Umělý plavební kanál o délce 48 km založil na přelomu 15. a 16. století Štěpán Netolický. Jde o jedinečné vodohospodářské dílo tehdejší doby. Stoka neboli kanál sloužila jako propojení četných rybníků s řekou Lužnicí, k pohánění mlýnů a pil, plavení dřeva, zdroj závlahy okolních luk při suchém období a svého času dokonce sloužila jako zdroj vody pro město Třeboň. Téměř celý tok je lemován stromy a křovím, které zpevňují jeho břeh a také zabraňují rychlejšímu vysychání. V roce 1571 jej v oblasti města Třeboně přeložil severovýchodním směrem k blízkosti hradeb další významný rybníkář Jakub Krčín. Některé části stoky jsou přístupné po turisticky značené cestě, jinak při vhodném obutí lze v blízkosti Třeboně některé úseky, projít po jejím břehu neznačenou cestou. V blízkosti centra města Třeboně zase stoka působí dojmem zatopeného hradebního příkopu. I zde je možno její velkou část projít.

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce za obytným domkem (čp. 2). Hřbitov byl založen na zvlněném terénu ve druhé polovině 17. století a využíván až do druhé světové války. Na ploše 1183 m2 se dochovalo zhruba 100 náhrobků, nejstarší pochází z roku 1687. Márnice hřbitova byla zbořena. Několik náhrobků je zazděno v ohradní zdi z lomového kamene. Nepříliš velký hřbitov je obklopen polem, zahradami a remízkem. Vstupní vrata na hřbitov jsou v současné době směrována do soukromé zahrady a nelze tedy tudy projít. Ohradní zeď není v příliš dobrém stavu a tak není příliš velký problém se na hřbitov dostat.

Po dokončení stavebních úprav hřbitova bylo postrádáno místo pro rozloučení. V roce 1861 byly uspořádány dvě sbírky a v dubnu 1869 zahájena stavba nového kostelíka. Hrubá stavba byla dokončena na podzim roku 1869, další sbírky umožnily postavit věž a upravit interiér kostela. Roku 1878 pořízen hlavní oltář a roku 1900 varhany. Jednolodní kostel je pseudogotického slohu, se štíhlou věží. V interiéru se nacházejí tři oltáře. Kruchta leží na dvou kamenných sloupech a chrámová loď je podepřena opěráky.

Kostel sv. Tomáše byl patrně založen Petrem z Rožmberka v polovině 14. století. Uvažuje se tak, že byl založen již roku 1252. Ve druhé čtvrtině 16. století prošel přestavbou, při které presbytář získal novou síťovou klenbu s přesekávanými žebry a v hrotitých oknech byly umístěny kružby. V roce 1786 za Josefínských reforem byl kostel zrušen a postupně chátral. V polovině 19. století byl již pustý. V letech 1874-75 byl obnoven znovu vysvěcen. Do další svízelné situace se dostal po druhé světové válce, kdy se ocitl díky železné oponě v pohraničním pásmu. To znamenalo opět chátrání objektu. Až po revoluci v roce 1997 za velkého přispění německých obyvatel byl znovu opraven a vysvěcen. Třetí nejvýše položený kostel na českém území je jednolodní gotická stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a s obdélnou patrovou sakristií. V severní stěně se nachází lomený portál s profilovaným ostěním. Průčelní stěna a věžička jsou obloženy šindelem.