámek, v obci Ráby najdete Muzeum perníku a pohádek. V Jezbořicích najdete kostel sv. Václava. Za návštěvu stojí i zámek Choltice. Ubytovat se můžete v Pardubicích.

Židovský hřbitov se nachází na východním okraji obce, nedaleko značené cesty vedoucí od Černošic. Poměrně rozlehlý židovský hřbitov byl založen někdy po roce 1761. Areál byl po druhé světové válce silně devastován a tak na ploše 5.844 m2 je dnes dochováno jen něco okolo 100 náhrobků či jejich torz. Z márnice a původní brány zbyly jen zbytky. Hřbitov je tak volně přístupný.

Historie hradu Stavebníkem hradu byl pravděpodobně Ondřej z Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan. Tento šlechtic byl věrným stoupencem Přemysla Otakara II. Jeho pozdější vysoké politické postavení vyžadovalo odpovídající a dostatečně reprezentativní sídlo. To dalo podnět ke stavbě hradu (1260-1270) zřejmě na místě starší dřevěné tvrze. V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1289. Počátkem 15. století sídlil na hradě katolický šlechtic Diviš z Říčan. V listopadu roku 1420 hrad obléhala vojska pražanů a táboritů vedená Janem Žižkou. Diviš nakonec kapituloval, ale podmínky kapitulace si sjednal pouze s Pražany, takže byl při odchodu spolu se svou rodinou a posádku zajat tábority a uvězněn. Jedenáct katolických kněží, kterým poskytoval azyl, bylo na příkaz Jana Žižky upáleno v nedaleké selské jizbě. Husité hrad nezničili, ale obsadili svoji posádkou a zůstal v jejich rukou do roku 1485. Hrad poté měnil své majitele a patrně nebyl ani nijak obýván a udržován. Za majitelů Trčků z Lípy v letech 1485-1544 byl již zcela ponechán svému osudu. Podoba hradu Hrad přibližně oválného tvaru stál na širokém ostrohu. Byl chráněn nevysokým srázem a mohutnou hradbou o výšce dvou podlaží. Ze tří stran ho obklopovala důmyslná soustava rybníků, proti městu pak hluboký příkop s valem. Jádru hradu dominovaly dvě stavby – donjon a palác. Donjon byla čtyřhranná, zřejmě dvoupatrová, věž s plochými stropy o síle zdi 2,7 m. Stála v místě vstupu z předhradí do vnitřního hradu. Z obou stran k němu přiléhaly další stavby. Palác byla dvoupatrová budova z lomového kamene se zdmi silnými 1,8 m. Přízemí mělo rovný trámový strop a vcházelo se do něj přímo z nádvoří. Tvořila jej jedna prostorná místnost o velikosti asi 5 x 13 m, osvětlená dvěma úzkými okénky. Sloužila jako zásobárna, skladiště potravin, zbraní a střeliva. V prvním patře byla stejná síň jako v přízemí. Sem se vstupovalo z dřevěné nádvorní pavlače spojující palác se sousední nižší jednopatrovou stavbou. Ve druhém patře byl hlavní sál vytápěný krbem, zaklenutý třemi poli křížové klenby, osvětlený dvěma sdruženými gotickými okny s trojlisty kružeb ve vrcholech. Druhé patro bylo přístupno z podstřeší sousedního obytného křídla. Součástí druhého patra byl i středověký záchod – prevet. Toto patro sloužilo hradnímu pánu a jeho rodině. Zde se spalo, jedlo, pracovalo a přijímali hosté. Vnitřní propojení jednotlivých pater neexistovalo. Areál hradní zříceniny nacházející se v obci je volně přístupný. Do dnešní doby se zachovaly poměrně velké fregmenty z původního paláce a donjonu. V okolí města Říčany můžete objevovat krásy Ladova kraje, prohlédnout si Muzeum Říčany, nebo se projít údolím Rokytky. Pokud byste se chtěli přímo ubytovat v Říčanech, jistě si vyberete.