Asi kilometr severozápadně od obce Starý Poddvorov stojí na malém návrší dřevěný větrný mlýn německého typu. Zdejší mlýn patří mezi ty drobnější tohoto typu. Zakladatelem mlýna je Ignác Laštůvka z Mutěnic kolem roku 1870. Posléze mlýn několikrát změnil majitele a také své místo. V roce 1876 se octnul v Týnci u Břeclavi a před rokem 1890 byl přestěhován pomocí 12 formanských vozů na zdejší místo. Zanedlouho 14.8.1890 jej povalila silná větrná smršť a dokonce jej kousek posunula. Během dvou let byl opraven. Mlýn mlel ještě krátce po druhé světové válce. Většinou se v něm mlely kroupy. V roce 1969 již poškozený mlýn zrekonstruoval ředitel lesnické školy ve Strážnici ing. Vodička. Posléze však opět začal chátrat a dostal se do vážného stavebního stavu. Zachránilo ho odkupení obcí v roce 1999 a následná rekonstrukce, která stála okolo 2 mil. korun. Dřevěný mlýn půdorysně zabírá plochu 4,6 x 4,3 m a na výšku má 9,2 m. Mlýn lze navštívit po telefonické domluvě.

Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.

Rozhledna stojící na vrchu, kterému se říká Březina u Žandova, u Uhlířských Janovic, je stavbou, která v sobě snoubí mnoho funkcí. Je to radiokomunikační bod, který využívají zdravotníci, záchranáři, vojáci, policie, hasiči a v neposlední řadě také turisté.  Projekt vyšel z dílny plzeňské firmy IND Bau, s.r.o. Stavba probíhala od října 2000 do dubna 2001. Za její stavbou stála plzeňská firma GES-Electronics, která měla v plánu postavit takových komunikačních bodů několik. Věž spočívá na čtyřech betonových pilotech, které sahají do hloubky 6,3 m. Na základech stojí ocelová, žárově pozinkovaná věž s celkovou hmotností přes 27 tun. Vyhlídková plošina která byla trvale zpřístupněna 29.7.2001 je ve výšce 23 m. Na ní vede 109 kovových schodů. Náklady na stavbu věže dosáhly 3,5 mil. korun. Kromě vyhlídkové plošiny jsou na věži ještě dvě anténní plošiny ve výškách 30,3 m a 40,9 m. Jelikož stojí věž na nejvyšším bodu Kutnohorska, poskytuje rozsáhlý kruhový výhled na okolní města a celou východní část středních Čech od Prahy až po masiv Železných hor. Klíče lze vypůjčit v Žandově v č.p. 18 u pana Vedrala, proti pomníku padlých v 1. sv. válce.

Při Schwarzenberském kanále stojí malá dřevěná kaplička nesoucí název projektanta kanálu Josefa Rosenauera. Vystavěna byla kolem roku 1818, tedy již po jeho smrti. Postavena byla prý jako dík za postavení první části plavebního kanálu.