Most byl postaven jako náhrada za tramvajovou dopravu vedenou přes most Barikádníků, která zde byla zrušena, pro zabezpečení dopravního spojení mezi vnitřní Prahou a její severní části. Nová trať z Holešovického nádraží do Troji a Kobylis, vedoucí přes tento most, byla otevřena 9.5.1977. Most má kovovou konstrukci a je 250 m dlouhý. Vedle tramvajové trati jsou po obou stranách mostu chodníky pro pěší. Po prosloužení trasy metra C do Kobylis byl tramvajový provoz na této trati značně omezen. Most nemá oficiální pojmenování.

Rozhledna na Veselém vrchu u Mokrska je vlastně takovým památníkem vítězství. Není to ovšem vítězství, které by přineslo hrdinské činy nebo prolitou krev. Je to vítězství místních obyvatel, kteří vyhráli svůj boj o to, aby v těchto místech neprobíhala těžba zlata o jejichž velkých zásobách v podzemí panují diskuse. Místní obyvatelé si raději zvolili příjmy z cestovního ruchu, kterým má pomoci i nová rozhledna na Veselém vrchu, který sahá do výše 489 m na levém břehu Slapské přehrady u obce Mokrsko. Stavba vybudovaná v roce 1999 je ocelová konstrukce v podobě stožáru, která slouží zároveň jako telekomunikační vysílač. Je vysoká 42 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 25 metrů nad zemí a vede k ní jednoduché točité schodiště. To má 137 roštových schodů a kdo je vyšlape tak je odměněn nádherným kruhovým výhledem, který zahrnuje při dobré viditelnosti, kromě blízkých Brd i vzdálenou Šumavu. Otevřena je v turistické sezóně.

Největší hornické muzeum v České republice nemůže být nikde jinde než v černé Ostravě. Areál, rozprostírající se na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, má širokou nabídku doplňkových služeb a svým návštěvníkům nabízí celodenní výlet mezi památkami v přírodě. Landek je od roku 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Jedná se o unikátní lokalitu z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví. Právě spojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky činní z návštěvy tohoto místa nezapomenutelný zážitek. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek sv. Barbory, patronky horníků. V nabídce má tyto stálé expozice: Výstavní vila Zde začíná nejčastěji prohlídka areálu.  Návštěvník zde totiž má užitečnou možnost dát si do širších souvislostí vše, co uvidí v ostatních částech muzea, a tak umocnit dojmy z pobytu v areálu. Najde zde několik tématicky oddělených expozic, které dohromady prezentují průřez několik tisíc let dlouhou historií nejen Landeku, ale celého ostravského hornictví. Podzemní expozice - kulturní památka důl Anselm Vydejte se do podzemí, absolvujte každodenní cestu jako horníci. Jedinečná expozice ve štolách horních slojí skutečného historického dolu Anselm. Návštěvníci sem sfárají důlní jámou v těžní kleci z historické budovy dolu ve stylu průmyslové secese. Expozice důlního záchranářství Landecká expozice báňského záchranářství je největší na světě. Ukazuje vysoce sofistikovanou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře. Exponáty a expozice volně rozmístěné v areálu Exponáty na volné ploše zachycují zdejší lidské aktivity od doby kamenné v podobě sídliště pralidí, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku 20. století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu. Stálá expozice: Historie a technický vývoj dobývání uhlí od roku 1782 po současnost. Výstavní budova - historie osídlení Landeku (Landecká Venuše), hornická symbolika, historie důlních svítidel a důlního měřičství. Podzemní expozice zpřístupněna fáráním jámou, štoly z 1. poloviny 19. století, důlní pracoviště včetně dvou mechanizovaných porubů (prezentovány v provozu). Expozice báňského záchranářství - největší svého druhu v Evropě, dýchací, potápěčská, lezecká a měřická technika, funkční část dýmnice. Národní přírodní památka Landek.

Renesanční zámek Přerov leží přímo centru tohoto hanáckého města. Hrad jako předchůdce Na místě původního slovanského hradiště byl na přelomu 11. a 12. století vybudován středověký hrad. V 2. polovině 13. století, za Přemysla Otakara II. po založení města v JZ části hradiště byl vybudován gotický hrad bergfritového typu s velkou okrouhlou věží. Od počátku plnil strážní i obrannou funkci důležité křižovatky obchodních cest a brodu přes řeku Bečvu. Královským (později markraběcím) majetkem zůstal Přerov do roku 1413, kdy jej dal poprvé do zástavy Václav IV. pánům z Tvorkova. V husitských válkách se o hrad několikrát bojovalo a v roce 1487 jej získali Pernštejnové. V 90. letech 15. století se konala přestavba v pozdně gotickém stylu. Přestavba na renesanční zámek Za Vratislava z Pernštejna, v 60. letech 16. století, byl hrad zcela přestavěn v renesanční zámek. K dalším úpravám došlo za Karla st. ze Žerotína mezi lety 1612-1615, kdy přerovský zámek získal dnešní podobu. Byl rozšířen přístavbou 2. patra, v zámeckém příkopu byly postaveny renesanční konírny. Poslední majitelé zámku Magnisové souhlasili s využíváním objektu jako sídla městských úřadů a v roce 1918 ho prodali městu Přerovu. Poté sloužil už jen jako kanceláře, úřednické byty a škola. V letech 1928 – 1930 proběhla generální oprava celého objektu a byly v něm umístěny sbírky Městského muzea a Muzea Komenského. Expozice V současnosti si návštěvník může prohlédnout rozsáhlé historické sbírky entomologické, mineralogické a národopisné, pamětní síň A. Mervarta a J. Bajáka, expozici Jan Blahoslav a čeští bratří, památník J. A. Komenského, školní třídy ze 17. století, z doby Rakouska – Uherska, 1. Československé republiky a z 50 let 20. století. Muzeum Komenského v Přerově patří k nejstarším svého druhu na světě. Bylo založeno v roce 1888 Františkem Slaměníkem a později spojeno s Městským muzeem, které vzniklo v roce 1902. Podoba zámku Přerovský zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova kolem nevelkého nádvoří. Objekt je ze 3 stran obklopen příkopem, přes nějž vede na SV straně kamenný most ke vstupnímu portálu. V JZ křídle stojí třípatrová okrouhlá věž, která byla při rekonstrukci v roce 1997 nově zastřešena a nabízí návštěvníkům vedle pěkné vyhlídky na město a okolí taky expozici Tajemství tónu zvonu a Veduty Přerova. V JV křídle jsou zachovány pozdně gotické architektonické články, v přízemí a zčásti v 1. patře je možné vidět renesanční klenby. Na zámeckém nádvoří se pravidelně pořádají koncerty komorní hudby a jiné kulturní programy. Tipy na výlet Navštívit můžete větrný mlýn Rymice a soubor lidových staveb Rymice. O něco jižněji najdete Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži, které patří na Seznam UNESCO. Za návštěvu stojí i renesanční zámek Chropyně, rozhledna Vitčice, zámek Tovačov, zámek Hrubčice, zámek Plumlov, zříceninu hradu Otaslavice nebo lázně Skalka. Ubytovat se můžete v Prostějově.