Císařský znak je umístěn na nároží domu čp.193. V původním stavení sídlil úřad hor viničních založený Karlem IV. v roce 1358. Zrušil ho v roce 1783 císař Josef II. Do roku 1850 zde také sídlila správa mostu pražského.

Zámek Zruč stojí v parku na návrší nad městem, na pravém břehu řeky Sázavy a je vidět již od nádraží. Je to trojkřídlá dvoupatrová budova s třípatrovou věží v jihovýchodním nároží. Do nádvoří se otvírá několika zasklenými arkádami. V zámeckém parku jsou zachovány zbytky pseudogoticky upravených hradeb a bašt, v severozápadní části parku stojí zbytek hranolové věže z původního hradu.  Historie zámku                         Zruč nad Sázavou se poprvé připomíná již v roce 1335, kdy náležela Heřmanovi ze Zruče. V roce 1364 ji získal Ješek z Kolovrat. Kolovratům pak náležela Zruč až do roku 1433 a právě za nich byl zde ve 14. nebo počátkem 15. století vystavěn gotický hrad. Později se držitelé hradu střídali, až byl za Kaleniců v druhé polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek.  Tomuto rodu náleželo zručské panství až do roku 1623, kdy bylo Albrechtovi Kalenicovi z Kalenic pro účast na stavovském povstání zkonfiskováno. Po stavovském povstání se Majitelé Zruče rychle střídali. Roku 1781 zámek vyhořel a z důvodu střídání pánů se provedly jenom nutné opravy sídla. Teprve v letech 1872 – 1878 za Jana Skrejšovského byla provedena rozsáhlá oprava a přestavba zámku. Nádherné zámecké zahrady Další úpravy objektu byly provedeny Adolfem Schebekem v letech 1891 – 1892 v pseudogotickém slohu. Byla zbořena část hradeb a bašt dosud zachovalých na východní straně a v těch místech byla postavena nová pseudogotická vstupní brána do zámeckého areálu. Bašty a části hradeb, které byly ponechány, byly pseudogoticky upraveny a upraveny jako altány a zahradní terasy. Pseudogoticky upraveno bylo i torzo velké věže v severovýchodním rohu hradeb. Výrazně se změnil vnější vzhled zámku. Byly odstraněny starší fasády a budova upravena tak, aby měla vzhled stavby z lomového kamene. Zámek byl nově zastřešen vysokou valbovou střechou. Celá stavba byla ozdobena několika gotickými štíty, věžičkami a vikýři. V majetku Schebků zůstal zručský zámek až do roku 1948, kdy přešel do správy Městského národního výboru a byly zde umístěny jeho kanceláře. V 90. letech 20. století byl zámek Schebkům v restitucích navrácen. Současnost... Zámek ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku je po rekonstrukci znovu přístupný. V podkroví je otevřeno muzeum panenek a víceúčelový sál. Ze Zruče nad Sázavou se můžete vydat na výlet do Kácova, kde najdete barokní zámek a pivovar.

Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století.Blízký brod přes řeku Dyji přes který procházel obchodní stezka tuto lokalito přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.Strategická poloha města znamenala časté drancování a obsazení nepřátelskými vojsky. Město tak bylo roku 1645 obsazeno švédskými vojsky, v roce 1663 bylo ohroženo Turky a nezůstalo uchráněno ani během napoleonských válek. A to hned dvakrát. Poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, jejichž pobyt město velmi poškodil. Období rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává zemědělský charakter. Dále se však rozvíjí a ti i díky železnici, která město spojila s Vídní, Prahou a Brnem.V posledních letech panuje ve městě čilý turistický ruch, ke kterému vedle kvalitního vína přispívají i rozličné stavební památky. Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Z ochozu lze vidět za dobré viditelnosti i rakouské Alpy. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Patří k největším bludištím ve střední Evropě. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše. Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Město uspokojí i milovníky přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.

Radnice - Písek.