Březiněves, původně jména Březnoves (Březina ves nebo-li Břízova ves) vznikla při staré silnici na Mělník již ve 12. století. Jejími majiteli bývali církevní hodnostáři např. komenda křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze nebo Johanité, ale i soukromníci a mezi nimi například Albrecht z Valdštejna.V roce 1974 byla připojena k Praze a dnes je nejsevernější částí osmého pražského obvodu.

Mezi Otrkovicemi a Rohatcem lze dnes využívat turistickou vodní cestu po tzv. Baťově kanále. V souvislosti s regulací řeky Moravy ve dvacátých letech 20. století napadla průmyslníka Tomáše Baťu myšlenka využít vodní cesty pro dopravu suroviny ze svého dolu na lignit u Ratíškovic k továrnám v Otrokovích potažmo i ve Zlíně. Po jeho smrti pak od roku 1932 tuto myšlenku realizoval jeho syn Jan Antonín Baťa. Za tímto účelem byl v letech 1936-1938 vybudován plavební kanál se splavností dlouhou 53 km. Ve dvou úsecích (Spytihněv – Uherské Hradiště a Veselí nad Moravou – Rohatec) jde o samostatný plavební kanál široký zhruba 12 m s hloubkou v průměru 1,5 m. V ostatních úsecích využíval kanál regulovou řeku Moravu. Velkou část výstavby financoval Baťa a značná část šla z příspěvku určeného pro nezaměstnané. V době hospodářské krize zde pracovalo na 1.500 dělníků. Za ideálního stavu trvala vodní cesta zhruba 10 hodin, ale spíše o něco déle. Plavily se zde čluny o nosnosti 150 tun. Od roku 1939 také výletní loď. U sudoměřic byl k nakládání člunů ze železnice vybudován tzv. výklopník, který dodnes existuje. Kromě toho se využíval k závlaze okolních polních pozemků. Současně byl kanál i myšlenkou na propojení Dunaje, Odry a Labe. K tomu však zatím nedošlo. Za druhé světové války byla stavba těžce poškozena, po ní pak byl sice rekonstruován, ale brzy se přestal využívat na závlahu a od roku 1960 skončila i pro neekonomičnost nákladní doprava. Do roku 1993 se za iniciativy dotčených obcí začal znovu realizovat projekt vyuižít Baťova kanálu v oblasti turistiky. Zároveň se uvažuje o prodloužení splavnosti na jihu k Hodonínu a na severu ke Kroměříži a zvýšit tak délku splavnosti na 76 km. Dnes lze využívat Baťův kanál o délce 53 km od Otrokovic k Rohatci. K plavbě na člunu do výkonu 20 kW a rychlosti do 20 km/h není zapotřeba kromě krátkého školení, žádné řidičské oprávnění. Na trase se nachází 13 zdymadel, z toho 11 jich je plně automatizovaných, ovládaných pomocí dálkového ovládání. Nákladní doprava zde již dnes nefunguje. Sezona začíná obvykle v dubnu, přičemž oficiální odemykání vodní cesty se odehrává 1.5. Ukončení tzv. zamykání pak 28.10., ale pokud je příhodné počasí tak půjčovny fungují ještě déle. Provoz kanálu je omezen pouze zdymadly, které mají svoji provozní dobu, jinak pohyb mezi nimi není nijak omezen. Na několika místech se nachází přístaviště: Otrokovice, Napajedla, Spytihněv, Babice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov, Sudoměřice. Na některých z nich jsou půjčovny ve kterých lze zapůjčit loď. Informační centrum kanálu se nachází ve Veselí nad Moravou. Kolem velké části vede rovněž cyklostezka. Více informací najdete, hlavně o aktuálním provozu a stavu na uvedených webových stránkách.

Renesanční zámek v Třeboni nalezneme přímo ve městě, 22 km vzdáleném od Českých Budějovic, okres Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj. Rozkvět zámku za Rožmberků Na místě severního křídla dnešního zámku stával kdysi hrádek landštejnských Vítkovců, přestavěný Rožmberky ve 14. století. Roku 1479 si zvolil Vok z Rožmberka Třeboň za své sídlo. Klidnější poměry v zemi mu dovolily provést řadu stavebních úprav. Jedním z nich byla přestavba třeboňského hradu v letech 1479 - 1482. Podstatně rozšířil budovu zvanou curia maior, kde byly hlavní obytné panské místnosti. K nové budově přistavěl východní a západní křídlo Vokův nástupce Jindřich z Rožmberka. Za Viléma z Rožmberka provedl vlašský stavitel Jan pronikavou přestavbu. Práce byly započaty roku 1565, kdy bylo západní zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a na jeho jihozápadním nároží byl přistavěn tzv. Veliký dům. Další rozsáhlou stavební etapu zaznamenal třeboňský zámek za vlády posledního rožmberského vladaře Petra Voka. Ten koncem 16. století koupil bývalou radnici a začal rozšiřovat zámek o další, vnější nádvoří. V letech 1599 - 1602 přestavěl Domenico Cometta jihovýchodní křídlo. Nad branou byla vyzdvižena čtyřhranná věž s dosud zachovalým cimbálem. Roku 1621 bylo třeboňské sídlo zkonfiskováno a přijal jej sám císař Ferdinand II. Zámek byl pak vydrancován generálem Marradasem. Roku 1660 získávají zámek Schwarzenbergové. Hned roku 1661 nechal kníže Jan Adolf I. zřídit z erbovního sálu domácí kapli. Byly strženy zchátralé renesanční lunetové římsy a nahrazeny barokními. V letech 1694 - 1698 byla bývalá evangelická modlitebna upravena na úřadovny. Na vnějším nádvoří byla roku 1709 vybudována kašna podle návrhu pražského stavitele Pavla Ignáce Bayera. V roce 1766 získalo vnější nádvoří stavbou nového úřednického domu na místě bývalého pivovaru dnešní podobu. V majetku Schwarzenberků zůstala Třeboň až do válečných let, kdy v roce 1945 byla nad zámkem zavedena národní správa a poté byl zestátněn. Podoba zámku Do rozlehlého zámeckého areálu lze vstoupit 4 vchody a z parku. Vlastní zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Velkou část zámeckých budov pokrývá sgrafitové kvádrování. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovým zařízením, nachází se zde stálá expozice Historie města Třeboně a třeboňského rybníkářství. Zámek zahrnuje 3 prohlídkové trasy. Návštěvník může vidět rožmberské renesanční interiéry, schwarzenberská apartmá z konce 19. století, konírnu s expozicí Chov a výcvik koní na feudálních sídlech, kasematy nebo psí kuchyni. V zámecké galerii a výstavní síni Černá kuchyně jsou instalovány příležitostné výstavy. Schwarzenberská hrobka Za návštěvu stojí také Schwarzenberská novogotická hrobka Domanín (1 km od zámku). K třeboňskému sídlu náleží i zámecký park, který založil Petr Vok v 17. století. Původní renesanční zahrada s dřevěným patrovým malovaným letohrádkem byla za třicetileté války zničena a obnovena roku 1680. Koncem 18. století byl park upraven v anglickém stylu. Dnes se park rozprostírá na ploše 6 ha a byl upraven během let 1964 - 1967. Tipy na výlet V Třeboni můžete také navštívit židovský hřbitov, lázně Aurora nebo se projít po hrázi rybníka Rožmberk. Dále od Třeboňe stojí za vidění lovecký zámek Jemčina nebo zámek Stráž nad Nežárkou. Přímo v Třeboni najdete velký výběr ubytování.

Orlí kašna je umístěna pod tereziánskám balkónem u vstupu do Starého královského paláce. Byla vytesána v roce 1664 kameníkem Franceskemde Torre podle návrhu architekta Carratiho. Je zde patrná původní úroveň terénu III. nádvoří.