Historie hradu V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná k roku 1364, ale patrně vznikl již dříve. Jeho majitelem v té době byl chebský měšťan Jan Rabe z Mechelsgrünu. V rukou měšťanů zůstal až do 16. století. V roce 1792 vyhořel a následně se stal zříceninou. Funkci sídla převzal zámek postavený v jeho těsné blízkosti. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Na místě předhradí vyrostl později dnešní zámek. To bylo spojeno s vlastním hradem pomocí mostu. Vlastní hrad pak zaujal skalnatý hřbet mezi dvěma rybníky. V první fázi byl v jižní části hradu obehnaném obvodovou hradbou dvojtraktový palác, zpevněný dvěma polookrouhlými věžicemi. Zřejmě obsahoval i kapli. Později pak vznikl nad vstupem další čelní palác, jehož podoba je výsledkem gotické přestavby a dalších úprav. V přízemí tohoto paláce se dnes nachází renesanční dvojlodní síň. Zadní palác pak byl ještě v renesanci zvyšován. Areál dodnes dochované mohutné zříceniny je přístupný. Cesta však kvůli okolo rozkládajícímu se rybníku vede jen přes oplocený prostor vedle zámku. Zámek je v současné době na prodej, prostor kudy vede cesta k hradní zřícenině je zatím volně přístupný. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází také hrad Vildštejn, hrad Ostroh nebo hrad Hazlov. Za výlet stojí i přírodní památka Goethova skalka nebo Goethův kámen. Výběr ubytování budete jistě mít ve Františkových Lázních.

Dnes nedokončená dálnice měla spojit tehdy nová největší německá města Vratislav a Vídeň. O jejím vybudování uvažoval Hitler již v době, kdy ještě nebylo Československo obsazeno. Jako dobrý terén se jevila protáhlá sníženina Boskovické brázdy. Dálnice měla i strategický význam, procházela kolem zbrojního centra v Brně a měla být zároveň případným předmostím pro případnou expanzi na východ. Proto si vybudování této stavby Hitler vynutil již jako součást Mnichovské dohody v roce 1938. Plán počítal s tím, že se Československo vzdá území pro vybudování této stavby ve prospěch Německa. Dálnice tak měla patřit Německu a tak by Němci nepotřebovali k cestě po ní pas. Českoslovenští občané by ji směli taktéž používat, ale najíždět pouze na několika výjezdech s celnicemi. Přípravné práce byly zahájen ještě před koncem roku 1938. Po okupaci a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se stavba ještě uspíšila a stavět se tak začalo již v dubnu 1939. V prvním roce stavba probíhala velmi rychle a podle plánu měly být již některé části zprovozněny v roce 1940. Jenže toto svižné tempo se podařilo držet jen první rok, po plném vypuknutí války na počátku roku 1940 začalo tempo upadat a jak postupně přibývalo německých neúspěchů v boji, zpomalovala i výstavba dálnice, až se v dubnu 1942 zastavila zcela. Podél stavěné dálnice se nacházely pracovní tábory, ve kterých panovaly bídné podmínky. Tábor u Vísky u Jevíčka byl původně dělnický, později zde pracovali němečtí Židé a na konci roku 1941 byl přestavěn na zajatecký. V důsledku špatných hygienických podmínek zde zemřelo na 143 sovětských zajatců. Po konečné likvidaci tábora v roce 1950 byl na místě uložení ostatků zajatců zřízen hřbitov s pomníkem. I dnes jej zde najdeme, vede kolem něj turisticky značená cesta z Jevíčka na Moravskou Třebovou. Během zbylé doby trvání války bylo staveniště opuštěno a pouze střeženo. Po roce 1945 pak staveniště nadobro vyklizeno. Po válce nebyl tento směr od Brna prioritou a tak nedostavěná dálnice zvolna podléhala zubu času a zarůstala. Postupně se tak proměnila v ideální biokoridor a stala se součástí místního systému ekologické stability, především na Blanensku. Z celkové délky 320 km bylo rozestavěno přibližně 85 km. Dnes můžeme na některých místech spatřit zrostlou linii koridoru dálnice, prohlédnout dokončené i nedokončené mosty, jenž byly navrženy v honosném antickém stylu. Dále pak různé prospustě, pilíře, betonové nádrže na vodu, kanalizaci apod. Nejvíce se toho zachovalo v úseku Víska u Jevíčka – Černá Hora. Úsek Jevíčko – Chrudichromy byl dokonce v takovém stupni dokončení, před položením vozovky. U Bačova se pak nachází jeden z nejvyšších dálničních náspů (28 m). Pouze malá část tohoto tělesa byla dokončena a využita pro dopravu, ve dvou úsecích jde dohromady o asi 7 km. Dopravní koncepce do budoucnosti počítá s využitím téměř celé trasy pro zamýšlenou rychlostní silnici R43.

Nejznámější stavbu Chebu můžeme najít na náměstí Jiřího z Poděbrad, je to komplex 11 původně středověkých domů. Vystavěny postupně od 13. století na místě kramářských a masných krámů. Komplex dnes rozděluje jediná úzká ulička. Dříve tu byla ještě třetí řada domů, která však byla stržena.

Současné Muzeum Komenského v Přerově má sídlo většiny stálých expozic v budově přerovského zámku. Muzeum vzniklo postupným spojením více lokálních institucí – muzeum Komenského, Městské muzeum, Teličkovo archeologické muzeum a Hudečkova sbírka hmyzu.  Dnes vedle přerovského zámku provozuje také ORNIS – Ornitologickou stanici, hrad Helfštýn, regionální historii a dějiny školství. Stálá expozice Motýli a brouci Mineralogie Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka Památník Jana Amose Komenského Jan Blahoslav a čeští bratři - Učitelé, šiřitelé myšlenek J. A. Komenského Čtyři dobové rekonstrukce tříd (17. století, doba Rakousko-Uherska, 1. republika, 50. léta) Národopis Hané a Záhoří Tajemství tónu zvonu (zvony z dílny M. Tomáškové-Dytrychové a historické zvony) Přerovsko v odboji 1914-1989 (I., II. a III. odboj v regionu) Archeologie Přerovska