Tip na výlet

Kostel sv. Štěpána - Kvilda, okres Prachatice.

Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké je pozoruhodnou barokní stavbou se zdánlivě protichůdnými funkcemi. Byla kaplí, poustevnou, letohrádkem a místem konání honosných slavností. Její zasvěcení bylo zdůrazněno kašnou, která stála ve středu stavby a na níž stála socha tohoto světce. Kaple stojí na kopci, který je dominantou okolí a dokud nebyl zalesněn byla dominantou okolí i sama kaple. Zakladatelem stavby, která byla postavena v letech 1695-97 byl hrabě Antonín Špork. Autorem byl zřejmě Giovanni Battista Alliprandi. Finance na stavbu získal hrabě výhrou (1400 dukátů) v kartách nad saským kurfiřtem Friedrichem Augustem. Finančně nákladnější byly ale samotné slavnosti vysvěcení kaple.Původním určením byla eremitáží pro tři poustevníky. K udržování stavby byla zřízena nadace. Dva roky po vysvěcení kaple hrabě Špork prodává panství Malešov a s tím i tuto kapli. I když byla ve smlouvě ustanovena jako věcné břemeno, její význam upadá. Poslední pouť se zde konala v roce 1700 a následně poté se stala opuštěnou stavbou. I když v roce 1710 získává panství svobodný pán z Osteinu, situace se nijak nezměnila. Hrabě Špork se snažil osud kaple nějak zlepšit, ale trvalo dlouho než v roce 1732 sem uvádí na Vysokou bosé augustiniány z Lysé nad Labem. To už byl Malešov v rukou hraběte Bredy. I přesto má komunita kaple ztížený život, neúspěšné jsou i pokusy o konání bohuslužeb každou neděli. Dokonce je jim v roce 1759 odepřeno používat kapli. Přesto zde mniši pobývali až do roku 1796. V tomto roce odprodali panství vše co jim v kapli ještě patřilo a odešli. Historii kaple uzavřel blesk, který 30.4.1834 udeřil do vežičky na špici střechy. Zpočátku se o požár nikdo nezajímal, protože se lidé v okolí domnívali, že jde o pálení čarodějnic. Shořela celá střecha a propadly se klenby. Zkázu dovršilo rozebrání materiálu na stavby v okolí. Centrální dvoupodlažní kaple byla postavena na půdorysu čtverce s okosenými rohy. Ústředním prostorem byl pravidelný oktogon v jejím středu. Ten byl patrně zaklenut osmibokou klenbou zdobenou štukaturami a mozaikou. Uprostřed stála fontána z červeného mramoru se sochou sv. Jana. Podle písemných pramenů bylo na klenbě ještě nejjemnějším zlatem vyzlacené slunce z jehož četných paprsků i ze všech osmi rohů kde byly ukryty trubky stříkala do středu fontány voda. A to tak dobře, že nepostříkala ani sochu, ani okolo stojící diváky. Umístění celkého vodního systému je zajímavé, vzhledem k tomu, že kaple je postavena na kopci a v jejím okolí není žádný větší zdroj vody. Zřejmě ve vysoké střeše kaple byl umístěna nádrž, která byla před příjezdem vrchnosti ručně naplněna.Stěny oktogonu byly prolomeny střídavě nikami a dveřmi do čtyř valeně klenutých chodbiček. Východní byla ukončena oltářem a měla po každé straně jednu niku. Ostatní chodbičky byly průchozí, některé upravené jako krápníkové grotty. V jižní jsou doposud patrny zbytky maleb. V rozích zmíněného okoseného čtverce jsou místnosti přístupné z chodbiček, v jihozápadním koutě je schodiště do patra. Zde byla dispozice stejná. Střecha kaple byla zakončena lucernou s křížem.Architektonické členění fasády kaple bylo jednoduché. Vertikálně byly stěny členěny vysokým pilastrovým řádem s toskánskými hlavicemi a kladím. Horizontálně fasádu obepínaly ploché pásky v úrovni říms a parapetů oken.Zřícenina kaple je volně přístupná.

Na jihozápadním konci města, nedaleko městského hřbitova se nachází při Zábřežské ulici, židovský hřbitov. Je poměrně mladý, založený roku 1911 a jeho součástí je obřadní síň. Vstup zajišťuje správce obývající obřadní síň.

Na severní straně dnešního Husova náměstí stávaly masné krámy. Na konci 13. století tu bylo 12 masných krámů, ve druhé polovině 16. století již 28 masných krámů. Dnes zde najdeme bývalou nekrytou uličku se vstupní bránou ve které je zasezen znak řeznického cechu.