Červený kámen, text v přípravě

Karlovy Vary nabízejí svým hostům pro zpestření jejich lázeňského pobytu hned čtyři rozhledny. Všechno jsou to originální stavby a těší se velké oblibě. Nejstarší z nich je Karlova vyhlídka (nebo také vyhlídka Karla IV.). Pochází z roku 1877 a nachází se na Hamerském vrchu v nadmořské výšce 514 metrů nad mořem mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění. Za Rakouska – Uherska se místo nazývalo Výšina Františka Josefa. Projekt vyhlídky nebyl originálem, ale napodobeninou rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Je to pseudogotická zděná věž, se dvěma vyhlídkovými ochozy zdobenými cimbuří. Městskou pokladnu přišla na tehdy závratnou umu 6492 zlatých. Ovšem ve zlatém věku lázeňství si to Karlovy Vary mohly s klidným svědomím dovolit. Hosté si vyhlídku velmi oblíbili, nabízela nádherný výhled na město, ale její stavitelé přesto neušli kritice. Návštěvníci širších rozměrů si stěžovali, že na úzkém schodišti vedoucím na dva vyhlídkové ochozy mají problémy. Název Karlova vyhlídka je novodobý. Po první světové válce se rozhledna jmenovala Josefova výšina a nynější název dostala až po roce 1945. Za socialismu byla rozhledna dvakrát rekonstruována. Bohužel ne příliš kvalitně. Proto v roce 2001 přistoupilo město Karlovy Vary, které je vlastníkem vyhlídky, k její celkové opravě. Rozhledna je volně přístupná. K vyhlídkovému ochozu vystoupáte po 79 schodech. Výhledu na Karlovy Vatry a Krušné hory částečně brání stromy.

Václavské náměstí - centrum Prahy. Václavské náměstí je nejvýznamnějším pražským náměstím a je považováno za její centrum. Je 750 m dlouhé a 60 m široké. Historie Václavského náměstí. Náměstí vzniklo již při založení Nového Města (1348) jako jeho centrum. Již v minulosti bylo využíváno pro obchodování s koňmi a dalšími komoditami. Dnešními dominantami náměstí, které je považováno i za symbol české státnosti, jsou především budova Národního muzea a sousoší sv. Václava a dalších patronů České země. Sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. Původní název Koňský trh byl nahrazen současným názvem v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského. Na počest schůze ve Svatováclavských lázních a na počest sv. Václava, patrona České země. Původně, od roku 1680, zde stávala jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla. Současná socha sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka sem byla umístěna v roce 1913. Bendlova socha byla přemístěna na Vyšehrad do Štulcových sadů. Václavské náměstí je jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Je obklopeno řadou historických domů. Ve střední části ho protíná tramvajová trať. Dopravní spojení je zajištěno i metrem.

Zbytky bývalé rozhledny se nacházejí na vrchu Rudný (613 m.n.m.) kousek severně od Jihlavy. První ještě dřevěná rozhledna tu byla postavena v roce 1853, kterou zničila bouře v roce 1870. Druhá vznikla v roce 1907, po ní tu zbyla vyzděná základna. Na ní pak bylo pět dřevěných pater s ochozem, jenž poskytoval panoramatický výhled. Rozhledna vysoká 27 m ve tvaru osmiúhelníku vyhořela v roce 1940 a již nebyla obnovena. Dnes kopec sám o sobě téměř žádný výhled neposkytuje, jen odlesněný pruh přilehlé sjezdovky s vlekem dává možnost se trochu rozhlédnout severním směrem. Na vrchol vede naučná stezka, nejbližší možnost parkování je cca necelý kilometr pod vrcholem při silnici vedoucí do krematoria.