Tip na výlet

Obnova rozhledny na vrchu Háj (633 m) u Šumperka je strastiplný příběh se šťastným koncem. První rozhledna tu stála již v roce 1934 a nechal ji vystavět šumperský odbor Klubu českých turistů. Omezené finanční prostředky umožnili jen stavbu prosté trámové konstrukce se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Dostala jméno Štefánkova. O pár let později došlo k jejímu obednění, proto mohla být navštěvována celoročně. Ke konci války byla Němci používána jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 již neudržovaná rozhledna po zásahu bleskem vyhořela. O obnovení rozhledny na Háji se zasloužil čelný představitel turistů v regionu Josef Janků. První pokus v roce 1983 ještě nevyšel. Tehdy lidé kolem něj vytvořily pětimetrovou maketu budoucí čtyřiadvacetimetrové věže. Na nový rok 1984 ji vynesli na vrchol a nechali se s ní vyfotografovat. Stavba se však nakonec neuskutečnila. To se povedlo až v roce 1996 za společného úsilí okolních obcí a tehdejší společnosti Eurotel. Podle projektu Ing. Malasky vznikla obdoba původní věže, s trámovou nosnou konstrukcí a kamennou vstupní částí. Otevření věže se již bohužel nedožil její neúnavný propagátor pan Janků. Ve vstupní části mu byla odhalena pamětní deska. Prosklená a krytá vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů poskytuje krásný téměř kruhový výhled. Za dobré viditelnosti je kromě okolí Šumperka a Městské skály výhled na Klepáč, Smrk, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Mravenečník, Praděd, Břidličnou horu, Suchý vrch, Kamenec, Svatý Kopeček a další.

Ve městě Pelhřimov vidíme v horní části náměstí barokní zámek stojící vedle kostela sv. Bartoloměje.     Historie zámku                                Původně zde stávala tvrz, která měla snad věžovitou gotickou podobu asi z 15. století. Zbytky se dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Roku 1550 se stali novou vrchností páni Říčanští z Říčan. Zámek nechal vystavět Adam z Říčan v letech 1550 - 1551 s použitím městských hradeb. Po velkém požáru města v roce 1561 byla část zámku zahrnuta do rozsáhlé renesanční přestavby o dvou poschodích. V 2. polovině 17. století bylo sídlo adaptováno na radní dům, po požáru roku 1766 pozdně barokně přestavěno. Po tehdejších opravách si zámek uchoval svůj vzhled s menšími úpravami dodnes. Od roku 1849 byl v zámku umístěn Okresní soud, který zde vydržel až do roku 1907. Od roku 1908 jsou v zámku instalovány expozice okresního muzea. Okresní muzeum Pelhřimov zde sídlí dodnes s expozicí Muzea Vysočiny. K nejvýznamnějším exponátům patří iluminovaný utrakvistický graduál z 15. století, hedvábí malovaný prapor od Josefa Mánesa a historické kroje. Na věžičce zámku je orloj s pohyblivými figurkami.       Podoba zámku               Pelhřimovský zámek je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou a hranolovitou věžičkou s cibulí. V nároží obou křídel je zachována původní věž. Průčelí obrácené k náměstí je členěno pilastry a sdruženými obdélníkovými okny oddělenými lizénami, nad nimi pak oválnými okny, nad nimiž je dvouhlavá orlice. V průčelí zámku ve výklencích je možné vidět sochy Spravedlnosti a Ochrany sirotků, před zámkem stojí socha sv. Václava. Přízemí je sklenuto křížovými klenbami, v patře se nachází bývalá soudní síň, klenutá plackami, na klenbě jsou dochovány fresky. K objektu přiléhá městská brána (Solní, dříve zvaná Táborská) a též budova bývalé městské šatlavy. Tipy na výlet   V Pelhřimově je dále k vidění Muzeum strašidel, Muzeum rekordů a kuriozit, kubistická Drechselova vila, Dolní brána, městské opevnění nebo třeba kaple Panny Marie Sedmibolestné. V Humpolci najdete zajímavé Muzeum vah. Vydat se můžete i do Pacova, kde najdete zámek, synagogu nebo Městské muzeum Antonína Sovy. V okolí najdete i jiné památky a zajímavá místa, jako například Muzeum izolátorů a bleskojistek, zámek Březina, zámek Proseč nebo hrad Kámen.  Ubytovat se můžete přímo v Pelhřimově.  

Rozhledna Skuhrov nad Bělou, patří k těm mladším vyhlídkovým stavbám, vznikajícím, až v novém tisíciletí. Její vznik ovšem nebyl motivován nevídaným rozvojem mobilních telefonie, ale byl naopak inspirován historií pradávnou.     Menší dřevěná rozhledna vyrostla totiž v roce 2001 v místech, kde bylo torzo bývalého strážního hradu ze 13. století. Vedení obce chtělo oživit zříceninu, a proto se rozhodlo v jejím areálu postavit rozhlednu. Inspirací jim byla rozhledna v Modré u Uherského Hradiště.  Věž měla svým pojetím respektovat strážní význam původního hradu. Práce na výstavbě byly zahájeny v létě 2001, kdy mládež vykopala v rámci prázdninové brigády základy pro novou věž. Místní firma pak samotnou stavbu zrealizovala na podzim roku 2001. Dne 26. listopadu 2001 byla věž oficiálně zpřístupněna. Rozhledna je 9 metrů vysoká a má dvě vyhlídkové plošiny, vyšší je ve výšce 6 metrů. Z rozhledny je pěkný výhled na Skuhrov, údolí řeky Bělé a na panorama Orlických hor.  K volně přístupné rozhledně se nejlépe dostaneme, vydáme-li se ze Skuhrova po silnici směrem na obec Hraštice. Dojedeme k parkovišti u kostela, kde necháme auto a dále pokračujeme pěšky po mostě před hradní příkop na nádvoří bývalého hradu. Odtud dále půjdeme přes další most a po schodech k rozhledně.

Zaměření muzea je na záchranu a udržování historických železničních dresin a jejich vystavování a provozování při historických železničních oslavách a výročích. Muzeum je přístupné převážně o víkendech a vždy po předchozí dohodě. Muzeum je umístěno v soukromém objektu na výše uvedené adrese, kde je krátká předváděcí kolej. Součástí muzea je i strážní domek se závorami. Najdete zde i sbírku historických čísel z lokomotiv, výrobních štítků z lokomotiv a vozů a další železniční zajímavosti.   Stálá expozice Drezíny a železniční vozidla z 19. a první poloviny 20. století.