Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.

Kostel svatého Jiří v Plzni-Doubravce, je patrně nejstarším dochovaným kostelem na území dnešní Plzně.

Rozhlednu se jménem Petřín můžete navštívit nejen v Praze, ale i v Jablonci nad Nisou. Konkrétně na jeho jižním okraji ve Vrkoslavicích. Místo, které nabízí nádherný výhled na město bižuterie, si občané Jablonce velmi oblíbili, pro své nedělní vycházky. Této skutečnosti chtěl využít podnikavý hostinský Richard Fellinghauer. Roku 1906 zakoupil pozemek a vystavěl na něm výletní restauraci. Udělal vše pro to, aby byla úspěšná. Objekt byl vybaven tanečním sálem, pánským salonem a kulečníkem a také dvacet metrů vysokou vyhlídkovou věží. Objekt se prvním návštěvníkům otevřel 2. prosince 1906. Jablonečtí občané v prvních letech navštěvovali Petřín v hojném počtu, ale nadšení brzy vyprchalo a podnik přestal prosperovat. Nešťastný Fellinghauer byl nucen objekt prodat. Majitelé se zde rychle střídali, ale nikomu se nedařilo. Nezabralo ani časté střídání názvů. Původní "Nickelkoppe", na "Öserwarte", potom na "Hohenwarte" až po současný Petřín. Po 2. světové válce sloužila jako dětský domov a ke svému původnímu účelu se vrátila opět až v polovině šedesátých let. Tehdy ji provozoval státní podnik „Restaurace a jídelny“. Po roce 1989 se dostal Petřín do privatizačního kolotoče. Koupili jej spekulanti, kteří měli jiné zájmy než jeho provoz. Budova zůstala opuštěna, okna byla zabedněna a došlo k celkové devastaci. Zlomem byl příchod nového majitele Evžena Hejska v roce 1996, který objekt po vyjasnění majetkových vztahů od ledna 1999 do června 2000 kompletně zrekonstruoval. Opravený objekt nabízí restauraci, ubytování a vyhlídkovou věž. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 15 metrů, vede 91 schodů, když je vystoupáte naskytne se Vám výhled na Jablonec nad Nisou, Liberec, Jizerské hory a Ještěd.

Jezírko s lachtanem na Petříně, nad zahradou Kinského.