Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

První Předchozí 1 2 3 … 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 … 184 185 186 Další Poslední
Jihočeská plavební


Jsme malou společností provozující vyhlídkové plavby v malebném Týně nad Vltavou na vyhlídkové lodi Regent, která svým vzhledem působí romanticky a dokonale zapadá do celkového pohledu na město a jeho okolí. Naší nabídku tvoří především tři vyhlídkové trasy. Krátkou plavbu 25min do okolí Týna nad Vltavou. Středně dlouhou plavbu 70min k soutoku řek Vltavy a Lužnice odtud následuje krátká plavba po řece Lužnici a zpět do Týna nad Vltavou. Dlouhou plavbu po řece Vltavě k přehradě Kořensko kde se proplavíme plavební komorou a odtud uskutečníme krátkou plavbu k obci Újezd kde se před z části zatopenou malou vojenskou pevností ( bunkrem) z 2 světové války obrátíme a vyplujeme zpět přes plavební komoru do Týna nad Vltavou. Naším cílem je Vám poskytnout jedinečný zážitek nejen prostřednictvím víkendových rodinných výletů, ale díky každodennímu provozu také během Vaší dovolené a dalších příležitostí. Například romantická plavba v dopoledním klidu či naopak při západu slunce Vám jistě náladu nezkazí. Nabízíme Vám možnost prohlédnout si město a okolní přírodu jiným způsobem, jakým pohled z paluby lodi zajisté je. Bližší informace Vám rádi poskytneme na našich Webových stránkách WWW.JIHOCESKAPLAVEBNI.CZ Těšíme se na Vaši návštěvu a přejeme Vám mnoho zážitků na palubě lodi Regent . Najdete nás na centrálním městském přístavišti v bezprostřední blízkosti hlavního Týnského silničního mostu. Ze směru od Temelína stačí pouze přejet most, za ním odbočit vlevo a pak již stačí pouze sjet nejbližšími uličkami (Děkanská a Pod Kostelem) dolů k řece na centrální parkoviště. Odtud je to už jen pár kroků. Kotviště je vyznačeno na mapě
Celý článekJihomoravské muzeum - minoritský klášter


Jedním z expozičních míst Jihomoravského muzea ve Znojmě je i bývalý klášter minoritů. Z původního gotického kláštera z poloviny 13. století, v němž byl po bitvě na Moravském poli v létech 1279 – 97 pohřben český král Přemysl Otakar II., se dochovala část gotického ambitu a torzo chrámové zdi. Od konce 40. let XX. století slouží účelům muzea, které bylo založeno roku 1878 jako jedno z nejstarších na jižní Moravě. Jsou zde uloženy bohaté přírodovědné, archeologické i historické sbírky a umístěna odborná pracoviště. Ve stálých expozicích je prezentován výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní. Popis expozice Živá příroda Znojemska - snaha představit návštěvníkům přírodu regionu v co největší pestrosti organismů i typů přírodního prostředí Neživá příroda Znojemska - přibližuje procesy utvářející v čase měřeném na stovky milionů let ,,kamennou tvář" přírody a vztahy mezi organickými a anorganickými složkami životního prostředí Archeologie na Znojemsku - ucelený obraz o pravěkém, raně historickém a středověkém osídlení jižní a severozápadní Moravy Černé řemeslo - prezentuje výrobky kovářů a zámečníků od konce 16. do 2. pol. 19. století. Jsou zde vystaveny vývěsní štíty, tepané mříže a náhrobní kříže, podkovy, zvony a další předměty Orientální zbraně - zbraně pocházejí ze zemí bývalé Osmanské říše, Persie, Indie, Číny, Japonska a Indonésie. Jde o zbraně historické, kterých se v zemích jejich původu přestalo užívat v průběhu 19. století, kdy zde byly postupně nahrazovány moderními zbraněmi evropského typu. Jsou cenné především vysokou úrovní jejich uměleckořemeslného zpracování
Celý článekJihomoravské muzeum - Rotunda sv. Kateřiny


Rotunda sv. Kateřiny je unikátní památka přemyslovského knížecího hradu, jeden ze symbolů českého státu. Na základech hradu z 1. pol. 11. století byl počátkem 18. stol. vybudován barokní zámek. Expozice k dějinám Znojemska od pravěku do konce 19. stol., lapidárium a hradní podzemí. Výklad je zajištěn formou Audioguidů" ve 12 jazycích. Vstup podmíněn příznivými klimatickými podmínkami. Doporučujeme prohlídku objednat předem. Objekt je pod správou Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Celý článekJihomoravské muzeum - Znojemský hrad


Znojemský hrad je jedním ze stálých expozičních prostor Jihomoravského muzea. Původní sídlo znojemských údělných přemyslovských knížat založil v 1. pol. 11. století kníže Břetislav. Na základech středověkého zeměpanského hradu byl na počátku 18. stol. vybudován barokní zámek. Nyní je zde instalována stálá expozice "Z dějin Znojemska", která prezentuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní, ostrostřeleckých terčů. Součástí je i lapidárium a hradní podzemí. Více o hradu zde. V letech 1994 - 1995 Jihomoravské muzeum ve Znojmě vybudovalo v prostorách znojemského hradu novou historickou expozici "Z dějin Znojemska". Popis expozice Přízemí Archeologie Znojemska. Bohatý dokumentační materiál ke všem pravěkým kulturám dokládá dávné osídlení znojemského regionu. Exponáty a historie Rotundy Panny Marie a sv. Kateřiny. Exponáty přibližují unikátní památku přemyslovského hradu a symbol naší státnosti. Doba Přemyslovců a Lucemburků seznamuje s podobou středověkého města a vývojem znojemského hradu. Od Jiřího z Poděbrad po Jagellonce, je věnován době pozdní gotiky a renesance, která významně poznamenala Znojmo, jak mj. připomíná model radniční věže, stavěné od roku 1447 Mikulášem ze Sedlešovic. Deblínská kaple. Sakrální prostor půdorysně shodný s původní středověkou hradní kaplí slouží prezentaci umění znojemských chrámů. Neklidná doba připomíná období třicetileté války portrétem Raduita de Souches, úspěšného obránce města Brna před švédskými vojsky a pozdějšího majitele panství Jevišovice u Znojma, i následnou rekatolizaci českých zemí, symbolizovanou portrétem znojemského jezuity Edera od Františka Kautského z roku 1735. Doba řemesel. Exponáty dokumentují dovednost znojemských řemeslníků. Doba reforem evokuje v náznaku interiéru životní styl rokoka a klasicismu. Vznik občanské společnosti. Historickým mezníkem tohoto procesu je revoluce roku 1848, zde mj. dokumentovaná předměty znojemské Národní gardy. Doba spolků je věnován činnosti české Znojemské besedy a Německého občanského spolku, připomíná stavební rozmach města, jeho divadelní a hudební život. Uniforma ve službách mocnářství je umístěn v prostorách původní gotické hradní věže a připomíná vojenskou éru louckého kláštera, především dobu, kdy zde byla umístěna c. k. ženijní akademie. Sály v 1. patře Znojemská keramika. Zde je vystavována reprezentativní kolekce z produkce znojemských keramických dílen K. Sitka, M. Slowaka, A. Klammertha, R. Ditmara i c. k. Znojemští ostrostřelci. Ostrostřelecké terče s významnou ikonografickou hodnotou, pušky - terčovnice, z nichž některé jsou výrobky znojemských puškařů, prapor ostrostřeleckého spolku a další exponáty dokumentují tradici ostrostřelců, která ve Znojmě sahá hluboko do středověku. Pokoj s iluzivní malbou, která byla zhotovena při příležitosti konání Zemské a jubilejní krajinské výstavy ve Znojmě v roce 1927, jejíž část byla umístěna v interiérech hradu. Salonek s iluzivní malbou. Při téže příležitosti vznikly iluzivní malby znojemských památek - radniční věže, rotundy, hradu i blízkého hradu Hardegg na rakousko-české hranici. Napoleon ve Znojmě. V předsálí dominuje basreliéf "Návrat domů", raná práce znojemského rodáka a profesora berlínské Akademie, sochaře Hugo Lederera, symbolizující ústup Napoleonovy armády z Ruska v roce 1812. Plukovník Karel Kopal. Zde jsou soustředěny památky na jednoho z tvůrců vítězství maršála Radeckého v bitvách roku 1848 u Santa Lucie a Vicenzy na Monte Berico v Itálii, který pocházel z nedalekých Ctidružic. Lovecké zbraně s vynikajícími ukázkami řemeslné a umělecké práce puškařů, doplněné prachovnicemi, loveckými tesáky, kleštemi na lití střel a obrazy Ferdinanda Bieglera. Sály v levém křídle přízemí Znojemská kamenina - rozšíření expozice v prvním patře. Císařský sál obsahuje portrétní galerii habsburských panovníků, která do konce 19. století zdobila velký sněmovní sál znojemské radnice. Nádvoří hradu Lapidárium. Expozice v bývalé hradní konírně obsahuje výběr fragmentů kamenické výzdoby ze zrušených znojemských staveb církevního i světského charakteru.Podzemí se nachází v místech zbouraného gotického paláce. Schodištěm v gotické věži se sestupuje do třech klenutých sálů, odkud pokračuje chodba k románské cisterně na vodu.
Celý článekJihomoravské muzeum ve Znojmě


Jihomoravské muzeum ve Znojmě je jednou z nejstarších muzejních institucí na jižní Moravě. Muzeum, které bylo založeno v roce 1878, v současnosti spravuje několik stálých expozic ve Znojmě i okolí a ve svých sbírkách uchovává přes 300 000 předmětů. Jihomoravské muzeum se zaměřuje na botaniku, geologii a zoologii regionu včetně území Národního parku Podyjí. Muzeum pečuje o historické památky a o bohaté sbírky umělecké. Muzejní knihovna má ve svých fondech uloženy i vzácné staré tisky z oficíny premonstrátského kláštera v Louce. Rozsáhlý fotoarchív s množstvím často unikátních záběrů řady míst celého okresu spravuje oddělení dokumentace současnosti. Historie muzea Jihomoravské muzeum založené v roce 1878 otevřelo svou první expozici roku 1889. Byla zaměřena na památky minulosti Znojma. V roce 1910 došlo k významnému mezníku v dějinách instituce. Tehdy byly sbírky, díky kustodu Antonu Vrbkovi, přesunuty do prostor znojemského hradu. Celý hrad spolu s památnou rotundou získalo muzeum do své správy roku 1920. Změna jeho názvu na Jihomoravské krajinské muzeum v roce 1931 odráží rozšíření muzejní činnosti na celý region. Po druhé světové válce muzeum postupně získává charakter odborného ústavu a rozšiřuje svoje expozice a depozitáře. Jihomoravské muzeum spravuje tyto objekty a instituce Znojemský hrad - expozice "Z dějin Znojemska", součástí je i lapidárium a hradní podzemí Rotunda sv. Kateřiny - expozice k dějinám Znojemska od pravěku do konce 19. stol. Minoritský klášter – stále expozice prezentují výběr ze sbírek živé přírody, neživé přírody, archeologie, kovářství a unikátní sbírky orientálních zbraní Památník Prokopa Diviše v Příměticích– symbolická připomínka života a díla řádového bratra premostrátů, badatele v oboru elektřiny a vynálezce bleskosvodu Zřícenina hradu Cornštejn – gotický hrad pánů z Lichtenburka Dům umění – galerie Špitál kláštera Františkánů
Celý článekJindřichohradecká úzkokolejka


Jindřichohradecká úzkokolejka.
Celý článekJindřichův Hradec


Okresní město Jindřichův Hradec je významným centrem východní oblasti jižních Čech. Město se rozkládá v Jindřichohradecké hornatině na toku řeky Nežárky okolo rybníka Vajgar v nadmořské výšce 475 m asi 50 km severovýchodně od Českých Budějovic. Má téměř 22.000 obyvatel a jeho zachované historické středověké jádro je městskou památkou rezervací.Původně tu v 10. století bývalo slovanské hradiště. Na jeho místě založil Jindřich I. z Hradce románsko-gotický hrad, prvně zmiňovaný již roku 1220. Označení Gradec se objevilo prvně v roce 1242. Páni z Hradce byli jednou r rodových větví Vítkovců. Stejně jako ostatní Vítkovci i páni z Hradce používali ve svém erbu pětilistou růži (dodnes je pětilistá zlatá růže nesená dvěma lvy znakem města). Trhová ves, která vznikla u hradu, se rychle rozvíjela a již roku 1293 byla opevněným městem. V 15. století začal být v českém názvu města uváděn přívlastek Jindřichův, právě podle zakladatele hradu. Tehdy bylo k Jindřichovu Hradci připojeno tzv. Nové město vybudované v místě severního předměstí. Vrcholu rozvoje dosáhlo město v 16. století. Hradec se stal centrem rozlehlého panství a procházely jím důležité obchodní cesty spojující Čechy s Rakouskem. Velký rozvoj zaznamenalo soukenictví, rybářství, pivovarnictví a také chov ovcí. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční a Jindřichův Hradec se stal druhým nejlidnatějším městem celého Království a rozlohou dokonce největším poddanským městem v našich zemích. Předstiženo jinými městy bylo až ve 20. století. Roku 1604 vymřel rod pánů z Hradce po meči a objekt sňatkem získal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Během druhé poloviny 17. století Hradec pomalu ztrácel své postavení centra a stagnoval. Své majitele změnil opět sňatkem. Stali se jimi Černínové a ti vlastnili zámek až do roku 1945.Nejkrásnější památkou Jindřichova Hradce je stejnojmenný goticko-renesanční zámek, vzniklý přestavbou původního gotického hradu vybudovaného na ostrohu nad Nežárkou u rybníka Vajgar. Z městského opevnění, které v 15. století nahradilo původní hradební systém z druhé poloviny 13. století, se do současnosti dochovaly části hradeb s otevřeným baštami na jižním a východním okraji městského jádra a bašta Solnice. Ze tří městských bran zůstala jen Nežárecká brána. Historické jádro s lichoběžníkovým náměstím, jemuž dominuje sloup Nejsvětější Trojice, oplývá řadou převážně gotických (z konce 14. století), ale i renesančních domů (ze 16. století). Po požáru v roce 1801 byla většina z nich upravena s použitím prvků soudobých slohů. Dalšími důležitými pamětihodnostmi je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem roku 1370. V jeho blízkosti je bývalá jezuitská kolej, v jejímž jihovýchodním nároží stojí barokní kostel svaté Máří Magdalény z let 1628 - 1632. Proti koleji se nachází bývalý jezuitský seminář, ve kterém dnes sídlí muzeum, jehož nejznámějším exponátem je zřejmě největší lidový mechanický betlém na světě. Výraznou architektonickou dominantou historického jádra je minoritský klášter s raně gotickým klášterním kostelem svatého Jana Křtitele, založeným již kolem roku 1260. Na jihozápadním okraji města u řeky Nežárky je starý židovský hřbitov z doby před rokem 1440.Raritou města je železniční úzkorozchodná trať do Nové Bystřice, dokončená v roce 1897. Je dlouhá 33 km a je dosud v provozu. Jindřichův Hradec byl také prvním městem, kde bylo osvětlení zajištěno elektřinou.
Celý článekJirásek Alois


Pomník spisovatele Aloise Jiráska je dílem K. Pokorného a J. Fragnera z roku 1960. Stojí na stejnojmenném náměstí a v blízkosti domu kde v letech 1903 – 1930 Jirásek žil.
Celý článekJiráskovy mlýny - Louny


Novorenesanční areál při mostě přes řeku Ohři patří Jiráskovým mlýnům, vystavěným zde v roce 1895 po té co původní mlýny v roce 1890 byly zničeny požárem.
Celý článekJiráskův most


Jiráskův most přes Vltavu Jiráskův most přes Vltavu spojuje Smíchov s Novým Městem. Byl postaven v letech 1929 – 1933 podle projektu F.Mencla a architektonického řešení V.Hofmana. Most má železobetonovou konstrukci a šest obloukových polí o rozpětí 44,8 – 51 m. Šířka mostu je 21 m a výška 21 m , u pravého břehu Vltavy až 26,9 m. Obě rozsáhlá předmostí se nálevkovitě rozšiřuje. Na Novém Městě až na 70 m. Jeho 6 pilířů je obloženo žulovými kvádry. Má betonové zábradlí s ozdobnými otvory a osvětlovací kandelábry. Zajímavostí bezesporu je, že do zdiva byly zabudovány bezešvé roury, které měly v případě války posloužit k umístění náloží na destrukci mostu. Když přišli němci, dali roury zabetonovat jelikož se báli že by mohli most vyhodit do povětří čeští vlastenci. Název Jiráskova mostu Most je pojmenován po českém spisovateli Aloisovi Jiráskovi. V době německé okupace, v letech 1940 – 1945 se jmenoval Dienzenhoferův. Jiráskův most je využíván pro automobilovou dopravu a pro pěší. Plavby na parníku od Jiráskova mostu Mezi Jiráskovým a Palackého mostem se nachází přístaviště Pražské paroplavební společnosti, parníky a lodě odsud vyplouvají na pravidelné plavby po Vltavě.
Celý článekJiviny


Území se rozkládá na katastru Ruzyně mezi Karlovarskou silnicí a stejnojmennou retenční nádrží. Podle archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena již v pravěku. Název je odvozen hojně se vyskytujících jív.
Celý článekJízdárna Pražského Hradu


Jízdárna Pražského hradu je dvoukřídlá budova stojící v ulici U Prašného mostu, jež vede k severní bráně Hradu. Na konci 17. století ji postavil v barokním stylu stavitel Jakub Antonín Canevall. Autorem návrhu je architekt Jean Baptiste Mathey. Vstupní fasáda je zdobena štukovými reliéfy skákajících koní, zbraní a poprsím Turka a mouřenína. Jízdárna byla adaptována na výstavní prostory v letech 1948 - 49 podle projektu arch. Pavla Janáka.
Celý článekJízdárna ve Světcích


Pod bývalým zámkem stojí bývalá jízdárna postavená v roce 1860. Je největší stavbou svého druhu v Čechách a po vídeňské i druhou největší ve střední Evropě. Je opatřena pozoruhodným krovem. Jsou zde spojeny prvky průmyslové architektury s představou aristokratické stavby. Stavba je dlouhá 60,2 m, široká 52 m a vysoká 26,3 m. Samotná hala má rozměry 20 x 40 m. Stavba obsahovala kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje, v patrech se pak nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje. Na konci 20. století byl stav jízdárny natolik špatný, že se uvažovalo i o její demolici. Nakonec se jí podařilo zachránit a v letech 2000-2005 si rekontrukce vyžádala 46.792.700 Kč. Objekt by měl sloužit veřejnosti ke kulturním, společenským a sportovním akcím.
Celý článekJizerské hory


Jizerské hory jsou nejsevernější české pohoří, které leží mezi Lužickými horami a Krkonošemi, v Libereckém kraji. Jeho podstatná část se nachází v Polsku, kde také leží nejvyšší vrchol celých Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku 1124 m. n.), což je nejvyšší hora české části hor. Řada dalších vrcholů přesahuje 800 m.n.m. (Jizera, Smědava, Bukovec, Špičák). Pohoří bylo kdysi proslulé bohatstvím smrkových i bukových lesů, mohutných žulových skal a zejména rašelinišť. Příroda Jizerských hor uchvacuje návštěvníky svým drsným severským rázem a množstvím překrásných míst s ojedinělými přírodními výtvory. Charakteristickým rysem jsou náhorní plošiny. Chloubou kraje je soustava kamenných a železných rozhleden s fantastickými výhledy do okolí. (Královka, Slovanka, Bramberk, Černá studnice, Petřín a také rozhledna na Smrku). Díky své poloze mají Jizerské hory velmi hustou síť vodních toků. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Na východě je páteří řeka Jizera, na západě pohoří odvádí vodu Nisa. Je zde taky velké množství umělých vodních ploch – přehrad, které jsou převážně sypané. K největším patří Josefův Důl, Souš a Bedřichovská přehrada. Turisty je velmi vyhledávaná tzv. protržená přehrada ležící na říčce Bílá Desná, jejíž protržení v roce 1916 bylo velkou tragédií. Jizerské hory jsou dnes vyhledávány zejména milovníky aktivně strávené dovolené. Jsou ideální místo pro letní turistiku - a to jak pěší tak i cyklistickou - a zejména pro zimní sporty. Jizerské hory jsou doslova rájem pro běžecké lyžování. Desítky upravených tras, pro než se vžil název Jizerská magistrála jsou každoročně vyhledávány tisíci vyznavačů tohoto sportu. Velmi tradiční a populární je závod na běžkách – Jizerská padesátka. Řada míst, např. Tanvaldský Špičák, nabízí možnosti i vrcholového sjezdového lyžování. Současné hraniční přechody pro pěší přímo v horách umožňují rozšířit letní i zimní návštěvy hor i na polskou stranu. O turisty je při jejich putování po horách výborně postaráno. Občerstvit se mohou v rozličných hospůdkách, mezi nejvyhledávanější patří Smědava, Jizerka, Nová louka, Bedřichov, Královka a Hřebínek. Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Hejnice, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Jizerské hory jsou od r. 1967 chráněnou krajinnou oblastí.
Celý článekJónský sloup


Monolit je zhotoven z měřínské žuly a je 12 m vysoký. Na vrcholu sloupu je jónská hlavice se zlatou koulí. Monolit stojí na Moravské baště a nechal ho zde v roce 1923 umístit J. Plečník.
Celý článekJubilejní synagoga


Jubilejní synagoga. Jubilejní synagoga je nejmladší a zároveň největší synagogální stavbou pražské Židovské obce. Nachází se v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Jubilejní synagoga byla vystavěna jako náhrada za Cikánovu, Novou a Velkodvorskou synagogu, které byly zbořeny v rámci asanace Židovského města, na náklady Spolku pro vybudování nové synagogy v roce 1906. Stavba a název Jubilejní synagogy. Stavba Jubilejní synagogy byla ukončena v roce 1906 podle plánů vídeňského architekta a zkušeného stavitele synagog Wilhelma Stiassneho. Název Jubilejní navrhl Izraelitní spolek na památku 50. výročí vlády Františka Josefa I. Toto označení se však dlouho neužívalo, brzy byla nazývána podle ulice, kde se nachází, později se jí říkalo také Velká synagoga. Tehdy mohl někdo jen těžko tušit, že zůstane přinejmenším na příštích sto let nejmladší pražskou synagogou. Tento spolek také zakoupil i dům, na kterém chrám stojí. Roku 1907 přešla stavba z majetku synagogálního spolku pod vlastnictví Pražské židovské obce. O malířskou výzdobu, barevné dekorace chrámové lodi a štuky se postaral František Fröhlich. Synagoga je vystavěná v tzv. secesním ornamentalismu. Průčelí budovy je charakteristické mohutným obloukem a velkým rozetovým oknem, kde se nachází šesticípá Davidova hvězda. Střed západního průčelí zdobí český a hebrejský nápis: „Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví. Což nemáme všichni jednoho otce ? Což nás nestvořil jediný Bůh?“ Po obou stranách vchodu jsou dvě věže. Synagoga má 850 sedadel, boční galerie se samostatnými vchody jsou určeny pro ženy. Vnitřní čelo chrámu je zdobeno motivem vinné révy. Nad nimi jsou Mojžíšovy desky s deseti zákony. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byla synagoga znovu slavnostně otevřena roku 1996. Pod nánosy omítky a vrstvou staré malby byly objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jakými se nemůže chlubit žádný jiný židovský chrám ve světě. Jubilejní synagoga, stejně jako Staronová, slouží doposud k náboženským bohoslužbám. Spolek pro vybudování nové synagogy. Po rozhodnutí o asanační přestavbě pražského Židovského Města byl v roce 1898 ustanoven spolek pro vybudování nové synagogy, která by sloužila jako náhrada za Cikánovu, Velkodvorskou a Novou synagogu, jež byly určeny v Josefovské čtvrti ke zboření. Odchodem zámožnějších obyvatel ghetta se totiž Židovské Město začalo měnit na rychle chátrající čtvrť pražské chudiny, bez rozdílu náboženského vyznání. Čtvrť byla přelidněná, byla tu vysoká nemocnost, úmrtnost a ohnisko epidemií. Navíc spletité vlastnické otázky znemožňovaly jakékoliv úpravy. O přestavbě bylo rozhodnuto asnačním zákonem z roku 1893. A právě tomuto zákonu padly za oběť zmíněné tři synagogy. Název Jeruzalémské ulice je odvozen od Jeruzalémské kaple, stojící kdysi na východní straně svatojindřišského hřbitova.
Celý článekJuliina vyhlídka


Přírodní vyhlídka s názvem Juliina se nachází zhruba 2,5 km severovýchodně od Mimoně pod vrchem Ralsko. Z vyhlídky skalního bloku je omezený výhled, hlavně jihozápadním směrem na Mimoň.
Celý článekJungmann Josef


Bronzová socha Josefa Jungmanna je dílem sochaře Ludvíka Šimka, architekta Antonína Barvitia a Václava Levého. Podstavec je zhotoven ze žuly a syenitu. Dílo je sedm metru vysoké. Pomník nechal vybudovat spolek Svatobor. Základní kámen položil v roce 1873 František Palacký u příležitosti stého výročí Jungmannova narození. Pomník byl slavnostně odhalen v roce 1878. Stojí na náměstí nazvaném po Jungmannovi, nedaleko místo, kde učenec žil. V přilehlé ulici, která rovněž nese jeho jméno.
Celý článekJungmannovo náměstí


Náměstí je pojmenováno po českém vědci a nrodním buditeli Josefu Jungmannovi. Ve středověku se tato lokalita nacházela před branami Starého Města a říkalo se zde Na pískách.Jungmannovu náměstí jemuž dominuje pomník od sochaře Ludvíka Šimka a arch. Antonína Bervitia, která navrhl sokl z různobarevné žuly a syenitu. U postranní brány do areálu kláštera stojí kubistický sloup uličního osvětlení z roku 1913, zhotovený z umělého kamene. Na náklad majitele domu čp. 755 byl jako součást úpravy zákoutí náměstí zhotoven podle návrhu arch. Vlastislava Hofmana. Jde o překrásné dílo českého kubismu.Dominantou náměstí je však zcela bezesporu chrám Panny Marie Sněžné, založený Karlem IV. v roce 1347 jako svatyně korunovační. Měl být největší sakrální stavbou v Praze. Do konce 14. století však bylo postaveno jen kněžiště zamýšlené stavby, jejíž celková délka měla být přes 100 metrů. Husitské války stavbu přerušily a do dnešních dnů zůstala jen torzem. Přesto má tento vznosný chrám jedno pražské prvenství: jeho klenba výškou 34 metrů převyšuje výšku katedrály sv. Víta na Hradě, přičemž původní klenba, která padla za oběť válečným bojům, byla ještě o 6 metrů vyšší. Kostel P.Marie Sněžné byl původně součástí kláštera karmelitánů. V husitské době tady kázal církevní reformátor Jan Želivský. V roce 1606 byl chrám předán františkánům, kteří k němu připojili barokní stavbu konventu a dnes veřejně přístupnou klášterní zahradu. Zahrada původně sahala až k Spálené ulici, narůstající zástavba ji však od druhé poloviny 14. století redukovala až na dnešní výměru 0,6 ha. Kolem altánu je bylinkářská zahrádka, jakási reminiscence zahrádek středověkých klášterů. Monumentálnímu torzu interiéru chrámu P.Marie Sněžné dominuje ohromný oltář z let 1649-51, vůbec nějvětší oltářní stavba českého baroka. Kostel byl postaven na místě, na kterém byl podle pověsti za dávných časů pálen posvátný oheň. Dodnes je prý občas možné vidět záblesky prostupující oltářem. A ještě jedna pověst se vypráví o tomto chrámu. V kostele je prý pohřben novoměstský měšťan Melichar, který měl přání, aby s ním byla pochována jeho oblíbená kočka. Když zemřel, pozůstalí chtěli splnit jeho přání, ale nechtěli čekat, až kočka zajde a pak znova otevírat hrob. Proto kočku zabili. Od té doby se prý po půlnoci kočka v chrámu zjevuje a výraz jejích očí je více než smutný.
Celý článekKáčov


Vrchol Káčov (350 m.n.m.) se nachází zhruba 3 km severním směrem od Mnichova Hradiště a je přístupný po zelené značce. Přírodní památku tvoří obnažený sopečný komín. Žhavá láva zde ve třetihorách přeměnila křemenná zrna okolního pískovce. S oblibou byl používán při stavbě jezů neboť ve vodě tvrdne.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 … 184 185 186 Další Poslední


