Židovský hřbitov se nachází necelý kilometro od obce Poběžovice v poli při silnici na Drahotín po pravé straně. Přístupová komunikace k němu není, je potřeba si najít v poli vyšlapanou cestu. Založen byl zřejmě na počátku 17. století. Před rokem 1929 byl hřbitov rozšířen do dnešní podoby a opatřen novou pevnou zdí. Ještě v roce 1930 bylo na hřbitově kolem 600 hrobů z nichž přibližně 495 opatřeno náhrobními kameny. Za druhé světové války byl silně zdevastován nacisty. Hřbitov je postupně rekonstuován a jeho dobrá zachovalost je asi díky absenci přístupové komunikace. Dnes je na ploše přibližně 4.643 m2 dochováno zhruba 50 náhrobků. Nejstarší náhrobek je z roku 1634. Největším náhrobkem byl ten vytesaný pro rabína Joela Ranschburgera, který zemřel v roce 1820 ve věku 106 let. Náhrobek byl 140 cm vysoký, 1 m široký a 17 cm silný. V Poběžovicích se nacházela i synagoga, jejíž stavba byla započata v roce 1814. Rozsáhlé jednoduché empírové stavení mělo čtvercový půdorys. Stejně jako hřbitov byla synagoga za druhé světové války poničena. Zbytky žalostných trosek byly záhy po válce odstraněny.

Golfové hřiště Golf Clubu Hradec Králové leží v krásném prostředí anglického parku, který se rozkládá kolem negotického zámku Hrádek u Nechanic přibližně 12 km od Hradce Králové. Pro hráče je zde připraveno 9 jamek s mnoha zajímavými překážkami. Začátečníci mohou využít přidruženého tréninkového centra a pod vedením profesionálního trenéra či získat Zelenou kartu (Green Card) umožňující vstup na všechna hřiště v České republice. Nechanický areál nabízí i tréninkové plochy pro pokročilejší hráče. K dispozici jim je driving range, chipping green, putting green a training bunker. Po hře je k dispozici příjemné posezení na otevřené zahrádce, v případě nepřízně počasí je otevřena Zámecká kavárna.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od centra města při silnici na Vranín, vlevo kousek za železničním přejezdem. Založen byl v nedávné době v roce 1908 a užíván až do druhé světové války. Na poměrně velké ploše 1422 m2 se dnes nachází jen velmi málo náhrobků (cca 43) pocházející od doby založení do roku 1942. Hřbitov je ohrazen zdí v dobrém stavu a uzamčen. Dochována je obřadní síň i domek hrobníka, který dodnes slouží k obytným účelům.

V rámci ZOO je možné navštívit zámek Lešná. Historie zámku Lešná začíná tam, kde končí historie dříve slavného valašského hradu Lukova. Hrad získali i s panstvím v roce 1724 hrabata z rodu Seilern-Aspangů. Moc na Moravě nepobývali a koncem 18. století zchátralý hrad opustili a nechali si na místě zvaném Lešná postavit jako pohodlnější šlechtické sídlo původní zámek. Letní sídlo Seilernů Byla to jednoduchá jednopatrová budova, která se pouze na jednom místě zvedala do úrovně druhého patra. Původní zámek po dobu 80 let sloužil hraběcí rodině pouze jako letní sídlo. Zimy trávila šlechtická rodina v Rakousku. Na sklonku 19. století se Seilernové rozhodli pro výstavbu nového reprezentativnějšího zámku. V roce 1886 byla budova starého zámku stržena a na jeho místě byl v letech 1887 - 1894 vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu - novogotiky, novorenesance a novobaroka. Stavbu zámku řídil autor projektu, vídeňský architekt Johann Mick. Interiéry zámku byly velmi komfortně a draze vybaveny. Přepychové dřevěné obložení stěn a stropů zhotovili vídeňští mistři z mořeného slavoňského dubu, nábytek se vozil z Londýna, látky pro čalounění z Paříže. Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné a prostorné koupelny se splachovacími toaletami, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. Pohodlný zámek se stal prvním sídlem rodu Seilernů a až do roku 1945. ZOO Lešná Zámek je vyhledávaným zejména pro své interiéry, bohaté sbírky a blízkou ZOO, jejíž základy vlastně položili sami Seilernové. Největší místností celého zámku je sál předků. Je zde nejbohatěji vyřezávaný kazetový strop a portrétní galerie původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. Dnes se zde pořádají svatební obřady. Velmi zajímavá je také sbírka předmětů přivezených z cesty kolem světa, kterou podnikli bývalí majitelé zámku. Sbírka zahrnuje mimo jiné nejrůznější výrobky zhotovené ze slonoviny, vzácných dřevin, kovu či porcelánu a její součástí je i kolekce antických vykopávek. Romantický anglický park, který dodnes obklopuje zámek, vznikal někdy v letech 1884-1888. Najdete zde dřeviny z Evropy, severní Ameriky a Asie. Mnohé vzrostlé stromy jsou nejen esteticky velmi krásné, ale navíc značně staré. Celý komplex je majetkem města Zlína. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, větrný mlýn holandského typu Štípa, poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba.  Ubytovat se můžete ve Zlíně.