Romantický zámek Hrubá Skála stojí na pískovcové skále nad údolím říčky Libuňky, ve stejnojmenné obci, asi 6 km jihovýchodně od města Turnov. Zámek vznikl přestavbou gotického hradu Skála. Historie zámku Ten postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna. Hrad byl pro svou vynikající polohu a obtížnou přístupnost důležitým správním i vojenským střediskem. Počátkem 15. stol. se stal majitelem panství rod pánů z Jenštejna. Za Jana Zajíce z Hazmburku, předního člena Strakonické jednoty, oblehlo a dobylo Skálu vojsko krále Jiřího. Za vlády Smiřických ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po rodu Smiřických jej jako konfiskát po Bílé hoře získal Albrecht z Valdštejna. Po požáru v roce 1710 byly na zámku prováděny barokní úpravy. V polovině 19. stol. získali Hrubou Skálu Aehrenthalové, za jejichž držení zámek romanticky přestavěl arch. B. Gruber. Rod byl vlastníkem panství až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Dnes zámecký hotel Zámek byl po roce 1945 upraven pro účely odborové rekreace, čím značně utrpěla značná část původních interiérů. Dnes je tu hotelové zařízení CK OREA. Zámek je znám především možností uspořádání romantických svatebních obřadů uprostřed nádherných interiérů. Dispozice zámku Na plošině před zámkem s parkovištěm a rozcestím turistických cest stojí bývalý hotel a empírový kostel sv. Josefa z roku 1812. Kamenným mostem se dvěma barokními plastikami z roku 1730, který se klene přes hluboký příkop, se vstupuje do pseudogotického předzámčí na pískovcovém bloku. Zde byly byty a konírny. Dalším kamenným mostem se vchází do vlastního dvoupatrového zámku s pseudogotickým průčelím, který stojí na druhém pískovcovém skalním bloku. Zámecké budovy obklopují nádvoří s lichoběžníkovým půdorysem. Jeho severní strana je z větší části uzavřena jen nízkou zídkou terasy a výběžkem západního zámeckého křídla při hranolové věži s ochozem. Na nádvorní stěně jižního křídla se nám zčásti dochovala sgrafita s figurální a heraldickou tematikou. Západní křídlo vedle válcové věže má dnes zasklené arkády ve dvou podlažích. Pseudogotický ráz nádvoří kromě věže určuje především východní zámecké křídlo s gotickým portálem. V západním křídle zámku se zachovaly štukové stropy, obklady stěn, dveří a oken. Počátkem 19. stol. byl na místě bývalého hradního vězení vysázen anglický park. Krásné výhledy Pro návštěvníky je dnes přístupné nádvoří a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na hruboskalské skalní město, Trosky a Kozákovsko-hamštejnský hřeben. Pod parkovištěm prochází značená turistická cesta úzkou skalní soutěskou Myší díra do středu Dračích skal. Naproti zámku je skalní blok Prachovna, kdysi předsunuté strážní místo gotického hradu, se zbytky vytesaných schodů a zářezy pro dřevěnou stavbu. Zámek si s oblibou vybírali filmaři na natáčení pohádek jako Princ Bajaja, ale i dalších filmů např. česko-francouzský film Tělo Diany. Tipy na výlet Poblíž Hrubé Skály najdeme přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Vydat se můžeme také na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. U Turnova se nachází také zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.

Při návštěvě města Vyškova stojí za zastávku zdejší barokní zámek, který stojí přímo v centru města. Zámek tvoří komplex zčásti patrových, zčásti dvoupatrových budov se zámeckou zahradou. Návštěvníci si mohou prohlédnout expozice Muzea Vyškovska, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Historie zámku Ve Vyškově stál patrně již kolem roku 1200 zeměpanský hrad, neboť se v roce 1201 uvádí vyškovský župan Jakub. Jako biskupský se hrad uvádí teprve v roce 1318, kdy se připomíná jako součást organizace biskupského lenního práva vyškovské provincie. Hrad stával na okraji vnitřního města a zbytky jeho gotického jádra byly objeveny až v polovině 20. století. Za husitských válek byl pobořen husity, ale již v roku 1449 byl obnoven a nazýval se nový hrad. V jeho stavbě pokračoval biskup Tas Černohorský z Boskovic, který rozšířil hrad o další křídlo. Stalo se tak patrně poté, co bylo vyškovské sídlo poškozeno roku 1468 útokem vojsk Jiřího z Poděbrad kvůli odporu města. Počátkem 16. století jej biskup Stanislav Thurzo přebudoval v renesanční zámek a současně zde zřídil i rozsáhlou zámeckou zahradu. Později sloužil zámek jako kněžské vězení. V březnu 1605 zasedal na vyškovském zámku moravský zemský sněm. V roce 1619 se v zámku usadila silná biskupská posádka, která měla podporovat akce císařské generála Dampierra v Podyjí, ale 17. srpna 1619 si stavovské vojsko za pomoci vyškovských měšťanů vynutilo její kapitulaci. Za švédského náporu v roce 1643 byl Vyškov vypálen a současně značně poškozen i zdejší zámek. Olomoucký biskup Karel XI. z Lichtenštejna však v letech 1664 — 1695 zámek znovu vystavěl a zřídil zde obrazovou galerii. Jako většinu lichtenštejnských staveb projektoval i tuto Giovanni Pietro Tencalla. Na zámku byla umístěna i mincovna, která se pak přemístila do Kroměříže. Významné osobnosti na zámku Vyškovský zámek se stal častým sídlem olomouckých biskupů, hostil také mnohé významné hosty, například v roce 1696 moskevskou delegaci při její návštěvě císařské Vídně, kde jednala o politické alianci. V polovině 18. století zde dočasně sídlil biskup Ferdinand Troyer, pozdější kardinál, který tady pořádal lovy v okolních lesích Drahanské vysočiny, stejně jako předtím biskup Wolfgang Hanibal Schrattenbach, jenž zřídil v zámku divadelní sál, v němž se hrály italské opery. Od požáru v roce 1753 zámek chátral, byl změněn ve vojenskou nemocnici, sídlo biskupských patrimonijních úřadů a obydlí úředníků. V roce 1800 zde přenocoval ruský maršál Suvorov, před bitvou u Slavkova v roce 1805 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka I. s ruským carem Alexandrem I. Po požáru v roce 1917 byl vyškovský zámek znovu upraven. Olomouckým arcibiskupům patřilo sídlo až do roku 1928, od té doby jej vlastní ČR a Muzeum Vyškovska. Tipy na výlet Ve Vyškově můžete také navštívit Zoo park Vyškov nebo Muzeum perleťářství a tradičního bydlení. Na výlet se můžete vydat na zámek Habrovany, zámek Drnovice, zámek Křtiny, renesanční zámek Račice, zříceninu hradu Kuchlov nebo poutní kapli P. Marie Sedmibolestné na Lutrštéku. Jistě vás nezklame ani pohled na větrný mlýn Chválkovice. Ubytování najdete ve Vyškově.

Vyšehrad patří mezi nejvýznamnější místa české historie, mezi kolébky českých politických i kulturních dějin. Poloha a historie Vyšehradu. Vyšehrad se tyčí nad tokem Vltavy. Toto místo bylo podle vědeckých poznatků osídleno již v pravěku i když dochované zprávy jsou z doby pozdější. Původně se tomuto hradišti říkalo Chrasten a již v první polovině 11. století zde stál Vyšehrad. Na hlavní místo země ho povznesl kníže Vratislav, který se sem z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem, pražským biskupem, přestěhoval z Pražského hradu. Vyšehrad se tak stal sídlem knížete a později krále. Byl zde vybudován románský hrad s knížecím palácem, bazilika sv. Petra a Pavla s kapitulou, která byla od roku 1070 podřízena přímo papeži, rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince. Vyšehrad byl dál sídlem Bořivoje II., Vladislava I. a Soběslava I. Další panovníci se přesídlili na Pražský hrad a Vyšehrad pozbyl svého významu až do vlády Karla IV. Za jeho vlády zde byl vybudován gotický hrad, obnoven královský palác a přestavěn kapitulní chrám. V letech 1348 – 1350 pak bylo vybudováno hradební opevnění, které Vyšehrad začlenilo do Nového Města. Tyto hradby byly poničeny v době husitských válek. Velkých změn Vyšehrad doznal v 17. století, kdy byl přebudován v mohutnou vojenskou pevnost. V podstatě se zachovala pouze vyšehradská kapitula s kostelem sv. Petra a Pavla. Ke zrušení pevnosti došlo v roce 1866. V dalším letech zde vznikly parky a byl zde rozšířen hřbitov. Současnost Vyšehradu. Dnes je tento významný symbol dějin českého národa vyhledávaným turistickým místem, který návštěvníkům nabízí mnoho historicky cenných památek, jedinečný výhled na Prahu a Vltavu a také poetické procházky.

Kostel postavený ve slohu novobyzanstkém stojí v místní části Rozdělov na rohu ulice Vítězné a Vašíčkova. Postavený v letech 1925-1927 má v průčelí věž a nad vchodem plastiku sv. Václava. Uvnitř kostela pak zaujme oltářní tyrolská dřevořezba od France Štuflesera znázorňující vraždu sv. Václava jeho bratrem Boleslavem.